justice

Alexander Eret, v roce 1988 odsouzený soudcem Robertem Fremrem na šest a půl roku do vězení, poskytl exkluzivní rozhovor pro CNN Prima NEWS. „O úloze Roberta Fremra v kauze Olšanské hřbitovy jsem předsedu Vrchního soudu v Praze Luboše Dörfla písemně informoval již na počátku roku 2021 a Dörfl mi i poměrně obsáhle odpověděl. Není tedy pravda, co Dörfl tvrdí nyní, že o procesu nic nevěděl,“ říká mimo jiné Eret. Prezident Petr Pavel totiž navrhl Roberta Fremra na ústavního soudce z podnětu předsedy Vrchního soudu v Praze Luboše Dörfla. Hlavě státu však tato instituce ani náznakem nenapověděla, že Fremr vedl v létě roku 1988 možná poslední monstrproces v Československu.

Už si byl v basi? Něbyl? Tak buděš! To byly výhrůžky soudce Štefana Adama, na které 61letý Chaim Oboda z Frýdku-Místku nikdy nezapomene, a to nejen kvůli frýdeckému nářečí předsedy senátu. V dubnu 1986 Adam poslal Obodu do vězení na 18 měsíců nepodmíněně. „Dost krutý trest za několik nápisů, které jsem s kamarády nasprejoval v místeckém podchodu při srpnovém výročí okupace,“ vzpomíná Oboda. „Chceme svobodu,“ znělo jedno z hesel. Rozsudek byl vyřčen za výtržnictví, nikoli za politický čin. Podobně soudil i Robert Fremr v procesu Olšanské hřbitovy. Komunistická justice se na pokyn strany i StB snažila mnohé protirežimní akce soudit jako trestné činy spáchané vandaly a chuligány.

Měla to být vzorová ukázka transparentnosti. Nakonec se ale z výběru nových ústavních soudců stal obří přešlap, který zanechal kaňku na prezidentské kanceláři, panelu vybraných expertů i Senátu. A k transparentnímu výběrovému procesu stejně nedošlo, myslí si analytik webu Česká justice Petr Dimun. Navíc to kauzou, nyní již bývalého, kandidáta Roberta Fremra neskončilo. Otazníky létají i nad novým předsedou Ústavního soudu Josefem Baxou. „On nebo Kancelář prezidenta republiky by měli požádat archiváře o rešerši, aby zahnali pochybnosti. Je potřeba to vyřešit okamžitě, rychle a hned,“ má jasno Dimun.

Horká kauza posledních dní by se dala shrnout celkem stručně: prezident se škraloupem z minulosti navrhl na ústavního soudce muže se škraloupem z minulosti. Takové hodnocení sice není k oběma aktérům zrovna laskavé, to je pravda. Ale bohužel pro ně, je věcně zcela správné. A bohužel pro nás – díky této kauze jsme se o našich politických představitelích něco moc zajímavého dozvěděli.

Usnesení Pirátské strany na adresu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který podle ní ohrožuje důvěru ve spravedlnost, reflektuje názor široké veřejnosti. Naše požadavky směrem k němu nejsou nic, co by si Piráti vycucali z prstu, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS předseda Pirátů Ivan Bartoš, který se mezitím setkal s Blažkem i premiérem Petrem Fialou (ODS). Zastal se i své stranické kolegyně europoslankyně Markéty Gregorové, která kritizovala ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS).

Znáte ten starý vtip, proč by ženy po čtyřicítce neměly hrát na schovávanou? Přece proto, že by je nikdo nehledal. V dost podobné situaci jsou nyní Piráti. Ti by zase neměli vyvolávat zbytečné napětí ve vládě, ve které je nikdo nepotřebuje.

V Izraeli v sobotu opět vyšly do ulic desetitisíce lidí demonstrovat proti justiční reformě prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua. Podle odhadu místních médií se jen v Tel Avivu sešlo na 200 000 lidí. V tomto městě se protesty konají už 17. týden, tedy od začátku ledna. Proti sérii zákonů, které mají dát vládě větší pravomoc při jmenování soudců a omezit pravomoce nejvyššího soudu, podle serveru The Times of Israel protestovali Izraelci na 150 místech v zemi.

S dvojnásobným vrahem Petrem Kramným se snad veřejnost setkala naposledy. „In dubio pro reo,“ volá sice v soudní síni jeden z nespokojených diváků ve finále zasedání trestního senátu, ale Kramný má za sebou zřejmě poslední pokus vyhnout se pobytu v base až do roku 2042. Ostravský tribunál totiž zamítl návrh na obnovení procesu. Latinský výrok ovšem říká, že při pochybnostech má být rozhodováno ve prospěch obžalovaného. Kramný se k vraždám z léta 2013 nepřiznal, na 28 let byl odsouzen díky sérii nepřímých důkazů. Je to jeden z nejsledovanějších případů po roce 1989, také proto asi justice dovolila jednání o obnovení procesu.

Slovenská prokuratura zastavila trestní stíhání v případě smrti bývalého policejního prezidenta Milana Lučanského. Muž, který zemřel 29. prosince 2020 ve vazbě, podle vyšetřovatelů prokazatelně spáchal sebevraždu, cizí zavinění bylo vyloučeno. Prokuratura doplňuje, že den před smrtí napsal Lučanský své rodině dva vzkazy. Zajímavostí však je, že nynější slovenská opozice v čele s expremiérem Robertem Ficem dodnes využívá smrt policejního exprezidenta v rámci volebního boje.

Jedenadvacet let ve vězení nespravedlivě strávil Nor, kterého ve čtvrtek soud v Oslu zprostil viny. Viggo Kristiansen, kterému je nyní 43 let, byl v roce 2002 odsouzen za znásilnění a vraždu dvou dívek, které ale nespáchal. Podle agentury DPA je to jeden z největších justičních omylů norských dějin.

Justice se ve středu vrátí k jednomu z nejznámějších případů sériových vražd v dějinách české kriminalistiky. Před soudem podle zjištění CNN Prima NEWS opět stane Jaroslava Fabiánová, která dostala doživotní trest vězení za usmrcení čtyř mužů, dosáhnout chce obnovy procesu.

Justiční omyl, nepřijatelné rozhodnutí, hluboké zklamání. Tak reaguje svět profesionálního sportu i Bílý dům na čtvrteční verdikt moskevského soudu, který poslal americkou basketbalistku Brittney Grinerovou na devět let do vězení kvůli údajnému pašování drog.