Životní a existenční minimum se od ledna zvýší o pět až šest procent. Přesné číslo chce ministerstvo práce a sociálních věcí stanovit podle údajů ČSÚ o inflaci za říjen. Přídavek na dítě by se měl zvýšit o 30 procent. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Minimum slouží pro stanovení nároku na řadu dávek i pro výpočet některých podpor. Letos se kvůli vysoké inflaci upravovalo dvakrát. Od dubna se po dvou letech zvedlo o deset procent z 3 860 na 4 250 korun pro samotného dospělého. Od července pak vzrostlo o 8,8 procenta na 4 620 korun. Přídavek na dítě nyní činí průměrně 1 110 korun měsíčně.
Vládní podpora zahltila úřady práce. Lidé čekají hodiny, otevírací doby se zkrátily
Boj žadatelů o dávky na úřadech práce pokračuje. Lidé stále čekají v dlouhých frontách a doufají, že jim peníze dojdou včas. Ministerstvo práce a sociálních věcí navíc zkrátilo úřední hodiny – žadatelé už nemůžou chodit na úřady čtyři dny v týdnu, ale pouze dva. Důvodem je mnohem větší počet lidí, kteří žádají o příspěvek na bydlení nebo např. o přídavek na dítě.
Od ledna chce Jurečka v rámci novely energetického zákona zavést také definici zranitelného zákazníka, kterému bude možné směřovat adresnou pomoc. Má jít o invalidy třetího stupně, osoby napojené na plicní ventilaci nebo lidi pobírající příspěvek na péči ve třetím nebo čtvrtém stupni.
Vedoucí Ústavu účetnictví a daní Danuše Nerudová by byla pro automatickou indexaci životního minima. Zároveň v pořadu řekla, že by zavedla více adresnou pomoc pro sociálně slabší skupiny lidí. Podle ní v současnosti hospodaří 28 procent domácností s nulou a osm procent je v minusu.
Stát by měl podle Jurečky příští rok vybrat na dani z neočekávaných zisků a z odvodů z výroby elektřiny 70 až 100 miliard korun, které chce použít na krytí nákladů na boj s drahými energiemi. Podle Nerudové i ekonoma Miroslava Zámečníka stát ale vybere výrazně méně, zhruba třetinu, protože firmy, kterých se daň dotkne, začnou daňově plánovat.