jaderná energetika

Chceme postupovat dále s korejskou KHNP. Česká účast na dostavbě Dukovan může být až 60 procent, věří ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). V Partii Terezie Tománkové se podivoval nad dopisem francouzského eurokomisaře Stéphana Séjourného, který si přál přehodnocení tendru. Europoslanec Filip Turek naopak vyčetl vládě i Lipavskému, že na rozdíl od Séjourného nehájí v Evropské unii národní zájmy. Ve druhé části Partie pak došlo ke slovní přestřelce k podobě české energetiky. „Nezavírejme doly a uhelné elektrárny, než budeme mít relevantní náhradu. Opravdu se může stát, že nebude energie a v Brně budeme svítit v pondělí, v Praze ve středu,“ nastínil temný scénář poslanec SPD Radim Fiala.

Udržet při životě algoritmy umělé inteligence stojí obrovské množství elektrické energie. Technologičtí giganti o tom vědí své a hledají cesty, jak vyrábět elektřinu a zároveň být dostatečně ekologičtí a udržitelní. Google a Amazon sází na vývoj malých modulárních reaktorů. Microsoft chce oživit jadernou elektrárnu, ve které před 45 lety došlo ke katastrofě. Giganty k těmto krokům nutí jejich vlastní závazek chránit lidstvo a planetu před globálním oteplováním.

Pokud ukrajinská strana zaútočí na jadernou elektrárnu v Kursku, zavedeme tvrdá protiopatření, uvedlo ruské ministerstvo obrany v sobotním prohlášení. Současně obvinilo Kyjev, že chystá radioaktivním výbuchem způsobit katastrofu a svést to na střelbu Rusů do vlastního energetického uzlu. Podle vojenského experta a někdejšího příslušníka ukrajinské civilní kontrarozvědky SBU Ivana Stupaka by ale takový plán byl příliš riskantní a vedl by ke ztrátě podpory spojenců. Prohlášení zveřejnila agentura TASS.

Ukrajinská energetická společnost Enerhoatom v sobotním prohlášení upozornila na vysoké riziko úniku radioaktivních látek v důsledku pokračujícího ostřelování Záporožské jaderné elektrárny okupované ruskými vojsky. Z ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě se v sobotu opět vzájemně obvinily obě znepřátelené strany, což se v poslední době stalo už několikrát. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že za posledních 24 hodin ukrajinské jednotky na elektrárnu střílely třikrát, podle Enerhoatomu stříleli Rusové.

V zemích Evropské unie roste hněv vůči Německu. S nepochopením se setkává především trvání německé vlády na odstavení posledních jaderných elektráren na konci roku 2022. Právě to zřejmě zabrání splnění cíle patnáctiprocentní úspory zemního plynu, který vyhlásila Evropská komise.

Změna klimatu a energetická krize přiměly mnoho zemí k úvahám o větším využívání jaderné energie. Německo je ale zvláštním případem. Přestože nedisponuje významným množstvím stálých a stabilních zdrojů energie, s výjimkou uhlí a plynu, které však poškozují klima, chce na konci roku odstavit poslední jaderné elektrárny a vsadit na kolísavou větrnou a solární energii. Skupina dvaceti profesorů německých univerzit nyní prosazuje návrat k jádru.

Největší tuzemská energetická společnost ČEZ koncem května uvedla, že vytápění elektřinou bude téměř čtyřikrát dražší než loni. Podle bývalého zmocněnce vlády pro jadernou energetiku Jaroslava Míla má ale stát nástroje na to, aby problému čelil. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS prohlásil, že existují tři možnosti zajištění nižších cen.

Vláda dá v příštím týdnu prostřednictvím ministerstva průmyslu pokyn k zahájení tendru na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Konečného výběru se nebudou moci zúčastnit čínské a ruské firmy. Premiér Petr Fiala (ODS) to v neděli uvedl pro ČT. Předseda vlády již dříve řekl, že vyhodnocení tendru by mělo být uzavřeno do konce roku 2024.

Ruští vojáci, kteří obsadili černobylskou jadernou elektrárnu, nemají sebemenší ponětí o bezpečnostních protokolech. Uvedla to dcera jednoho z pracovníků, kteří jsou v areálu drženi jako rukojmí. Ačkoliv jde o nefunkční elektrárnu, vyžaduje neustálou technickou údržbu, Rusové tak všechny vystavují nebezpečí, sdělila televizní stanici Fox News. Samotní zaměstnanci Černobylu jsou podle ní drženi v zoufalých podmínkách.

Poškození jaderné elektrárny po útoku by mohlo mít pro obyvatele a životní prostředí katastrofální následky. Dvě jaderné elektrárny v Česku, Temelín a Dukovany, už na možné nebezpečí zareagovaly.

V Německu se rozhořela politická debata o tom, co dělat, pokud Rusko přestane dodávat zemní plyn. Řeší se, zda budou muset být jaderné reaktory a uhelné elektrárny v provozu déle, než se původně plánovalo. Sousední země už přitom dříve rozhodla, že se těchto zdrojů energie zbaví.

Francie v nadcházejících desetiletích postaví nejméně šest nových jaderných reaktorů, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Jadernou energii staví do centra úsilí země o uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Oznámil také, že chce prodloužit životnost starších jaderných elektráren ze současných 40 let na 50 a více, pokud to bude bezpečné.