PŘEHLEDNĚ: Jak vzniká cena energie, proč je drahá a mají se lidé bát gigantických účtů?

Přestože plyn na evropském trhu prolomil hranici 300 a elektřina dokonce 1 000 eur za megawatthodinu, skutečná cena obou komodit je mnohem nižší. „Nyní ji tlačí vzhůru jen strach, nikoli nabídka a poptávka. A to je zpravidla neudržitelné,“ řekl CNN Prima NEWS Pavel Hála, analytik portálu Trhy.cz, který se energetickými trhy dlouhodobě zabývá. Pro řadu tuzemských domácností jsou však zprávy z komoditních burz nesrozumitelné, a tak redakce CNN Prima NEWS nabízí „manuál“, jak informace číst a co z nich případně vyplývá pro peněženku každého z nás.

Stojí elektřina 1 000 eur?

Ano i ne, elektrická energie se v posledních dnech chová trochu jako Schrödingerova kočka. Cena nad tisíc eur se týká takzvaného spotového trhu na energetických burzách v Evropě. Jde o místo, kde někdo elektřinu potřebuje teď hned a zároveň ji někdo jiný k okamžitému odběru nabízí. Vzhledem k tomu, že aktuálně je na trhu opravdu elektřiny nedostatek, a navíc jej zachvátila panika, je skutečně někdo ochoten za ni zaplatit tisíc eur za megawatthodinu, tedy v přepočtu kolem 25 tisíc korun (asi 25 korun za kilowatthodinu). „V tu chvíli trh najde rovnováhu při obrovské ceně, zobchoduje se na něm ale jen zlomek komodity. Cena však v ten moment platí pro kohokoli, kdo by na trh přišel a chtěl plyn nebo elektřinu teď hned nakoupit,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS Pavel Hála, analytik portálu Trhy.cz.

Budou lidé platit takhle vysokou cenu?

Za určitých okolností to skutečně hrozí. Elektřina, kterou domácnosti momentálně spotřebovávají, byla prodejci (distributory) nakoupena již v minulosti za mnohem nižší cenu, než jaká nyní panuje na spotovém trhu. Pro účty za energie v budoucnu je proto důležité, za kolik je dodavatelé domácností nakoupili a v jakém okamžiku. Pokud ji stihli nakoupit třeba ještě na jaře, získali ji za mnohem nižší cenu, než kdyby se ji rozhodli nakupovat až nyní.

Jestliže ale evropský trh bude trpět nedostatkem energie dlouhodobě (pokud například dojde k zastavení dodávek plynu z Ruska nebo Německo definitivně vypne jaderné elektrárny a nebude je mít čím nahradit), pak by se i na trhu s takzvanými futures kontrakty (dodání energie až za několik měsíců) mohla cena opravdu dále zvyšovat.

Proč jsou právě teď energie tak drahé?

Sešlo se několik faktorů, které ceny vyhnaly vzhůru: postcovidové ekonomické oživení, přílišný tlak EU na růst významu obnovitelných zdrojů, volba zemního plynu coby přechodného zdroje na cestě k uhlíkové neutralitě, přílišné spoléhání se na dodávky plynu z Ruska.

Během covidu docházelo vlivem častých uzávěr k omezování produkce, poptávka po energiích klesala, omezovala se jejich produkce. Jakmile pandemie odezněla, najednou vzrostla poptávka po nejrůznějších typech zboží a služeb. Ruku v ruce s tím rostla poptávka po energii, ale nebylo jí možné okamžitě dodat požadované množství.

Navíc vlivem zelené politiky EU řada států neinvestovala do obnovy stávajících zdrojů (uhelných, ale ani jaderných elektráren), což se nám nyní vrací v podobě nedostatečné produkce. Vedle toho si Vladimir Putin začal hrát s EU jako kočka s myší a už na přelomu let 2021 a 2022 Kreml začal škrtit dodávky zemního plynu do EU. Od vypuknutí války na Ukrajině se přivírání ruských kohoutků stupňuje. Výsledkem je, že energii v Evropě chce najednou každý a hodně, ale Evropa jí má momentálně málo.

Jak se stanovuje cena elektřiny?

Zcela zásadní je střet nabídky s poptávkou, jako na každém jiném trhu. Jenže i v případě elektřiny platí, že nabídka je závislá na počtu zdrojů, které do její výroby zapojíme. A to zase závisí na tom, kolik elektřiny kdo poptává. Jaké zdroje do výroby elektřiny zapojujeme? Nejprve ty nejlacinější, protože cílem při výrobě elektřiny je, světe, div se, zisk. Výrobci by byli doslova padlí na hlavu, aby relativně nízkou poptávku nasycovali nejprve těmi nejdražšími zdroji.

Jenže jak poptávka po elektřině roste, dochází postupně na aktivizaci stále dražších zdrojů. Nejlacinější je výroba ze slunce, větru a vody (neberme nyní v potaz fixní neboli investiční náklady na výstavbu elektráren), následuje jádro, pak uhlí a vůbec nejdražší je momentálně výroba elektřiny z plynu.

Jestliže k pokrytí poptávky stačí jen solární, větrné a vodní elektrárny, máte elektřinu prakticky zadarmo. Její cena se ale zvyšuje s tím, jak zapojujete další (a tedy dražší) zdroj. Pokud musíte zapojit i plynové elektrárny, pak právě ony vyrobí elektřinu za nejvyšší cenu. Jenže na trhu nelze poznat, která elektřina vznikla v jaké elektrárně, a tak se všechna prodává za cenu elektřiny z plynu. Právě proto, aby se zapojení i plynových elektráren vyplatilo. Podrobnosti o stanovení cen elektřiny umně nabízí portál Faktaoklimatu.cz.

Má smysl odcházet z „proklínané“ lipské burzy?

Nemá, protože bychom si tím vůbec nepomohli. „Teoreticky by to udělat šlo. Jenže tím by se český nejen energetický trh dostal do naprosté izolace. Kdybychom se rozhodli neplnit naše kontrakty uzavřené na evropské burze s elektřinou, tak proč by jiné evropské subjekty byly ochotny plnit například kontrakty, díky nimž nakupujeme plyn, ropu a další komodity? Buď jsme součástí evropského trhu, nebo ne. Odchod z tohoto trhu by se rovnal odchodu z EU, což by bylo pro českou ekonomiku katastrofální,“ řekl Hála. Jinými slovy, pokud by se Česko stáhlo z evropského energetického trhu, muselo by být energeticky zcela soběstačné. Nikoli však pouze v produkci elektřiny, ale i v zajištění dodávek zemního plynu. Odkud bychom jej brali, pokud bychom neměli možnost jej dovážet přes území jiných států EU?

Selhal trh s energiemi?

Neselhal. Trh si svou cestu najde vždy, třebaže je regulován. Aktuální vývoj na energetickém trhu dává jasné cenové signály, že elektřina, plyn ale i uhlí jsou v Evropě příliš drahé. A to kvůli jejich nedostatečné nabídce vzhledem k poptávce. Výstižně to na Twitteru shrnul hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. „Trh řve: ‚Vyrábějme!!!‘ regulátor řve: Prrrrr!!!‘ A vy říkáte, že tu trh není a je třeba ho nahradit. Kdo podle vás může řvát: ‚Vyrábějme,‘ silněji?“ napsal v jedné s diskusí pod svým příspěvkem, který se týkal cen na spotovém trhu s energiemi.

Jaké má energetická krize řešení?

Jde o to, zda chceme situaci řešit jen v krátkodobém, nebo i dlouhodobém horizontu. Relativně rychle lze prosadit celoevropskou regulaci trhu nebo jiné způsoby, jak ceny srazit. „Například odprodej části produkce za regulovanou cenu jako na Slovensku, případně znárodnění výrobních kapacit jako ve Francii,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Pavel Hála. Jenže tím Evropská unie jen získá trochu času navíc, aby odstranila pravou příčinu aktuální krize.

„Problém na úrovni Evropy se ale takto nevyřeší, respektive spolehlivé zdroje levné elektřiny se tím nevykouzlí,“ upřesnil Hála. Narážel tím na nutnost zvýšit nabídku energie v Evropské unii, protože jedině tak lze cenu účinně snížit. Nabízí se tak například renovace dosluhujících jaderných elektráren ve Francii, odstoupení Německa od rozhodnutí vypnout své jaderné reaktory (ačkoli mohou ještě několik let spolehlivě fungovat), a v neposlední řadě zajistit spolehlivé dodávky zemního plynu. Včetně například znovuotevření otázky těžby břidličného plynu, kterého má Evropa nejméně na příštích 30 let.