Experti radí několik tipů, jak jít v roce 2025 svému zdravějšímu a šťastnějšímu já naproti. (Ilustrační snímek) Zdroj: Getty Images
Zaměřeno na sebe. I tak by se dala nazvat výzva, k níž skrze rady a tipy vybízejí lékaři a odborníci v roce 2025. Právě v novém roce by si podle nich měli lidé dát za cíl lépe se o sebe starat, být zdravější a zároveň šťastnější. V praktických i neotřelých osmi tipech – včetně jednoduchých triků – se zaměřují nejen na pravidelné prohlídky u lékaře či bezplatné screeningové programy, ale také na adekvátní pitný režim, správné sezení či technologický detox.
Pravidelné lékařské prohlídky
Vždy je lepší prevence než po letech zanedbávání řešit závažný zdravotní problém. Včasné odhalení zdravotních komplikací zvyšuje zejména šanci na úspěšnou léčbu a někdy také zachraňuje život. Podceňovat pravidelné lékařské prohlídky by se tak některým nemuselo vyplatit.
Lidé by měli vybrané odborníky navštěvovat následovně:
- Praktický lékař – každé dva roky (kontrola krevního tlaku, krevního obrazu, cholesterolu...)
- Zubař – prevence ideálně po půl roce či alespoň jednou za rok
- Gynekolog/urolog – alespoň jednou ročně
TIP: Pokud jste do počátku 90. let měli nějaký kontakt s krví – formou transfúze (například porod císařským řezem či jiná operace) nebo tetovacími jehlami, nechte si udělat test na žloutenku C.
„Odhaduje se, že je v České republice infikováno žloutenkou C až 50 tisíc osob z běžné populace, tedy neužívající nitrožilně drogy. Většina o své nemoci ale vůbec netuší. Pokud se ovšem onemocnění neodhalí včas, může těžce poškodit játra. A žloutenku C je možné diagnostikovat pouze speciálním testem,“ upřesnil v dokumentu, který má redakce k dispozici, Petr Urbánek, místopředseda České hepatologické společnosti ČLS JEP.
Screeningové programy (zdarma)
- Screening kolorektálního karcinomu (tlusté střevo, konečník) – pro lidi od 50 let
- Screening karcinomu prsu – pro ženy od 45 let; nárok na mamograf jednou za dva roky
- Screening karcinomu děložního čípku – pro ženy od 15 let; navíc ženy ve věku 35, 45 a 55 let podstupují hrHPV test (vyšetření přítomnosti nukleové kyseliny)
- Screening karcinomu plic – pro lidi od 55 do 74 let, kuřáky či bývalé kuřáky se zátěží alespoň 20 „balíčkoroků“ (člověk kouřil jeden rok jednu krabičku cigaret denně)
- Screening karcinomu prostaty – pro muže od 50 do 69 let bez anamnézy karcinomu prostaty
„Screeningy nádorových onemocnění v České republice jsou velmi efektivní, navíc jsou hrazeny zdravotními pojišťovnami. Podle statistik ÚZIS klesla v letech 2014-2018 úmrtnost na kolorektální karcinom o 22,1 procenta a úmrtnost na karcinom prsu o 34,6 procenta. Celkově se úmrtnost na nádory snížila o 14,1 procenta,“ tvrdí Jindřich Fínek, místopředseda České onkologické společnosti.
Kromě úhrad vyšetření řada zdravotních pojišťoven rozšiřuje screeningové možnosti v rámci svých benefitů (častější screeningy, pro mladší, i mimo rizikovou skupinu nebo na širší spektrum potenciálních onemocnění).
Pamatujte na pitný režim
Dostatek tekutin zajišťuje významnou prevenci řady onemocnění a problémů. „Voda má v těle funkci rozpouštědla a transportního média. Zásadní roli hraje také při vylučování a výměně látek. Proto je důležité pečovat o rovnováhu příjmů a výdajů vody, aby všechny procesy, kterých se voda účastní, neustále probíhaly správně,“ vysvětlila Jana Ježková, lékařka a vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.
„Tekutiny bychom měli přijímat rovnoměrně v průběhu celého dne. Ideální je pít po menších dávkách a ne více než 150 mililitrů najednou, abychom organismus nepřetížili. A protože tekutiny nedoplňujeme jenom v nápojích, optimálně bychom si jejich příjem měli rozdělit mezi nápoje – zhruba 2/3 – a potraviny bohaté na tekutiny, zhruba zbylou 1/3,“ doplnila Ježková.
TIP: Pokud zapomínáte pít, nastavte si upomínku na mobilu třeba na každou hodinu.
Pohyb si dávkujte postupně
Dle odborníků se ukazuje, že zdraví více podpoří průběžná tělesná aktivita typu 10 dřepů za hodinu (párkrát denně) než se jít jednou týdně zapotit do posilovny. Samozřejmě zkuste podle svých možností zařazovat do programu také aerobní pohyb (rychlá chůze, běh, kolo, spinning a další).
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Vyskákejte v lednu miliony pro nemocné děti. Výzva Švihej podpoří pět z nich, jak se zapojit?
Udržet se v kondici vám pomůže třeba využít kolo místo auta, vyjít schody pěšky místo pouhé jízdy na eskalátoru, vystoupit o zastávku dříve, po hodině sezení se protáhnout a podobně. Střídejte aktivity, což více stimuluje tělo, nervovou soustavu a zároveň je to zábavnější. Pravidelný pohyb je prevencí většiny onemocnění těla i duše.
TIP: Nezapomínejte na procházky. Chůze mimo jiné zlepšuje kardiovaskulární zdraví, redukuje stres a podporuje kreativitu. Kontakt s přírodou navíc přináší psychickou pohodu.
Kvalitní spánek coby prevence nemocí
Pokuste se spát alespoň sedm hodin denně. Kvalitní spánek ovlivňuje imunitu, regeneraci a celkové zdraví. Chronická spánková deprivace zvyšuje riziko nemocí, včetně kardiovaskulárních. Jak na kvalitní spánek? Choďte spát i vstávejte každý den ve stejnou dobu včetně víkendu. Pomoci vám může také speciální spánková výzva, kterou představila nezisková organizace Loono. Naleznete ji v bezplatné aplikaci organizace. Více se dozvíte zde.
TIP: Alespoň hodinu před spaním se vyhýbejte obrazovkám. Ložnici dobře větrejte a používejte závěsy, které nepropouští světlo. Ideální teplota na spaní je 18 až 20 °C.
Více ovoce a zeleniny
Zkuste si dopřát denně zhruba pět porcí (porce = 100 gramů) ovoce či zeleniny, tedy vlákninu, vitamíny, minerály, antioxidanty a podobně. Přidejte si k hlavním jídlům například salát, pečenou zeleninu nebo si pochutnejte na zeleninové polévce. Ovoce může být skvělou svačinou. Čím pestřejší kousky, tím lepší. Díky tomu obohatíte svůj střevní mikrobiom, sídlo vaší imunity.
TIP: Odlišné barvy znamenají jiné složení = pestrost, takže si můžete z této „povinnosti“ udělat „barevnou výzvu“ – každý den zahrnout do jídelníčku co nejvíce barev ovoce a zeleniny.
Seďte zdravě
Pokud máte sedavé zaměstnání, dbejte na ergonomii sezení, abyste eliminovali bolesti zad (krku, hrudníku, beder i kříže), což může vést k závažným problémům. Ideální je také vstát nejméně jednou každou hodinu a krátce se protáhnout. Nastavte si pracovní místo tak, aby monitor byl ve výšce očí, židle měla správnou oporu zad a předloktí byla při psaní na klávesnici v pravém úhlu.
ČTĚTE TAKÉ: Chudí lidé stárnou rychleji, odhalila studie. Kdy se rozdíl projeví a kdo je ohrožen nejvíce?
TIP: Pokud vám to podmínky umožní, pracujte na zemi. Počítač si můžete umístit třeba na židli. Jisté nepohodlí vás bude nutit se různě hýbat, natáčet a měnit polohu, což tělu svědčí.
Dopřejte si technologický detox
Zkusili jste v poslední době nebýt například hodinu na telefonu? Ano, může vás to zneklidňovat, ale pokud si tento rituál zavedete do svého programu, zjistíte, že je to osvobozující.
Ulevíte své nervové soustavě a psychice, na kterou se z telefonů valí obrovské množství informací. Budou vám vděčné také oči, a pokud nebudete koukat do obrazovek zhruba hodinu před spaním, zlepšíte kvalitu spánku a načerpáte více sil. Přemíra technologií z lidí doslova vysává energii.
TIP: Místo koukání do telefonu vyzkoušejte relaxační techniky (meditace, mindfulness, hluboké dýchání a jiné). Začněte například s pěti minutami denně – zakoukejte se z okna, nebo zavřete oči a soustřeďte se pouze na váš dech. Budete více žít přítomností a nebudou vás tolik trápit vtíravé myšlenky.
Byli jste se přeočkovat?
Téma očkování je možná pro někoho kontroverzní. Faktem ale je, že očkování vás může ochránit před nepříjemnými zdravotními komplikacemi spojenými například s chřipkou či klíšťovou encefalitidou.
„Očkování prokazatelně chrání před vážnými nemocemi a snižuje riziko komplikací. Proto si zkontrolujte, zda máte všechna doporučená očkování. Mnoho lidí se například zapomíná přeočkovat proti tetanu (po 10 až 15 letech). Ve srovnání se západní a severní Evropou v Česku také velmi zaostáváme v očkování proti chřipce a proti klíšťové encefalitidě, v jejímž výskytu jsme dokonce vysoce rizikovou zemí,“ doplnila Ježková.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Syndrom bílého pláště. Třes rukou, nervozita a vysoký tlak. Hrůzu z lékařů má každý třetí Čech
