Ceny energií klesají, jaký bude další vývoj?
Japonský premiér Fumio Kišida oznámil, že země vycházejícího slunce opět přistoupí k budování jaderných elektráren. A to navzdory nedávné zkušenosti v podobě havárie elektrárny ve Fukušimě. Japonsko, kde se po roce 2011 výrazně zvýšil podíl zemního plynu, chce více diverzifikovat své zdroje. Podle odborníků je japonský přístup také vhodnou inspirací pro Evropskou unii.
Možná bychom předpokládali, že země, která má tak trpké zkušenosti s jadernou štěpnou reakcí, se bude zuby nehty bránit využívat atomové elektrárny ve svém energetickém mixu. Jenže opak je pravdou. Japonsko se chystá na nukleární renesanci, přestože od havárie elektrárny ve Fukušimě uplynulo teprve zhruba 11 let.
Zastropujme ceny energií. Nechceme být rukojmí vládních rozhodnutí, vyzývají hejtmani
Energetická situace v zemi je kritická. Hejtmani Martin Půta (SLK), Ivo Vondrák (ANO) a Martin Netolický (ČSSD) v pořadu 360° kritizovali vládu za to, že v přijímaní opatření zaspala. Vyzvali k zastropování cen energií, protože „nechtějí být rukojmími“ vládních rozhodnutí.
Svůj plán před týdnem představil japonský premiér Fumio Kišida. Cílem energetické politiky jeho vlády je zvýšit podíl jaderné energie na celkové energetické spotřebě Japonska na 20 procent do konce této dekády. Pro zemi, která de facto nevlastní téměř žádné energetické komodity, se to může zdát jako málo ambiciózní cíl, obzvláště dnes, kdy ceny energií lámou rekordy prakticky na celém světě.
Menší reaktory odolají suchu
Navíc když si uvědomíme, že ještě před fukušimskou katastrofou byl podíl jádra mnohem vyšší a Japonsko pamatuje i časy, kdy nukleární reaktory kryly běžně kolem 30 procent japonské energetické spotřeby. Jenže aktuálně je podíl jádra mnohem nižší a poslední roky se pohybuje mezi čtyřmi a šesti procenty, vypočítávají analytici časopisu The Economist. Z tohoto úhlu pohledu je Kišidův plán více než smělý.
Japonsko ale nemá jinou možnost, pokud chce výrazně snížit závislost na dovozu zemního plynu a uhlí, které ještě před vypuknutím války na Ukrajině z jedné pětiny odebíralo z Ruska. A dává to smysl i v dlouhodobém horizontu z hlediska rozvoje japonské ekonomiky. „Udržet cenu energií na přijatelné úrovni je jedním z klíčových předpokladů pro zajištění konkurenceschopnosti celého japonského hospodářství. Jaderná energetika má výhodu, že se lze zdroji snadno předzásobit i na poměrně dlouhou dobu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.
Ceny energií začaly výrazně klesat. Evropa stupňuje své úsilí v boji proti krizi
Evropské ceny energií v úterý výrazně klesají na základě náznaků, že region zvyšuje úsilí, aby zmírnil energetickou krizi, která by jej s blížící se zimou mohla uvrhnout do recese.
Podle něho by si Evropa měla vzít z Japonska příklad. „Menší modulární jaderné reaktory jsou budoucností jaderné energetiky. Dají se stavět téměř na jakémkoli místě, neboť mají nižší nároky na spotřebu vody kvůli chlazení. Pro Evropu, a tím spíš pro Česko, dává taková technologie smysl. Musíme počítat s tím, že v příštích dekádách můžeme mnohem častěji čelit suchu, takže velké bloky o výkonu 1 200 a více megawattů by mohly narazit na problémy s chlazením. Ostatně dnes to vidíme ve Francii,“ dodal Křeček.
Německo „Energiewende“ neodpíská
Bohužel se ale prý nedá očekávat, že by svůj přístup k jaderné energetice změnilo Německo, které se ještě za kancléřství Angely Merkelové (CDU) rozhodlo s jadernými elektrárnami rozejít. Štěpán Křeček nečeká žádný zvrat ani od současného kancléře Olafa Scholze (SPD). „On byl součástí už té minulé vlády, a tak má na německé ‚Energiewende‘ svůj podíl. Dobrý politik se ale od špatného liší tím, že udělá i krok, který je sice nepopulární, ale správný,“ řekl dále Křeček s tím, že u Scholze takovou odvahu nevidí.
V Německu se totiž jádro stalo nepopulární po zkušenosti s fukušimskou katastrofou, od níž se tlak na opuštění tohoto zdroje stupňoval, až do přijetí závazku, že Německo své reaktory vypne do konce tohoto roku. A přestože v posledních týdnech několikrát zaznělo, že němečtí politici zvažují odklad ukončení výroby elektřiny z jádra, podle Křečka se k tomu nakonec neodhodlají.
PŘEHLEDNĚ: Jak vzniká cena energie, proč je drahá a mají se lidé bát gigantických účtů?
České domácnosti tuhnou strachem z částky, jaká se jim objeví na zálohách za energie. Děsí je zprávy z energetických burz, kde ceny elektřiny a plynu lámou historické rekordy. Jak těmto informacím rozumět, proč je energie drahá a jak vzniká její cena?
„Japonci jsou v tomto mnohem racionálnější, ale také pragmatičtí. Japonsko se nemůže spoléhat na bohatá naleziště energetických komodit, a tak mu ani nic jiného než renesance jádra nezbývá. Německo bude podle mého názoru pokračovat ve své strategii, kdy zemní plyn má sloužit jako přechodný zdroj na cestě k těm obnovitelným, pouze si jeho přísun zajistí z jiných zemí než z Ruska,“ uzavřel Štěpán Křeček.
Jádro ne, raději uhlí
Energetickou politiku Německa kritizoval ve vysílání CNN Prima NEWS také bývalý ředitel Pražské plynárenské Pavel Janeček. „Podívejte se na to, jak německý ministr hospodářství (Robert) Habeck jedná, když v minulém týdnu oznámil, že není důvod zastavit odstavování jaderných elektráren v Německu. Pokud je tohle ten systém odstraňování příčin, tedy že neodstraníme nic, tak problém jen prohlubujeme,“ řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.
Uzavírání jaderných elektráren podle něj navíc povede pouze k tomu, že místo toho se budou obnovovat tepelné elektrárny, tedy ty, jejichž dopad na životní prostředí a potažmo i na zdraví lidí je mnohem horší. Janeček upozornil, že v sobě navíc nesou i velké karcinogenní riziko. Nehledě na to, že výroba elektřiny z tepelných elektráren je násobně dražší než z jaderných.
