Írán v loňském roce popravil nejméně 834 lidí. Jde o nejvyšší počet od roku 2015 a o 43procentní nárůst oproti roku 2022. Mezi nejčastější metody patří oběšení, které vede k pomalé a bolestivé smrti, využívá se ale také ukamenování. Těm, kteří nejsou odsouzeni k smrti, ale provinili se proti zákonu, hrozí například amputace prstů, bití či bičování.
V posledních letech mnoho států po celém světě zrušilo nebo přestalo udělovat trest smrti. Podle Amnesty International je nyní oficiálně zakázán ve více než polovině zemí. Íránská islámská republika je ale jednou z mála, které proti tomuto trendu bojuje a vedle Číny, Saúdské Arábie a Egypta patří k jedněm z největších zastánců tohoto trestu. Íránský režim k němu v současnosti odsuzuje více svých občanů na počet obyvatel než kterákoli jiná země. V loňském roce popravil nejméně 834 lidí, což je nejvyšší počet od roku 2015.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Svlékli nás a dali do „potupné polohy“. Lékaři z Gazy čelili trýznění od Izraelců, píše BBC
Počet poprav se oproti roku 2022 zvýšil přibližně o 43 procent a teprve podruhé za posledních dvacet let bylo za rok zaznamenáno více než 800 poprav, uvedly ve společné zprávě organizace Iran Human Rights (IHR) a organizace Together Against the Death Penalty. „Od začátku roku 2023 úřady vykonaly stovky rozsudků smrti. Mezi popravenými jsou lidé odsouzení za drogové delikty, protestující, političtí disidenti a příslušníci utlačovaných etnických menšin,“ napsala na svém webu Amnesty International.
Ředitel IHR Mahmood Amiry-Moghaddam popsal čísla jako „ohromující součet“. „Vyvolávání strachu ve společnosti je pro režim jediným způsobem, jak se udržet u moci, a trest smrti je jeho nejdůležitějším nástrojem,“ řekl pro web Al Jazeera. Vyzval také svět, aby se postavil k používání trestu smrti v Teheránu. „Nejednotnost reakce mezinárodního společenství na popravy v Íránu je nešťastná a vysílá špatný signál úřadům,“ řekl.
Mezi činy, které se trestají smrtí, patří sexuální trestné činy, jako je smilstvo, cizoložství, sodomie, lesbismus, incest a znásilnění. Dále pak opakované pití alkoholu a krádeže, obchodování s drogami, proklínání proroka, ozbrojená loupež či špionáž. Web IHR uvedl, že v roce 2024 bylo popraveno již 94 lidí, z toho dvě ženy.
Britský web Daily Mail se zaměřil na brutální metody, které islámská republika používá k vykonávání těchto rozsudků, a to, jak jsou z odsouzených k smrti často vynucována falešná přiznání nebo jsou odsouzeni bez řádného soudního procesu.
Popravy oběšením se vysílají v televizi
Nejčastějším způsobem popravy v Íránu je oběšení, které se upřednostňuje od konce 80. let 20. století. Místo rychlejšího usmrcení, které odsouzenci zajistí shození, jež mu zlomí vaz, se ale mnohdy používá trýznivější technika. Otřesné snímky a videa ukazují, jak je mnoho odsouzených k smrti oběšeno na jeřábech, což znamená, že je jejich smrt pomalá a bolestivá, jelikož jsou zvednuti s oprátkou na krku a následně uškrceni.
Davy lidí jsou přitom vybízeny k tomu, aby se na popravy dívaly. Často se popravuje několik lidí najednou a hrůzné scény se dokonce vysílají v televizi. Při popravách oběšením mají rodiny obětí právo odkopnout židli zpod pověšeného zločince. Podle íránského trestního zákoníku lze ale oběšení kombinovat i s jinými formami trestu, jako jsou bičování, amputace nebo ukřižování.
Kamenování
Oběšení ale není zdaleka jediným způsobem, jakým Islámská republika vykonává popravy. Od roku 1980 bylo více než 150 osob usmrceno ukamenováním. Přestože Írán tuto praktiku v letech 2000 a 2010 několikrát zrušil, dochází k ní stále. Několik vězňů navíc čeká v cele smrti s tímto rozsudkem.
Při této praktice jsou odsouzení zahrabáni do písku, muži obvykle po pás, ženy po prsa. Poté je obklopí dav, který na ně začne házet kameny. Použité kameny navíc obvykle nejsou dost těžké na to, aby odsouzeného zabily jedinou ranou. Dotyčný tak může být týrán i několik hodin, než podlehne svým zraněním.
V roce 2010 obhajoval tehdejší šéf íránské Rady pro lidská práva kamenování jako způsob popravy s tím, že jej lze považovat za „mírnější trest“. Důvodem prý byla skutečnost, že trest je považován za vykonaný, když je odsouzený vytažen ze země. Potenciálně by se tedy mohl sám osvobodit, pokud by se před usmrcením dokázal vyhrabat z písku. Bylo ale zaznamenáno jen několik případů, kdy se to podařilo. Některé ženy, kterým se podařilo osvobodit, byly ale stejně přinuceny vrátit se do jámy a poté zabity. Kamenování je již dlouho předepsáno pro osoby odsouzené za cizoložství a některé sexuální delikty.
Poprava zastřelením
K popravám vojenských a politických vězňů byly v Íránu často využívány popravčí čety. Přestože je tato metoda stále legální, používá se jen zřídkakdy. Poslední zpráva o popravě zastřelením v Íránu pochází z roku 2008, kdy byl zastřelen sériový sexuální delikvent.
Odsouzení po celém světě
Některé z nedávných poprav v Íránu byly obzvláště šokující a po celém světě vyvolaly ostré odsouzení. Například v květnu 2023 byli v íránské věznici Arak popraveni Yousef Mehrdad a Seyed Sadrollah Fazeli Zare za „urážku proroka“ a „rouhání“ související s jejich vyjadřováním na Telegramu. Dvojice byla několik měsíců držena v izolaci a navzdory předpisům stanoveným v trestním zákoníku jim nebylo povoleno setkat se s rodinou. Byl jim také odepřen přístup k právníkům.
Ve stejný měsíc Írán popravil také íránsko-švédského státního příslušníka Habiba Farajolláha Chaaba na základě obvinění z „korupce na Zemi“ za jeho údajnou účast na útoku na vojenskou přehlídku v roce 2018. Chaab, známý také jako Habib Asiod, byl unesen v Turecku íránskými agenty, mučen a donucen k přiznání ve státní televizi.
V září 2022 byl k trestu smrti odsouzen národní šampion v zápase Navid Afkari poté, co se přiznal k vraždě člena ochranky. Sportovec ale několikrát prohlásil, že byl mučen, aby vypovídal nepravdivě. Skupina více než 85 tisíc sportovců podepsala petici za odklad jeho popravy, v níž světoví představitelé včetně tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzývali ke zrušení jeho odsouzení. Režim však jeho popravu dotáhl do konce a následně odsoudil jeho bratry k desítkám let vězení.
Loni Írán popravil také britského občana Alirezu Akbarího, kterého obvinil ze špionáže pro MI6. Na zvukové nahrávce Akbari uvedl, že se po rozsáhlém mučení přiznal ke zločinům, které ale nespáchal. „Více než 3 500 hodinami mučení, psychedelickými drogami a metodami fyziologického a psychologického nátlaku mě zbavili vůle. Přivedli mě na pokraj šílenství a donutili mě k falešnému přiznání násilím a výhrůžkami smrtí,“ řekl. Britský premiér Rishi Sunak prohlásil, že poprava britsko-íránského občana s dvojí státní příslušností byla „bezcitným a zbabělým činem, který provedl barbarský režim“.
Amputace a bičování
I těm, kterým nehrozí trest smrti, ukládají vězeňské úřady brutální tresty. Například za vloupání či loupež je častým trestem amputace prstů na rotujícím gilotinovém stroji. Obviněný má zavázané oči a je spoután. Jeden z dozorců mu uvolní jednu ruku a strčí ji do gilotiny, zatímco druhý dozorce ovládá otočné kolo, které zařízení roztočí a amputuje prsty.
Častým trestem je také surové bití nebo bičování. Jedna žena popsala, že dostala 74 ran bičem za to, že odmítla nosit hidžáb. Třiatřicetiletá Roya Heshmatiová na svých nyní zablokovaných sociálních sítích popsala, že byla bita přes záda, nohy a hýždě ve vlhké místnosti, kterou přirovnala ke středověké mučírně.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nečekaná zbraň Izraelců. Robotický pes loví v tunelech teroristy z Hamásu, odhaluje i pasti