Předvolební rozhovor s Marianem Jurečkou
Voliči se budou příští týden rozhodovat mezi dvěma možnostmi. Buď koalice Spolu společně s Piráty a Starosty, nebo koalice ANO, SPD a KSČM. Podle předsedy KDU-ČSL a lídra kandidátky Spolu v Olomouckém kraji Mariana Jurečky určitě nedojde k třetí variantě, kdy by se členové koalice domluvili na společné vládě s hnutím ANO – kvůli hrozbě vlivu SPD a případného referenda o výstupu z EU. Jurečka o volební kampani i povolebních plánech hovořil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
S dovolením začneme sérií krátkých otázek. Co je největší hrozba pro Česko?
V tento okamžik extrémní tempo rychlosti našeho zadlužování.
Který z politiků je pro vás největším vzorem?
Z českého prostředí bych řekl asi Josefa Luxe. Z toho mezinárodního asi teď odcházející Angela Merkelová.
Kdo by byl podle vás lepším premiérem? Vít Rakušan, nebo Ivan Bartoš?
Petr Fiala. (smích)
Co je pro vás v životě nejdůležitější?
Rodina.
Jaký český politik vás nejvíce štve?
V tento okamžik asi Andrej Babiš.
Přejděme k tématům již obsáhleji. V kampani upozorňujete na hrozbu další vlády Andreje Babiše. Vy jste s ním v minulosti již ve vládě seděl. Nebojíte se, že to lidé tudíž nebudou brát za autentickou hrozbu? Nebo vás naopak změnila ta zkušenost s vládnutím s ním?
Myslím, že lidé umí odlišit situaci v roce 2013, kdy nebylo moc na výběr, jakou jinou vládní koalici postavit, navíc ji sestavoval Bohuslav Sobotka. Nejde to srovnávat se situací, která je teď, a s tím, čím jsme si prošli za poslední čtyři roky. Lidé určitě nemůžou říct, že se mají po čtyřech letech vlády Andreje Babiše líp. Máme extrémní zadlužování, extrémně rostou náklady na život, stoupá inflace, bydlení je drahé a nedostupné. Myslím si, že hrozby, před kterými varujeme, kdy hrozí většina na půdorysu stran ANO, SPD a KSČM, se jedná o reálnou hrozbu. Vláda již dnes na principu této koalice funguje. Komunisté by rozhodně měli větší apetit a chtěli by do vlády. Já bych třeba nechtěl, aby byl Vojtěch Filip ministrem zahraničí, nechci Tomia Okamuru jako ministra vnitra. Takže říkám – můžete si reálně vybrat, tohle jsou ty hrozby, co to může znamenat z hlediska dopadů na běžný život, anebo tady máte šanci na změnu.
Já bych třeba nechtěl, aby byl Vojtěch Filip ministrem zahraničí, nechci Tomia Okamuru jako ministra vnitra.
Nastínil jste, že existují v podstatě dvě volby. Buď Spolu s PirSTAN, nebo ANO, SPD a KSČM. Neexistuje ale ještě třetí varianta? Nedonutí vás například hrozba vládnutí s SPD, která by mohla přinést referendum o vystoupení z EU, že nakonec půjdete k vyjednávacímu stolu s ANO? Můžete tedy naprosto vyloučit vládu s hnutím ANO?
Myslím, že je to naprosto vyloučeno. Jednak jsme do té spolupráce mohli jít v roce 2017, jak KDU-ČSL, tak ODS. Odmítli jsme to. Přispěly k tomu i osobní důvody, kdy jsme s Pavlem Bělobrádkem viděli, jakým způsobem Andrej Babiš funguje. Neumím si představit, že bychom šli do vlády s lidmi, kteří teď čtyři roky způsobují stav, ve kterém jsme. Rychlé tempo zadlužování, chaotické zvládání covidu, 30 tisíc lidí, kteří zemřeli, je to jedno z největších čísel na světě v přepočtu na obyvatele.
Ve straně máte přes 20 tisíc členů. Nehrozí, že budou zaznívat různé hlasy, jak by mělo povolební uspořádání vypadat? Nehrozí, pokud bude volební pat, že některá křídla strany budou s vaším postojem nesouhlasit?
Jsme demokratická strana a rozhoduje se na úrovni orgánů, které reprezentují jednotlivé kraje a členskou základnu. Ten názor je naprosto drtivě jednoznačný. S ANO jak s Andrejem Babišem, tak bez něj, prostě nechceme spolupracovat a nebudeme spolupracovat. Už jsme to jednou odmítli a nechceme na tom nic měnit.
V té debatě mám ale přece právo hájit svůj názor a názory našich většinových voličů. Pokud to demokraticky prohrajeme, je to samozřejmě věcí rozhodnutí většiny.
Nedávno jste rozvířil vody svými vyjádřeními o případných problémech společné vlády, pokud by prosazovala sňatky stejnopohlavních párů. Nakonec jste však z výroků spíše vycouval. Mohl byste přiblížit, co vás vedlo k názorovým obratům? Nemohly tyhle názory ohrozit budoucí vládní koalici?
Musím říci, že postoj KDU-ČSL, která je založená na hodnotách a principech, je dlouhodobě konzistentní a nic se na něm nemění. Jasně říkáme, že manželství má zůstat jako svazek muže a ženy, a pokud se bavíme o registrovaném partnerství, existují podněty, že by ten institut měl být upraven či rozšířen, aby diskutovaná práva byla dostatečně zohledněna. V propíraném rozhovoru, který neodpovídá titulku, jsem nemluvil ultimátně z hlediska pojistek. Opakovaně jsem v odpovědi říkal, že se chci na tom dohodnout, stejně jako jsme udělali dohodu s Bohuslavem Sobotkou v roce 2013, že zůstane status quo, kdy oni nebudou navrhovat úpravu a liberalizaci a my naopak nebudeme navrhovat žádné zvýšení požadavků. Vnímám to tak, že Česká republika má dnes daleko více palčivých problémů, které nás trápí. Na těch se shodneme a dáme je do programového prohlášení. Samozřejmě platí, a v tom mé vyjádření nebylo úplně ideální, že vždy každý poslanec má hlasovat podle svého vlastního vědomí a svědomí. V té debatě mám ale přece právo hájit svůj názor a názory našich většinových voličů. Pokud to demokraticky prohrajeme, je to samozřejmě věcí rozhodnutí většiny.
Ve vládě se chystáte sedět s velmi liberálními Piráty, pokud to dopadne podle vašich představ. Nebojíte se, že to budou právě tyto sporné body, které budou provázet příští vládu?
Samozřejmě jsem si vědom, že nejenom u tohoto tématu, ale také u jiných věcí mohou naše polohy narážet. Nebude to vždy asi úplně jednoduché, ale věřím, že se například dokážeme dohodnout na tom postupu, který jsem nastínil, tedy respektovat vzájemné pozice, které jsou protichůdné. Za mě je ta problematika řešitelná tím, že upravíme registrované partnerství. K té debatě jsme otevření.
Takže přijdete s vlastními návrhy v této otázce?
To neříkám, ale budeme se snažit najít nějakou kompromisní cestu.
Na jaké pozici se osobně vidíte v příští vládě?
Fakt nechci týden před volbami porcovat medvěda, který běhá po lese. Stojme nohama na zemi. Musíme si uvědomit, že to není jednoznačně rozhodnuté. Za nejklíčovější považuji, abychom dokázali vládní koalici sestavit. Kde bude role Mariana Jurečky, bych nechal na povolební vyjednávání. Blízké by nám bylo spravování resortů, které se týkají našich dlouhodobých programových priorit. Buďto v oblasti rodinné a sociální politiky – takže MŠMT nebo MPSV, nebo v oblasti změny klimatu a ochrany životního prostředí, a to jsou zhruba tři resorty – zemědělstvím počínaje přes MŽP až po MPO. Rádi bychom některé z těchto resortů obsadili. Uvidíme, jak to bude v debatě s dalšími partnery.
Pokud bychom spekulovali, že byste například znovu usedl na ministerstvo zemědělství, jak by podle vašich představ měla vypadat zemědělská krajina v souvislosti se změnou klimatu?
Já bych si ji představoval jako houbu, která umí vodu zadržet, a když je potřeba, zase vydat. Chci, aby ta krajina byla pestrá, což znamená lepší péči o půdu, aby tady byly aleje, remízky nebo více malých vodních nádrží. Také abychom dokázali zabránit vlivům větrné nebo vodní eroze, aby tady zkrátka byla voda pro naše děti a vnoučata. Reálně hrozí, že na konci století může být v České republice průměrná teplota vyšší zhruba o 3,5 stupně. Musíme udělat vše proto, aby se tento hrozivý scénář nestal.
Kandidujete jako lídr Olomouckého kraje. Sám mám ještě v kraji trvalé bydliště. Čím byste mě chtěl jako voliče přesvědčit k volbě Spolu? Co jsou podle vás nejpalčivější problémy kraje a jak byste je řešil?
Jako Hanák a Moravák tam žiji odmalička. S lidmi tam se bavím dlouhodobě a vidím, že hlavně ze severní části kraje lidé odcházejí. Pro mnoho mladých není příliš důvodů tam zůstávat a zakládat rodiny. To je spojené s tím, že tam není kvalitní dopravní infrastruktura. Chybí nám D1 u Přerova, D35 v severní části kraje, napojení na 1/44 do Šumperka, což už se začíná trochu dotahovat – jako v příkladu obchvatu Bludova. Chybí nám kvalitní digitální infrastruktura, aby lidé, kteří mohou pracovat z domova i pro firmy v Brně nebo v Praze, mohli díky kvalitnímu datovému připojení dělat svoji práci i z domu, třeba z Jeseníku. Potýkáme se také s nedostatkem zdravotnického personálu, především v okrajovějších částech kraje, kam patří kromě Jesenicka i Konicko. Mít tam nejenom praktické lékaře, pediatry, ale také třeba stomatology.
Máme týden do voleb, vrcholí velmi emotivní kampaň. Jak nyní vypadá váš běžný den?
Popíšu to na příkladu včerejška. Ráno jsem byl o půl osmé v Olomouci v rámci kontaktní kampaně. Kolem oběda jsem měl přesun do Českých Budějovic, kde jsme s Petrem a Markétou pokračovali v kontaktní kampani na náměstí v centru. Já sám chodím a rozdávám materiály, naslouchám lidem. Pak jsme se přesunuli do Jihlavy a večer jsem končil kousíček od Znojma na velkém setkání se zemědělci. Dnes ráno jsem odjížděl ze Znojma a celý den mám nikoliv kontaktní kampaň, ale sérii několika rozhovorů pro různá média a končím jednou velkou televizní debatou. Zítra zase pokračuji kontaktní kampaní u nás v Olomouci.
Všichni toho mají plné brýle. Musíme vydržet ještě týden. Pravdou je, že teď jsem třeba tři týdny prakticky nebyl doma.
Jak to zvládá vaše rodina? Přeci jen máte poměrně dost dětí...
Přiznám se, že teď je to opravdu hodně náročné. Pro děti a především pro manželku, která kromě starání se o pět synů je také učitelkou na základní škole. Všichni toho mají plné brýle. Musíme vydržet ještě týden. Pravdou je, že teď jsem třeba tři týdny prakticky nebyl doma.
A věříte, že se to po volbách změní? Zřejmě nás čeká velmi složité vyjednávání příští vlády...
I to vyjednávání, které určitě nebude úplně jednoduché, nebude zabírat tolik času jako vrcholící volební kampaň.
Na začátku léta jste vyrazil se svojí technikou pomáhat po tornádu na jižní Moravu. Političtí komentátoři to hodnotili jako geniální předvolební tah. Nakolik to byla ve vaší hlavě jenom bezelstná pomoc a nakolik jste v hlavě ty volby měl?
Pro mě to není úplně příjemná pozice, když to mám komentovat právě s tím podtextem, jestli to nebyla nějaká PR akce. Protože úplně stejně jsme se s rodinou zachovali v roce 1997, když u nás byly povodně. Vzali jsme techniku, co jsme měli, a šlo se pomoct. Úplně stejně jsme se zachovali v roce 2010, když byly u nás bleskové povodně na Přerovsku, a přijde mi naprosto normální, že když mám tu možnost, prostě jdu a udělám to. Člověk nemá v ten okamžik řešit, jestli je politik. Mrzí mě, že to někdo pojal jako součást kampaně. Nemůžu za to, že teď byly volby. Udělal bych to úplně stejně, i kdybych v politice nebyl.
Komentátoři vás také velmi chválí, jak jste se zlepšil v rétorice. Pomáhá vám s tím někdo?
Ne. Přiznám se, že nemám žádného lektora, který by se mnou řešil rétoriku nebo nějaká mediální cvičení. Snažil jsem se zapracovat, abych zpomalil mluvu. Jsem z pěti dětí a byl jsem čtvrtý v pořadí, takže abyste se prosadil, musel jste mít trochu prořízlou pusu. Všichni doma mluvíme velmi rychle. Snažím se opravdu uvědomovat si to, hlavně když jsem ponořen do nějakého tématu, které je mi hodně blízké, nezrychlovat dikci, aby mě lidé opravdu poslouchali. Především starší lidé mi občas psali, že drmolím, tak se na tom snažím vědomě pracovat.
Jsem z pěti dětí a byl jsem čtvrtý v pořadí, takže abyste se prosadil, musel jste mít trochu prořízlou pusu a všichni doma mluvíme velmi rychle.
Jak si lidsky rozumíte s panem Fialou? Přeci jen oba pocházíte z trochu jiného prostředí. On jako profesor a akademik a vy spíše jako chlap z vesnice...
Pro mě je to příjemné překvapení. Petra Fialu jsem skutečně vnímal spíše jako toho akademika. Je to ale člověk, který umí být i vtipný. Když jsme si šli sednout ještě s Markétou a našimi manželkami a Markéty manželem, bylo to setkání, kdy Petr nebyl žádný suchar. Někdy ten mediální obraz není úplně objektivní. Je to člověk, který umí ukazovat, že má přehled, umí naslouchat, což mi občas v politice chybí. Je to velmi dobrý kandidát na premiéra pro tuto dobu, ve které teď jako Česká republika jsme.
A kdo je vám bližší z dvojice Pekarová–Fiala?
Je vidět, že fungujeme dobře jako tým. S Markétou jsme na tom věkově velmi podobně. Je pěkné, že každý z nás reprezentuje trochu jinou oblast. Markéta, byť je holka z vesnice, dlouhodobě žije v Praze, Petr je z Brna a já, jak jste říkal, kluk z vesnice. Já se za to nestydím a jsem na to hrdý. Tak si myslím, že to docela dobře funguje. Například i v debatách, které v kampani vedeme, věci si můžeme probrat z vícero stran. Proto naše kampaň umí hovořit srozumitelným jazykem. Vždy se zamyslím: Když to řeknu takhle u nás v hospodě, pochopí to ti lidé?
Věříte, že tahle spolupráce může pokračovat i po volbách? Jak vidíte budoucnost KDU-ČSL? Budete nadále vyhledávat podobné koaliční spolupráce?
Určitě budeme chtít, aby KDU-ČSL, která tady je 102 let, si zachovala svoji podstatu a prosazovala své hodnotové programové věci, pro které tady je. Kdybychom měli splynout a postupně zaniknout, určitě to nechceme, protože strana, která stojí na křesťansko-židovských hodnotách a na základě těch hodnot aplikuje jednotlivá řešení, je potřeba. Rozhodně ale chceme spolupracovat i do budoucna. Například pro příští senátní volby, případně pro komunální volby v některých obcích, tam mi to logiku dává, že se můžeme doplnit a vytvořit zajímavou alternativu, která může přepsat volební mapu.
