Ivermektin: Pomůže lék proti parazitům covidovým pacientům, nebo jde jen o humbuk?
Lék proti parazitům byl dočasně schválen pro covidové pacienty v Česku. Zdroj: Profimedia.cz
Covidových pacientů v nemocnici stále přibývá a lékaři se zoufale snaží najít lék, který by alespoň částečně v boji proti covidu pomohl. V současně době vzbuzuje naději 40 let starý lék ivermektin, používaný proti parazitům. Část odborníků ho hájí, jiní jsou vůči jeho účinkům skeptičtí. Představuje ivermektin skutečně posun v léčbě covidu, nebo je jen planou nadějí?
Ivermektin vzbudil pozornost poté, kdy premiér Andrej Babiš pomohl získat 10 tisíc balení z Bulharska pro brněnskou Fakultní nemocnici u svaté Anny (FNUSA). Ministerstvo zdravotnictví v minulém týdnu dočasně povolilo použití neregistrovaného léku HUVEMEC s obsahem léčivé látky ivermektin pro léčbu nemoci COVID-19 u hospitalizovaných pacientů starších 18 let. Sám ministr zdravotnictví Jan Blatný ovšem uvedl, že by si jej nevzal, protože může poškodit některé orgány.
Nemocnice u svaté Anny hlásí dobré zkušenosti
Léčivou látku ivermektin využívá pro léčbu covidových pacientů Nemocnice u svaté Anny už od loňského listopadu na základě odborných doporučení z USA. „Vzhledem k tomu, že bylo známé množství menších studií podporujících užití, rozhodli jsme se tato doporučení akceptovat. Je to lék určený pro humánní užití, má dokumentováno opakovaně minimum nežádoucích účinků srovnatelných s placebem,“ upřesňuje tisková mluvčí FNUSA Dana Lipovská.
Čtěte také
Dodává ale, že nemocnice má zatím jen malou zkušenost na třiceti pacientech. „Využívali jsme i další léky, nicméně se nám podařilo z nemocnice propustit větší procento pacientů, než je průměr u léčených bez použití tohoto léku. Jde však o malý počet pacientů a nedá se z toho dělat nějaký jasný závěr,“ říká Lipovská s tím, že lékaři nepozorovali žádné nežádoucí účinky, což je ve shodě s daty, která jsou u ivermektinu známá. Výsledky naznačovaly pozitivní efekt a byly příslibem pro další použití. Proto lék ve FNUSA i nadále zařazují u vhodných pacientů nad rámec standardní léčby COVID-19. Lék nemocnice v úterý hájila i v tiskové zprávě.
FN Brno se k ivermektinu staví spíše negativně
Opačný názor má nedaleká Fakultní nemocnice Brno, kde se k léčbě ivermektinem staví spíše negativně. „Přesto jsme si od Fakultní nemocnice u svaté Anny vzali asi třicet dávek ivermektinu, uděláme si vlastní studiový projekt a zjistíme, jestli to může fungovat,“ říká tisková mluvčí FN Brno Veronika Plachá. Připomíná, že ve FN Brno u hematoonkologických pacientů zafungovala kombinovaná léčba rekonvalescentní plazmou a remdesivirem.
Ivermektin by měl být podáván pouze v rámci klinických studí a rozhodně ne plošně.
K ivermektinu se vyjádřil i primář Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc Milan Sova. „Ivermektin všeobecně nemá robustní klinická data, která by podporovala jeho účinnost v terapii COVID-19. Byla publikována jedna studie, kde byla prokázána účinnost in vitro na tkáňových kulturách, ale použitá koncentrace látky byla tak vysoká, že se řada článků zabývá tím, že jí nebude pravděpodobně u člověka možno dosáhnout, aniž by se objevily nežádoucí účinky,“ říká.
Dodává, že studií je minimum, většinou jsou špatně navrženy, zúčastnilo se jich minimum pacientů a kromě ivermektinu bylo pacientům zároveň podáváno několik dalších léků, takže výsledky jsou rozporuplné. Ivermektin je podle něho vzhledem k okolnostem nutné považovat za experimentální lék, který by měl být podáván pouze v rámci klinických studií a rozhodně ne plošně.
Kubek: Není seriózní v lidech vzbuzovat falešnou naději
Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka žádný kauzální lék na nemoc COVID-19 neexistuje a je logické, že v době epidemie, kdy je v některých zemích – jako momentálně u nás – situace tak zoufalá, že lékaři zkouší vše možné, jen aby pacientům pomohli.
Čtěte také
„Zdravotníci se snaží zmírňovat důsledky nezvládnuté epidemie, kterou můžeme dostat pod kontrolu účinnými protiepidemickými opatřeními. Samozřejmě to není zadarmo. Platit musíme nejenom finančními ztrátami, ale také dočasným omezením našich práv a svobod,“ vysvětluje. Dodává, že ivermektin u pacientů s COVID-19 představuje experimentální léčbu, jejíž účinnost nebyla prokázána žádnou relevantní klinickou studií. Lékař samozřejmě může pacientovi podat i neregistrovaný lék, ale musí si být vědom rizik takového postupu a musí mít souhlas pacienta.
„Ministra Blatného jsem 28. února požádal o zorganizování klinické studie za účelem ověření bezpečnosti a účinnosti ivermektinu u pacientů s nemocí COVID-19, aby jeho podávání v našich zdravotnických zařízeních mělo řád a podléhalo kontrole. Mezitím premiér Babiš oznámil, že ‚zařídil 10 tisíc dávek ivermektinu pro 20 tisíc pacientů‘. A je takříkajíc vymalováno,“ pokračuje Kubek. Zároveň také poukazuje zkušenost s hydroxychlorochinem, do kterého byly vkládány naděje na jaře, ale nakonec se ukázalo, že tento lék nejen nepomáhá, ale dokonce pacientům s covidem škodí.
„Podobně slepou cestou byl další ‚zázračný‘ lék isoprinosine a očekávání nenaplnil ani remdesivir, u kterého jsou výsledky rovněž rozporné, takže jej například WHO nedoporučuje. V současnosti je ivermektin velmi populární a hodně se hovoří i o kolchicinu, jehož účinnost prý prokázala kanadská studie, kterou jsem však nečetl,“ pokračuje šéf lékařské komory. Podle něho jsou účinné monoklonální protilátky, které obdobně jako rekonvalescentní plazma představují vlastně jakousi formu pasivní imunizace.
Jediným skutečně účinným řešením zůstává očkování a abychom se ho dožili, musíme respektovat protiepidemická opatření.
„Problém však je, že je třeba tyto drahé léky podávat nitrožilně, a navíc hned poté, co se člověk nakazí, v ideálním případě ještě než se projeví příznaky nemoci. V klinické praxi tedy mají a budou mít omezené použití v podstatě jen pro pacienty, jejichž základní onemocnění vede k extrémnímu riziku komplikovaného průběhu nemoci COVID-19, nebo po prominenty, jakým byl Donald Trump,“ upřesňuje a dodává, že není seriózní vzbuzovat v lidech přílišná očekávání a plané naděje. „Jediným řešením zůstává očkování a abychom se ho dožili, musíme pokorně respektovat velmi nepříjemná protiepidemická opatření,“ uzavírá Kubek.
Flegr: Dokud není účinnější lék, měli bychom ivermektin podávat
K účinnosti léku se vyjádřil také evoluční biolog profesor Jaroslav Flegr. Ani on v něm nevidí spásu, zároveň jej ale zcela nezavrhuje. „V současnosti nejsou k dispozici jednoznačné výsledky, které by potvrzovaly účinnost či naopak neúčinnost ivermektinu. Je však k dispozici dostatek výsledků potvrzujících, že ivermektin podaný pod dohledem lékaře pacientům neuškodí,“ říká. Domnívá se tedy, že za současné situace, kdy není k běžnému použití k dispozici jiný účinnější lék, by se měl ivermektin vhodným pacientům s jejich souhlasem podávat.
Čtěte také
„I kdyby neúčinkoval, tak neuškodí a určitě mnohým pomůže mechanismem placeba. Zároveň by se měla na vhodných pacientech provést dvojitě zaslepená klinická studie a dále na dostupných datech i korelační studie – srovnání úmrtnosti a délky hospitalizace pacientů v nemocnicích, kde se ivermektin podává, a těch, kde se nepodává,“ dodává s tím, že obdobná studie by se měla provést i na úrovni zemí.
Pro děti a těhotné vhodný není
Podobný názor jako Jaroslav Flegr sdílí také imunolog Václav Hořejší. Rovněž poukazuje na skutečnost, že prozatím neexistují solidně provedené klinické studie, které by potvrzovaly jeho účinnost. „Nicméně tato látka v podstatě nemá negativní vedlejší účinky, takže její použití skoro jistě neuškodí. Možná pomůže jako placebo,“ myslí si Hořejší.
Podle odborníků není ivermektin vhodný pro těhotné ženy, děti a dospívající. „Podle mých informací je účinnost léku sporná a jeho místo v léčbě nemoci COVID-19 je problematické. Zatím neuvažujeme o jeho zařazení do léčby u dětí a dospívajících s covidem,“ uvádí přednosta Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Motole Jan Lebl. Ostatně i MZ rozhodlo, že se lék nemá podávat těhotným a mladším 18 let.
Experimentální lék dočasně schválilo ministerstvo
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) se tímto lékem zabývá již delší dobu. „Dosavadní poznání ukazuje na relativní dobrý bezpečnostní profil ivermektinu. V souvislosti s použitím proti nemoci COVID-19 je ale nadále potřeba k němu přistupovat jako k experimentálnímu léčivému přípravku,“ uvádí tisková mluvčí SÚKL Klára Brunclíková.
To potvrzuje také tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová: „Výsledky některých studií léčivého přípravku ivermektin naznačují potenciální přínos jeho použití u pacientů s onemocněním COVID-19. I přesto, že se jedná o experimentální léčbu bez dostatečného množství důkazů zjištěných medicinálními metodami, nelze existenci určitých náznaků o možné prospěšnosti léku u léčby pacientů s COVID-19 ignorovat.“
Peterová však poukazuje na to, že vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o neregistrovaný lék, je rozhodnutí o podání takového léčivého přípravku na uvážení lékaře. Před samoléčbou ivermektinem, zvláště tím, který je určen pro zvířata, odborníci důrazně varují. Ve Spojených státech amerických kvůli tomu několik lidí skončilo v nemocnici.
Čtěte také
Psaní se Martina začala věnovat na mateřské dovolené před osmi lety. Od té doby prošla několika online médii jako redaktorka na volné noze. V současné době si můžete přečíst její rozhovory a příběhy na téma zdraví na CNN Prima News.
