„Zrádce“ Schröder a další. Kdo Putinovi stále pochlebuje? Mezi jeho obhájci jsou velká jména

Schröder byl už během svého působení na postu německého kancléře v letech 1998 až 2005 velkým zastáncem dobrých vztahů s Ruskem, kterému od roku 2000 vládne Vladimir Putin. Oba mocnáři si během tohoto období jednoznačně padli do noty. Schröder během své vlády do Moskvy zavítal hned pětkrát a Putina navíc v roce 2004 označil za „bezchybného demokrata“.

Když bylo Schröderovo kancléřství u konce, začal pracovat pro různé domácí i zahraniční společnosti všemožného charakteru. Působil v německé manufaktuře či ve fotbalovém klubu Hannover 96, toho času hrajícího 2. Bundesligu. Dále u americké banky rodiny Rotschildů, v čínské korporaci CIC, ale zejména vejde do paměti jeho působení v ruských společnostech. Od roku 2006 až do současnosti je předsedou výboru akcionářů společnosti Nord Stream zajišťující tok plynu z Ruska do Evropy a několik let byl v čele dozorčí rady ruského ropného giganta Rosněft. Na této pozici zůstal i po zahájení ruské ofenzivy na Ukrajině. Teprve až po soustavné kritice z ní během května odstoupil.

Putinovým spojencem však zůstal. Naposledy o sobě dal vědět, když začátkem srpna po setkání s Putinem prohlásil, že ruský prezident si přeje vyjednat diplomatické řešení války na Ukrajině, kterou však Rusové dodnes nazývají „speciální vojenskou operací“. „Dobrou zprávou je, že Kreml si přeje řešení na základě jednání,“ pronesl Schröder v rozhovoru pro německý týdeník Stern a televizi RTL.

Podle něj je prvním úspěchem rusko-ukrajinská dohoda o obilí, která se podle něj „možná postupně rozšíří na příměří“. Sám říká, že je proti současnému konfliktu, ale přátelství s Putinem přesto zahodit nehodlá. „Válku jsem několikrát odsoudil, to víte. Ale opravdu by osobní distancování se od Vladimira Putina někomu prospělo?“ tázal se v rozhovoru bývalý německý kancléř.

Čas na sankce pro Schrödera?

Za svá slova to už delší dobu schytává. Například známý švédský ekonom Anders Aslund má za to, že nyní přichází čas sankcí i pro bývalého lídra Německa. „Nejvyšší čas pro Evropskou unii uvalit sankce na Gerharda Schrödera. Je Německo natolik zkorumpované i na to, aby sankcionovalo Putinova nejjasnějšího agenta v Evropě? Pro Německo už nepracuje od roku 2005,“ napsal na sociálních sítích Aslund.

High time for the EU to sanction Gerhard Schröder! Is Germany too corrupt even to sanction Putin’s foremost agent in Europe? He has not worked for Germany since 2005. Face reality!

— Anders Åslund (@anders_aslund) August 4, 2022

Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak bývalého německého kancléře označil za „hlas ruského carského dvora“. Kritika zní i z Česka. „Každá doba má své vlastizrádce. V minulosti byli v Evropě symbolem zrady Emanuel Moravec nebo Vidkun Quisling (norský kolaborant – pozn. red.), nyní se touto tragickou postavou stále více stává bývalý německý kancléř Schröder,“ napsal na Twitteru bývalý prezidentský kandidát a nynější senátor Jiří Drahoš.

Každá doba má své vlastizrádce. V minulosti byli v Evropě symbolem zrady Emanuel Moravec nebo Vidkun Quisling, nyní se touto tragickou postavou stále více stává bývalý německý kancléř Schröder👎

— Jiří Drahoš (@jiridrahos1) August 3, 2022

Už před dvěma měsíci se aktuálně opoziční Křesťansko-demokratická unie, v jejímž čele po léta stála bývalá kancléřka Angela Merkelová, snažila prohlasovat odebrání Schröderovy kancléřské penze, která má ročně činit až 100 tisíc eur. Neúspěšně.

Schröder se totiž navzdory veškeré kritice očividně může spolehnout na podporu své Sociálně demokratické strany. Ta vyhrála poslední německé volby a má tak i svého kancléře v osobě Olafa Scholze. Sociální demokraté navíc Schröderovi umožnili ponechat si stranické členství. Podle komise regionální organizace strany v Hannoveru totiž Schröder svým působením v ruských společnostech i během války na Ukrajině žádné stranické stanovy neporušil.

Trump, Corbyn i Fico

Schröder ale není jediným evropským, respektive západním, politikem, který dodnes alespoň z částí hájí Vladimira Putina a jeho Rusko. Někteří státníci svými výroky podporují například to, že by se Ukrajina měla Rusku, jež válku začalo, podvolit.

Mezi lidi s tímto názorem patří třeba bývalý americký prezident Donald Trump. „Mohli se vzdát Krymu. Mohli udělat něco s NATO, říct: ‚O.K., tak do aliance nevstoupíme,‘ a měli byste svou zemi, protože věřím, že Putin chtěl dosáhnout dohody,“ prohlásil Trump v jistém podcastu, přičemž takový krok podle něj mohli Ukrajinci učinit před 24. únorem, tedy před zahájením invaze. Nyní je podle něj Putin už v režimu, kdy chce válčit a o dohodu nestojí.

To bývalý předseda britských labouristů a v jedné chvíli také aspirant na post ministerského předsedy Jeremy Corbyn dnes apeluje na západní mocnosti, aby přestaly Ukrajině dodávat zbraně a výzbroj, které jsou pro ni v boji s Ruskem mimořádnou vzpruhou. „Vlévání dalších zbraní nepřinese žádné řešení, pouze prodlouží a zhorší tuto válku,“ prohlásil Corbyn v televizním rozhovoru pro libanonskou stanici Al Mayadeen. Podle něj může být západ v ukrajinské válce zapleten po dlouhá léta.

Corbyn si navíc stěžuje, že západní politici přilévají olej do ohně. „Co shledávám jako zklamání je fakt, že takřka žádný ze světových lídrů nemluví o míru. Stále hovoří jazykem války,“ dodal bývalý lídr labouristické strany.

Podobný slovník má i slovenský expremiér Robert Fico, který je taktéž proti tomu, aby se na Ukrajinu posílaly zbraně, a to zejména z jeho domovského Slovenska. Vadí mu, že válka ekonomicky dopadá i na občany jiných zemí. „Kvůli komu mají lidé platit dvě a půl nebo tři eura za benzín a naftu? Kvůli Zelenskému? Kvůli Ukrajině? Co my s tím máme, proboha. To je válka mezi Spojenými státy a Ruskou federací,“ prohlašoval před časem Fico a dodal, že on s válkou v zemi svého východního souseda „nechce nic mít“. Ukrajinského prezidenta navíc nazval „komediantem, který lže na denní bázi“.

Salvini i Le Penová dávají od Putina ruce pryč

Až do zahájení invaze patřili mezi obdivovatele Putinovy politiky také předseda italské nacionalistické Ligy a exministr vnitra Matteo Salvini či lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová. Prvně jmenovaný politik sice po začátku ofenzivy částečně otočil a podpořil Ukrajinu, ale jeho dřívější podporu už mu nikdo neodpáře. Naopak se mu připomíná.

#Putin has "friends" all over Europe - from 🇭🇺Viktor Orban to 🇫🇷Marine Le Pen or 🇮🇹Salvini & ex 🇩🇪chancellor Schröder. One more proof that 🇪🇺 must continue to impose hard sanctions on Kremlin and #StandWithUkraine. https://t.co/QyRUWCrFis

— MEP Vlad Dan Gheorghe (@VladDanGheorghe) July 31, 2022

Když krátce po zahájení války přiletěl do polské Přemyšle, aby zde mohl na vlastní oči vidět plynoucí davy ukrajinských uprchlíků, tak ho na tiskovém brífinku před novináři naprosto uzemnil místní starosta, který před médii připomněl Salviniho přátelství s Putinem a ukázal mu putinovské tričko, se kterým se Salvini před časem fotil na moskevském Rudém náměstí. Nedávno navíc vyplynulo, že Salvini chtěl během května odletět do Moskvy, prý aby jednal s Putinem o ukončení války. Do Ruska nakonec neodcestoval.

Le Penová vedle toho měla v plánu pro francouzské prezidentské volby využít leták s fotografií, na které si potřásá ruku s ruskou hlavou státu. Vzhledem k Putinově agresi na Ukrajině se však leták nakonec mezi Francouzi ve velkém neobjevil. Distribuce byla podle týmu Le Penové zastavena, údajně kvůli „tiskové chybě“.

Mezi státníky, kteří Putinovo počínání neodsoudili patří i maďarský premiér Viktor Orbán či srbský prezident Aleksandar Vučić. Zajímavou roli pak má turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten totiž na jedné straně podporuje Ukrajinu, která je Turecku velmi vděčná za dodávky zbraní, zejména za drony Bayraktar, ale na druhé straně jedná i s Putinem o obchodních dohodách. Erdogan se tak zjevně snaží z celé situace pragmaticky vytěžit co nejvíc.