Daniel Prokop (vpravo) považuje odhady Andreje Babiše (vlevo) o „muslimské Evropě“ za nesmysl. Zdroj: Profimedia.cz/CNN Prima NEWS
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve své nejnovější kritice na adresu Pirátů varoval před „islámskou Evropou“. Podle něj se může stát, že Nizozemsko a Švédsko budou za několik desítek let většinově muslimské. Proti tomu se ohradil český sociolog Daniel Prokop, který něco takového považuje za nesmysl.
„Podle některých propočtů bude Nizozemsko většinově muslimské v roce 2044 a Švédsko v roce 2065. To jsou bohužel jen fakta,“ uvedl Andrej Babiš ve svém komentáři pro deník Právo.
V něm kritizuje Piráty za jejich postoj k migraci především na základě výroků, které učinili někteří členové strany včetně předsedy Ivana Bartoše.
„Mám zcela jasno. Nikdy nedopustím, aby se něco podobného stalo i v Česku (významný migrační přírůstek muslimského obyvatelstva, pozn. red.). My sami rozhodneme, kdo bude v naší zemi žít a pracovat,“ dodal současný předseda vlády.
Babišovo neozdrojované varování před muslimským Nizozemskem a Švédskem mnozí na sociálních sítích zpochybňují. Například sociolog Daniel Prokop jej považuje za nesmysl.
„Holandsko prý bude většinově muslimské v roce 2044 a Švédsko v roce 2065. Bohužel je to nesmysl. Podle nejvyšší projekce PEW bude mít Holandsko v roce 2050 patnáct procent muslimů a Švédsko třicet procent. A to je scénář vysoké migrace,“ reagoval Prokop na Twitteru.
Holandsko prý bude většinově muslimské 2044 a Švédsko 2065. Bohužel je to nesmysl. Podle nejvyšší projekce PEW bude mít Holandsko 2050 15 % muslimů a Švédsko 30 %. A to je high migration scenario. https://t.co/9Rrl2ubHd0 pic.twitter.com/WMgNxe46WE
— Daniel Prokop (@dan_prokop) June 12, 2021
Odkázal se tak na výzkum americké společnosti Pew Research Center z roku 2017. Ten předpovídá podíl muslimského obyvatelstva v jednotlivých Evropských zemích v roce 2050, a to ve třech různých modelech. První, který počítá s nulovou migrací v budoucích letech, uvádí 12,7 procenta muslimů ve Francii, 11,1 procenta ve Švédsku a v Belgii, 9,7 procenta ve Velké Británii a 9,1 v Nizozemsku.
Další model počítá s tím, že by migrantů přibývalo stejně jako po skončení migrační krize v letech 2014 až 2016. V roce 2050 by v takovém případě mělo být 20,5 procenta muslimů ve Švédsku, 17,4 procenta ve Francii, 16,7 procenta ve Velké Británii, 15,1 procenta v Belgii a 12,5 v Nizozemsku.
Poslední model zahrnuje vysokou mírou migrace s podobnými počty, které do Evropy proudily během zmíněné krize. V roce 2050 by pak bylo přes 30 procent muslimů ve Švédsku, kolem 20 procent ve Velké Británii, Francii, v Belgii a v Německu. Zhruba 15 procent muslimů by tvořilo obyvatelstvo Nizozemska či Dánska.
Všechny modely ukazují výrazně menší podíl muslimů především u států Visegradské čtyřky (Česko 1,2 procenta, Slovensko 0,7 procenta, Polsko 0,2 procenta, Maďarsko 4,5 procenta) a v Pobaltí (Estonsko jedno procento, Lotyško 0,4 procenta, Litva 0,2 procenta).
Změna postojů
Nutno podotknout, že od roku 2017, kdy Pew Research Center výzkum publikoval, mnoho států svou migrační politiku více či méně změnilo. Třeba Švédsko se od roku 2020 svými postoji začalo přibližovat spíš státům střední Evropy. Média také zmiňují, že se integrace nových běženců v zemi příliš nevydařila.
Vcelku příznivý postoj k migraci si stále udržuje například Německo, které v roce 2015 přijalo přes milion migrantů. Německá kancléřka Angela Merkelová, která si jejich integraci v zemi dlouhodobě pochvaluje, o pět let později prohlásila, že by se v případě vrácení času zachovala stejně.
