Čerstvý konflikt v Náhorním Karabachu mezi Armény a Ázerbájdžánci ukazuje jasné oslabení Ruska. Na Kavkaze se tím ještě více otevírá prostor pro Turecko. Pro CNN Prima NEWS to řekl spolupracovník redakce žijící v Moskvě Jiří Just. Podle něj vnímají Arméni každou prohru v daném regionu za zradu ze strany Ruska. Jerevan je však zároveň do jisté míry rukojmím Moskvy, protože se nemá na koho jiného obrátit.
Znovu vyostřený konflikt v Náhorním Karabachu ukazuje naplno ruskou slabost, protože nemůže konflikt řešit, míní Just. „Vidíme, že Rusko je oslabené, nemůže zasáhnout a nemůže si vynutit konec bojů. Musí spoléhat jak na silnější stranu, tedy Ázerbájdžán, tak na další hráče, kteří do konfliktu zasahují. Tím mám na mysli Turecko, což je samozřejmě signál oslabení Ruska. Pokud v regionu může něco dělat Turecko, tak je to proti zájmům Ruska,“ řekl.
ČTĚTE TAKÉ: Podcast OFF RECORD: Ve válce s Ukrajinou ruskými spojenci nejsme, říká arménský premiér
Moskva podle jeho slov přitom region považuje za svoji sféru vlivu. „Je to dáno tím, že v Rusku dlouhodobě považují Armény za taková zadní vrátka do Ruska nebo postsovětského prostoru, do kterého mohou pronikat západní vlivy. Proto se snaží udržet svou přítomnost jak v Arménii, tak v celém regionu,“ doplnil Just.
Rusko má přímo v Arménii vojenskou základnu. Jerevan se navíc na Moskvu spoléhá, protože žádného jiného spojence v blízkých oblastech nemá. Severoatlantická aliance (NATO) je totiž až příliš vzdálená od Kavkazu a jiná mocnost se nemůže za Arménii postavit.
„Jakoukoliv prohru v Náhorním Karabachu v Arménii považují za zradu Ruska. Nicméně podotýkám, že v Arménii si jsou vědomi svého postavení, že jsou rukojmími bezpečnostní situace,“ komentoval dále Just.
Dodal, že Ázerbájdžán se na nynější střet připravoval dlouho a vysílal k tomu i signály. „Arménie je buď nechtěla vidět, nebo se domnívala, že nějakým způsobem zasáhne buď Rusko, nebo Evropská unie,“ řekl CNN Prima NEWS novinář a publicista.
Ázerbájdžán zvažuje amnestii pro separatisty
Další fáze konfliktu v Náhorním Karabachu začala v úterý, kdy Ázerbájdžán zahájil vojenskou operaci. Baku oznámilo, že je namířená proti místním „teroristům“. Cílem je pro něj převzít kontrolu nad oblastí, ve které žije převážně arménská menšina a Arménie o ní s Ázerbájdžánem pravidelně bojuje.
Arméni v Náhorním Karabachu oznámili, že souhlasí s uzavřením příměří, ale obávají se perzekucí ze strany Ázerbájdžánu. Ten je označován jako jeden z nejautoritativnějších států v postsovětském prostoru. Tamní prezident Ilham Alijev je viněn z porušování lidských práv.
Nyní se Baku snaží potlačit odpor ze strany karabašských bojovníků. Podle Alijevova poradce Hikmeta Hadžijeva je ve hře dokonce amnestie pro tyto ozbrojence. Pro agenturu Reuters pak Hadžijev dodal, že Ázerbájdžán chce přičlenit k sobě Armény z Náhorního Karabachu, který formálně náleží Baku, ale léta jej drží arménští separatisté.
V pátek pak arménští separatisté začali skládat zbraně. Odevzdali mimo jiné šest kusů obrněné techniky, 800 kusů střelných zbraní a 5 000 nábojů, uvedlo podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany ve zprávě o činnosti ruských mírových sil v regionu.
Z oblasti mezitím proudí řada uprchlíků, kteří míří do Arménie. Premiér Nikol Pašinjan oznámil, že Jerevan je sice připraven přijmout tyto utečence, ale nechce podporovat politiku vysídlení.
