Málokdy se stane, že sourozenci vydrží u jednoho sportu až do dospělosti, který oba hrají profesionálně. Extrémně nízká je pak pravděpodobnost, že se spolu potkají v národním týmu. U českého hokeje to však není nic výjimečného. Aktuálně jsou dokonce v hokejové reprezentaci, která se připravuje na mistrovství světa v Lotyšsku, tři bratrské dvojice. A je velká šance, že minimálně jedna z nich na šampionát skutečně pojede.
V České hokejové reprezentaci při přípravě na blížící se mistrovství světa v lotyšské Rize aktuálně působí hned tři bratrské dvojičky. Tréninkové dávky v národním dresu pod vedením hlavního trenéra Filipa Pešána společně polykají bratři Musilové, Stránští a Zohornové.
U posledně jmenovaných by bylo poměrně překvapivé, kdyby v závěrečné nominaci na šampionát nefigurovali. Starší Tomáš již v české reprezentaci odehrál tři světové šampionáty a dokonce byl i na posledních zimních olympijských hrách v roce 2018. Nechyběl ani na posledním mistrovství světa, které se konalo předloni, protože loni kvůli pandemii koronaviru šampionát neproběhl. Mladší Hynek má zatím v nohách „jen“ právě poslední mistrovství světa, ale v uplynulých dvou letech byl důležitou součástí národního týmu při přípravných turnajích.
Zajímavostí je, že za národní tým si společně s Tomášem a Hynkem již loni a předloni zahrál i nejmladší z tria bratrů Radim. Ten zanechal velmi dobrou stopu, ale šampionátu se takřka s jistotou nezúčastní, protože působí v zámoří, kde patří Pittsburghu Penguins, přičemž slavný tým má již účast v play-off jistou.
Synové slavného otce s kanadskou stopou
MS hokej 2024
Dalšími bratry a zároveň adepty na finální členy výpravy do Rigy jsou Adam a David Musilové. Synové slavného obránce Františka Musila a vnukové legendárního Jaroslava Holíka mají rovněž slibnou šanci jet na šampionát. Starší David platí za defenzivního obránce, přičemž v české extralize je v této kategorii považován za špičku. I on se účastnil posledního mistrovství světa v roce 2019.
Adam je označován spíše za bojovníka než ultraproduktivního technika. Právě takový typ by se ovšem mohl hodit do čtvrté lajny na rozrážení útočných akcí soupeřů a trenér Filip Pešán jej dobře zná z Liberce. V českém národním týmu má zatím odehráno jen pár zápasů ze sezony 2018, ale v mládežnických letech hrál dokonce za výběr Kanady. Nakonec se však rodák z Delty z kanadské provincie Britská Kolumbie rozhodl hrát za Česko.
V Kanadě se narodil i zmiňovaný bratr David. Ten má v kolonce „místo narození“ uvedeno město Calgary v provincii Alberta, přičemž o zhruba dvě desítky let později si zahrál i NHL, leč v Edmontonu, tedy hlavním rivalském týmu svého rodného města.
Král střelců i mladá puška z Finska
O šanci na letenku na šampionát se perou i bratři Stránští. Blíže je k ní vzhledem ke skvělé sezoně v Třinci starší Matěj. Ten v sezoně celkem v základní části i play-off nastřílel 38 branek a ovládl tabulku střelců. V celkovém bodování pak skončil na pátém místě. Snovou klubovou sezonu navíc zakončil ziskem mistrovského titulu.
V národním týmu se navíc drží i jeho mladší bratr Šimon. Ten strávil rok ve finském Mikkeli, kde v dresu Jukuritu odehrál solidní rok. Tým sice skončil předposlední v celé lize, ale mladý útočník získal během prvního roku ve Finsku 23 kanadských bodů.
Účast na šampionátu nemají zmiňované sourozenecké páry ještě jistou. Záležet totiž bude také na tom, kolik posil přiletí pomoci z NHL. Aktuálně se počítá například se střelcem Chicaga Dominikem Kubalíkem či s Jakubem Vránou a Filipem Hronkem z Detroitu. Oproti tomu v pondělí vyšlo najevo, že do Rigy nevyrazí Kubalíkův kumpán ze Chicaga David Kämpf či brankář San José Josef Kořenář.
Běloruské protesty promluvily i do hokeje
Letošní mistrovství světa hostí lotyšská Riga, odehrají se tam zápasy obou skupin. Původně se o pořádání mělo Lotyšsko podělit s Běloruskem, ale k tomu nakonec nedojde kvůli tamní politické krizi. Mezinárodní hokejová federace se k odebrání pořadatelství Bělorusům odhodlala poté, co v zemi propukly rozsáhlé protesty proti autoritativnímu prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Demonstranti nesouhlasili s výsledky voleb, které považují za zmanipulované a za vítězku mají aktivistku Svjatlanu Cichanouskou, která musela utéci ze země. Protesty a zároveň násilí na demonstrantech v Bělorusku trvají dodnes.
V okamžiku, kdy se běloruské protesty rozjely, vystoupil na podporu demonstrantů i lotyšský premiér Krišjānis Kariņš. Ten následně začal žádat o to, aby se o pořádání šampionátu postaralo pouze Lotyšsko. IIHF zároveň čelila hrozbě od několika velkých společností, které federaci varovaly, že pokud se sportovní akce odehraje v Bělorusku, mistrovství nebudou sponzorovat.