Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) Zdroj: CNN Prima NEWS
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) se společně s některými svými protějšky snaží otupit hrany současného rozhodnutí evropských států, na základě kterého by se řidiči měli od roku 2035 rozloučit s možností pořídit si automobil s klasickým pohonem. Konkrétně se snaží vyjednat změny u sporné emisní normy Euro 7, a to s cílem zajistit dostupnost některých druhů spalovacích motorů i po datu jejich předpokládaného konce. Jaké druhy automobilů tedy budou moci lidé v příštích dekádách využívat?
Klasické spalovací motory
Klasické automobily se spalovacími motory na naftu či benzín, jak je známe dnes, si již po roce 2035 zřejmě nepořídíte. Ze silnic však jen tak nezmizí. „Neznamená to tedy konec spalovacích motorů, ale nebudou se smět prodávat nová auta, která produkují emise,“ sdělil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS nový ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) k plánům Evropské unie.
ČTĚTE TAKÉ: Hladík: Česko se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa. Green Deal je pro nás nutný
Unie podle něj dává brzký termín, aby se dosáhlo uhlíkové neutrality do roku 2050. „Rok 2035 je stanovený, protože ta auta budou jezdit dalších patnáct či osmnáct let, takže to směřuje právě k roku 2050.“ Jiní však argumentují tím, že ne všichni si budou moci nový ekologický automobil dovolit, takže stárnutí klasických aut může ještě hůře dopadat na životní prostředí. „Auta budou ale stárnout, takže to považuji za nedomyšlený a nezodpovědný krok,“ uvedl pro CNN Prima NEWS například Bohdan Wojnar, bývalý člen představenstva automobilky Škoda Auto.
Spalovací motory na syntetická paliva
Ministr Kupka společně s dalšími kolegy z EU se snaží prosadit výjimku pro takzvaná e-paliva neboli syntetická paliva. Jsou vyrobená chemickou cestou, nikoliv z ropy. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. K jejich výrobě je nutná elektřina.
Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo. Výhodou syntetických paliv je, že si vynutí pouze částečnou úpravu stávajících spalovacích motorů a lze pro ně využívat současnou čerpací infrastrukturu. „E-paliva mohou být určitým doplňkem, ale může to být také cesta k dekarbonizaci Evropy,“ sdělil Wojnar.
Právě v této cestě vidí budoucnost ministr Kupka. „Nepodpoříme schválení zákazu prodeje nových osobních vozů se spalovacími motory po roce 2035, dokud nebude jasná a závazná výjimka pro využití syntetických paliv. Je pro nás stejně jako pro další státy klíčová,“ říká Martin Kupka.
Pohon na vodík
Vozy na vodíkové palivové články jsou v podstatě elektromobily, které elektrickou energii nezískávají z baterií, ale z reakce vodíku a kyslíku. Jediným odpadem je přitom čistá voda. Podle odhadu ministra dopravy by v roce 2030 mohlo v Česku jezdit až 50 tisíc aut na vodíkový pohon.
Společnost Orlen v minulých dnech otevřela první veřejnou dobíjecí stanici na vodík v Praze. Právě nedostatek potřebné infrastruktury se dosud považuje za možná největší problém pro tuto variantu.
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
Otevření první veřejné vodíkové plnící stanice v Praze 10. 3. 2023. Zdroj: Michal Borský
„Pokládám za klíčové, aby česká cesta k bezemisní mobilitě byla technologicky maximálně neutrální, abychom si nezavírali cesty technologického rozvoje a nesázeli vše jen na jednu kartu. V budoucnosti mobility budou mít zcela nepochybně místo elektromobily, ale stejně tak i vozy na vodíkový pohon nebo na syntetická paliva,“ řekl při otevírání stanice Kupka.
Vodíková vozidla již používá také Evropský parlament, což si pochvaluje lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. „Evropský parlament pořídil flotilu vodíkových aut. A počáteční nadšení z elektro aut vystřídalo pragmatické hledání jiných technologií. Dojezd má podle řidičů 550 kilometrů, natankováno za šest minut. Jízdní vlastnosti jsou naprosto srovnatelné se spalovacími motory,“ napsal na Facebook.
Evropský parlament pořídil flotilu vodíkových aut. A počáteční nadšení z elektro aut vystřídalo pragmatické hledání...
Posted by Tomáš Zdechovský on Tuesday, February 28, 2023
Co brzdí zájem o elektromobily?
Elektromobily jsou zatím zřejmě nejvíce preferovanou alternativou klasických automobilů. Český trh však v prodejích elektroaut výrazně zaostává – zájem brzdí vyšší cena i nedostatečná nabíjecí síť. Počet elektromobilů na českých silnicích se loni zvýšil o 5 075 na 14 316 vozů. Ještě před pěti lety to byla zhruba desetina a před deseti lety v tuzemsku elektromobily prakticky nejezdily. Vyplývá to z údajů Centra dopravního výzkumu (CDV).
Uživatelé elektromobilů často kritizují jejich omezující vlastnosti, které jsou problematické například při delších cestách. Je to nejen nedostatečná dojezdová vzdálenost, ale také nutnost dlouhého nabíjení či fakt, že topení v zimě vybíjí baterku a ještě více zkracuje dojezdovou vzdálenost. Vozy jsou proto ideální především do města. To dokazuje skutečnost, že téměř 40 procent osobních elektromobilů je registrováno v Praze.
