Finále francouzských prezidentských voleb se blíží
Dlouho očekávaná debata finalistů francouzských prezidentských voleb rychle přerostla v konfrontaci kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Současný prezident Emmanuel Macron obvinil svou soupeřku Marine Le Penovou, že její zájmy jsou spjaty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba kandidáti se ve středu také střetli ohledně postojů k Evropské unii, migraci nebo ekologii.
„Myslím, že jste byla jedním z prvních evropských politiků, kteří v roce 2014 uznali výsledek anexe Krymu,“ řekl Macron krajně pravicové političce. „Proč jste to udělala? A říkám to dnes večer s vážností, protože pro naši zemi je to špatná zpráva: protože jste závislá na ruské moci a jste závislá na Putinovi,“ prohlásil šéf Elysejského paláce.
Macron dodal, že zájmy jeho soupeřky jsou spjaté s Kremlem kvůli úvěru, který si vzala u ruské banky v roce 2014. Uvedl, že jiné francouzské strany dokázaly financovat svou činnost z půjček od francouzských bank. „Nikdo z nás nešel shánět financování do ruské banky, a už vůbec ne do banky, která má blízko ke Kremlu,“ řekl Macron.
Že ruská zvěrstva nejsou genocida? Macron je klaun, kritizoval prezidenta Zdechovský
Francouzský prezident Emmanuel Macron odmítl ruská zvěrstva na Ukrajině označit za genocidu. Za to ho zkritizovala ukrajinská vláda i část evropské veřejnosti včetně politiků. Francouzskou hlavu státu se novináři zeptali na názor den poté, co termín genocida ve stejné souvislosti použil americký prezident Joe Biden.
„Není to pravda a je to dost nečestné,“ opáčila Le Penová s tím, že jí žádná francouzská banka půjčku neposkytla a že není „závislá na ničem jiném než na splácení úvěru“.
Neustálé překřikování
Le Penová odsoudila ruskou agresi na Ukrajinu a uvedla, že podporuje humanitární či finanční pomoc Ukrajině. Dodala ale, že je proti ukončení dovozu ruského plynu a ropy, protože by to poškodilo francouzský lid.
Oba kandidáti se na začátku debaty, kterou zahájili tématem rostoucích životních nákladů, neustále přerušovali. Le Penová prohlásila, že pokud bude v neděli zvolena prezidentkou, její vláda bude trvale zvyšovat platy, nikoliv jednorázově.
V průběhu debaty, která trvala více než dvě hodiny, se Macron a Le Penová věnovali například kupní síle, zahraničním otázkám, sociální politice, životnímu prostředí nebo migraci.
Uskutečnění programu Le Penové by podle Macrona znamenalo, že by Francie musela opustit Evropskou unii. „Vaše nápady znamenají odchod z Evropské unie,“ řekl Macron. Le Penová tvrdí, že již nechce opustit sedmadvacítku, jak tvrdila v roce 2017. Macrona ale obvinila z toho, že chce nahradit francouzskou suverenitu svrchovaností EU.
Poslední šance Le Penové? Pokud ve volbách neuspěju, příště kandidovat nebudu, uvedla
Pokud francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová v dubnových prezidentských volbách neuspěje, už se nejspíš dalších voleb do čela země nezúčastní. Uvedla to v rozhovoru pro sobotní vydání týdeníku Le Journal du Dimanche (JDD). První kolo voleb se koná 10. dubna, Le Penová kandiduje potřetí.
Macron a Le Penová se nešetřili ani ohledně tématu globálního oteplování. Macron, který je silným obhájcem Pařížské dohody, podle agentury Reuters zklamal mnoho ekologů kvůli své propagaci jaderné energie. Le Penovou ale i tak označil za „klimatickou skeptičku“ kvůli jejím plánům na zrušení mnoha větrných turbín. „Nejsem klimatický skeptik, ale vy jste klimatický pokrytec,“ opáčila na to Le Penová.
Krajně pravicová politička se vyjádřila i k migraci, která je jejím častým tématem. Prohlásila, že bojuje proti „radikálnímu islamismu“, nikoli islámu jako takovému. Kritizovala „masovou migraci“ a dodala, že v případě zvolení by uspořádala referendum ohledně přistěhovaleckých zákonů. Macron ji na oplátku obvinil z toho, že chce vyvolat „občanskou válku svým návrhem na zákaz muslimských šátků“.
Kdo byl přesvědčivější v roce 2017?
Pro Le Penovou, která v předvolebních průzkumech zaostává za centristou Macronem, byla s napětím očekávaná debata šancí přesvědčit voliče, že má na to, aby se stala prezidentkou. Podle analytiků také chtěla zmírnit obavy voličů, že se k moci dostane krajní pravice.
Největší výzvou pro Macrona bylo udržet si rostoucí náskok v sondážích veřejného mínění, poslední průzkumy mu připisují 54,5 až 56,5 procenta hlasů. Diváky chtěl také přesvědčit o tom, že není arogantní, za což ho mnozí voliči kritizují.
Oba kandidáti se v duelu, který v roce 2017 sledovalo více než 15 milionů diváků, snažili oslovit také zastánce levice, jejichž hlavní kandidát nepostoupil do druhého kola, a dosud nerozhodnuté voliče. Podle průzkumu společnosti OpinionWay pro deník Les Échos čekalo 14 procent voličů na debatu, aby se rozhodli, koho budou volit, zatímco 12 procent uvedlo, že duel bude rozhodující pro to, zda budou volit vůbec.
Macron porazil Le Penovou ve druhém kole prezidentských voleb v roce 2017, získal tehdy 66,1 procenta hlasů. Podle průzkumů byl v tehdejší televizní debatě přesvědčivější než Le Penová. Letos je jejich souboj mnohem těsnější.
