Postcovidový syndrom u dětí zabíjí (zdroj: CNN Prima NEWS)
Vysoké horečky, zvracení, někdy vyrážka nebo zarudlé spojivky. V dětském těle řádí zánět, ale rodiče a zpočátku ani lékaři nemusí rozpoznat, co je příčinou stavu připomínajícího multiorgánové selhání. Že jde o postcovidový syndrom, často poznají až v nemocnici. „Postcovidový syndrom je nevyzpytatelný, protože se může projevit u kteréhokoli dítěte,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Adéla Mořkovská, praktická lékařka pro děti a dorost z Frenštátu pod Radhoštěm.
Setkala jste se už s postcovidovým syndromem u svých dětských pacientů?
Ano, řešila jsem takový případ u jednoho mého pacienta. Šlo o školou povinné dítě.
Jaký mělo onemocnění průběh?
Rodiče mi ho přivedli do ordinace poté, co měl tři dny vysoké horečky a zvracel. Provedla jsem mu odběr zánětového parametru, „céerpéčko“, které měl vysoké. Neměl ale anamnézu, že by prodělal covid. Měl pouze kontakt se svým sourozencem, který měl příznaky covidu, ale testy na SARS-CoV-2 vyšly negativní.
Takže se dá říci, že pacient prodělal covid bezpříznakově?
Přesně tak. Nicméně jsem pátrala dál, kde by mohl být zdroj infekce, ale bez úspěchu. Neměl totiž takové ty příznaky, o kterých se mluví v jiných případech postcovidového syndromu. Nebyla u něho vyrážka ani zarudlé spojivky, zkrátka „jenom“ vysoké horečky a zvracení.
Musel jít do nemocnice?
Nakonec jsem ho tam musela poslat. Ale ani tam zpočátku neměli jasno, kde je problém. Jeho stav se měl zhoršovat a nakonec musel být převezen do fakultní nemocnice na ARO. Tam už měli podezření na postcovidový syndrom. Z testu na protilátky totiž zjistili, že dítě covid v nedávné minulosti prodělalo.
Je pravda, že nelze říci, které děti jsou k postcovidovému syndromu náchylnější?
Z těch případů, které jsou mi známy, mohu říci, že propuknutí postcovidového syndromu je náhodné. Jediné pojítko byl věk dětí. Pohyboval se nejčastěji mezi 8 a 12 lety. Vím ale i o čtyřměsíčním děcku, které PIMS-TS (odborné označení postcovidového syndromu, pozn. red.) mělo. V tom je právě tento syndrom nevyzpytatelný, protože se může projevit u kteréhokoli dítěte včetně toho, jež covid prodělalo bezpříznakově. Rodiče i lékař tedy zpočátku tápou, protože nevědí, že děcko se s touto infekcí setkalo. Navíc ten můj případ postcovidového syndromu měl zcela atypické příznaky. Jak už jsem říkala, pouze horečky, zvracení a vysokou hodnotu zánětového parametru.
Pediatrička Adéla Mořkovská Zdroj: Petr Musil
Dá se postcovidový syndrom u dětí přirovnat k případům multiorgánového selhání, k němuž někdy dochází po těžkých úrazech třeba po autonehodách?
Stav pacientů s PIMS-TS a s multiorgánovým selháním může vypadat velice podobně. U postcovidového syndromu jde ale o přehnanou imunitní reakci, kdežto u multiorgánového selhání se jedná o selhávání různých orgánů vlivem jejich poškození. U PIMS-TS se někdy přidají i obtíže se srážlivostí krve.
Jaká léčba se nasazuje?
Je to celá řada léků. V první řadě imunoglobuliny a kortikoidy, aby se průběh rychle zkrotil. Dále se podávají léky proti srážlivosti krve, anopyrin na ochranu cév a také antibiotika.
Jak se dětem po zotavení daří? Mají podobné následky, jaké se projevují u některých dospělých, když prodělají covid?
Když budu opět vycházet jen z případu, který jsem řešila, dítě se zotavilo a daří se mu dobře. Nemá žádné následné komplikace ani kašel či dušnost. Jenže pak vím o případech, kdy děti mohou být unaveny i po menší fyzické námaze, a proto mají po určité období po zotavení omezeny fyzické aktivity. Není možné zatím říct, jaké následné komplikace mohou nastat a jak na tom je jejich kardiovaskulární systém po prodělání PIMS-TS. Jsou proto ve sledování kardiologa a imunologa.
Dítě v nemocnici Zdroj: Profimedia.cz
