Horko decimovalo celou Evropu
Rozpálené ulice v českých městech v důsledku letních veder se stávají stále žhavějším tématem. Všímají si toho i politici, zejména ti, kteří mají před komunálními volbami. Jenže jak problém vedra ve městech efektivně řešit? S návodem nejlepších možností přicházejí tuzemští výzkumníci z Akademie věd (AV) a Palackého univerzity.
Města snáší letní vedra nejhůře a situace se zřejmě nezlepší ani v příštích letech. To platí jak pro Česko, tak pro velkou část Evropy. Města jsou totiž, vzhledem k vysoké koncentraci obyvatel a současně k velkému množství nepropustných povrchů, vůči projevům změny klimatu obzvláště zranitelná.
„V budoucnu bude velmi pravděpodobně docházet k častějšímu výskytu tropických dnů nebo vln veder. Z tohoto důvodu je nutné příčiny vyšší teploty ve městech řešit, a to zejména na místní úrovni,“ upozornil Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR, která výzkumníky finančně podpořila.
Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV a Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) poradili, která opatření jsou proti vlnám veder ve městech nejefektivnější.
Stromy ano. Trávníky jak kdy
Na ochlazení města se z velké části podílejí stromy, nemusí to být ale jen ty. „Například stromy na otevřeném prostranství v centrech měst v denní dobu způsobují snížení pocitové teploty o 8,3–10,9 °C ve stínu stromů oproti osluněné zpevněné ploše. V ulicích mají stromy menší efekt, typicky v intervalu 2,8–7,6 °C. V noci naopak pocitovou teplotu o 0,1–1,3 °C zvyšují,“ přiblížil efekt Michal Lehnert z UPOL.
„Stromy obecně teplotu vzduchu snižují po celý den, v závislosti na denní době se snížení pohybuje mezi 0,4–2,1 °C. Pokropení otevřených prostranství během horkých vln sice sníží pocitovou teplotu o 1,3–3,1 °C, avšak maximálně na dobu dvaceti minut. Doba účinku se mění v závislosti na charakteru počasí,“ vysvětlil Lehnert.
Města však podle výzkumníků přistupují často k výsadbě zeleně neefektivně. „Strategické dokumenty měst se věnují intenzivně tématu dopravy a zeleně. Klimatická funkce zeleně je ale opomíjena a převažuje především její estetická a rekreační funkce. Výrazné nedostatky přetrvávají v plánování udržitelného nakládání se srážkovou vodou,“ uvedla další aspekt městských veder Tereza Aubrechtová z CzechGlobe.
Naopak malé umělé vodní plochy jako například kašny na náměstích příliš nepomáhají. „Prvky modré infrastruktury s občanskou funkcí, jako jsou vodotrysky nebo mlžné brány, snižují teplotu vzduchu přibližně o 1,2 °C v závislosti na denní době a charakteru vodního prvku. I v případě těchto prvků je ochlazující efekt vázán pouze na jejich nejbližší okolí,“ uvádí experti v tiskové zprávě.
Otazník visí také nad vytvářením travnatých porostů ve městech. Účinnost závisí především na zavlažování. „Travní porosty v centrech měst vedou ke snížení teploty vzduchu průměrně o 0,9 °C oproti osluněným vydlážděným plochám. Zavlažovaný trávník ale může mít výrazně (až o 20 °C) nižší povrchovou teplotu než nezavlažovaný trávník,“ píší výzkumníci. „Nezavlažované trávníky vykazují povrchové teploty blízké holé půdě. Povrchová teplota se pak blíží betonovým plochám. To je případ zatravněných kolejových pásů,“ dodávají.
Tepelné ostrovy v Praze
Evropská kosmická agentura (ESA) nedávno zveřejnila satelitní snímky několika evropských měst včetně Prahy, které ukazují místa s největšími „tepelnými ostrovy“. Zobrazují Milán, Paříž i Prahu a jejich tepelnou mapu 18. června. Rudá jsou místa, kde se nejvíce rozpalují povrchy, budovy, chodníky i komunikace. Teploty na těchto místech pak zpravidla bývají vyšší než ty, které uvádějí předpovědi počasí.
Mapa pražských tepelných ostrovů ukazuje, že největší vedra panují především v industriálních částech města a místech bez zeleně. Jmenovitě jde o Holešovice, okolí O2 areny v Libni nebo velkou průmyslovou zónu na Praze 10. Menší teplotní ostrovy lze zaznamenat také kolem Smíchovského nádraží, Florence či v Michli. Snesitelněji je v místech, kde není nouze o vegetaci a parky.
Politické téma
Vlny veder ale trápí i menší města, než je metropole. Navíc se blíží komunální volby. Proto se z počasí stává politické téma napříč republikou. Politici poukazují na teplotní rozdíly v jednotlivých ulicích a navrhují výsadbu stromů či vodní prvky.
Například v okresním městě Šumperk na problém upozorňuje politické uskupení Nezávislá volba. Jeho zástupci vyrazili do ulic města s termokamerou. „Co nejdříve musíme na tyto změny reagovat a přizpůsobit naše město,“ píší na Facebooku s tím, že chtějí vhodně sekat trávníky, osázet zelení vybrané střechy nebo rekonstruovat veřejná prostranství vhodnějšími povrchy.
Vlny veder a sucho 🥵☀️ V létě je v centru města i na sídlištích velké horko. Je to způsobeno oteplováním celé naší...
Posted by Nezávislá volba Šumperk on Wednesday, August 3, 2022
Zeleň je tématem také v krajské Olomouci. Třídu Svobody, kterou obklopují mimo jiné univerzitní budovy, by chtělo rekonstruovat hnutí STAN. I v tomto případě jsou v hlavní roli stromy poskytující potřebný stín a vodní prvky zvyšující vlhkost okolního vzduchu. Komunální volby proběhnou v Česku 23. a 24. září.
