Ruská ekonomika není v dobré kondici, hrozí jí patová situace v podobě stagflace. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl politolog a rusista Karel Svoboda, který pro ministerstvo zahraničí zpracoval analýzu ruské ekonomiky. Tamní ekonomika podle něj čelí celé řadě problémů včetně vysoké inflace a možného kolapsu bankovního systému. Právě proto mohou podle něj v Rusku kdykoliv propuknout rozsáhlé protesty.
Co vás při práci na studii o ruské ekonomice nejvíce překvapilo?
Mě to až zas tak nepřekvapilo, protože ruskou ekonomikou se zabývám dlouhodobě. Ona samozřejmě neprosperuje tak, jak Vladimir Putin říká. To je prostě fakt. Při informování o stavu Ruska si vybírá a komunikuje jen ty věci, které mu vyhovují, ale o problémech typu nízké nezaměstnanosti, která způsobuje inflační tlaky, víme na Západě minimálně od léta.
ČTĚTE TAKÉ: Trump Ukrajinu padnout nenechá, začínají chápat v Rusku. Tamní expert popsal, co bude dál
Zajímavá je také situace důchodců. Oni jsou bráni za nejloajálnější skupinu, ale ono už to taky není tak žhavé. Režim je bere na hůl asi nejvíce ze všech. Nejenže je jejich situace špatná, ale ona se ještě zhoršuje.
A jaký je tedy ve zkratce stav ruské ekonomiky?
Záleží na tom, ze které strany se na ni díváte. Pokud vezmete čistě jen hrubý domácí produkt, tak ten vzrostl, zhruba o nějaká tři procenta. A to zní skvěle, ale pak jdete pod povrch a zjistíte, že HDP je silně taženo vojenskými zakázkami. A tank není produktivní investice, byť to tak ruský hrubý domácí produkt počítá. Čili oni vyrobí tank, odvezou ho na Ukrajinu a tam vybuchne. Nic to nepřináší, nikomu to nezlepšuje blahobyt. Hrubý domácí produkt je takový umělý ukazatel, který je ve vojenském kontextu velmi zkreslující.
Karel Svoboda
český politolog, který se dlouhodobě věnuje politické ekonomii postsovětského prostoru, eurasijské integraci a ruské politice. Působí na Katedře ruských a východoevropských studií na Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy jako zástupce pro Rusko a euroasijský prostor. Dříve pracoval jako analytik Asociace pro mezinárodní otázky a hostující profesor na University of Rochester v New Yorku.
Je autorem řady monografií a odborných článků. V lednu 2025 dokončil studii pro Ministerstvo zahraničních věcí České republiky s názvem Factors of Instability in the Russian Economy (Faktory nestability ruské ekonomiky).
To samé platí, když se podíváte na čísla nezaměstnanosti. Opět – 2,3 procenta nezaměstnanosti zní krásně, ale pak se dostanete pod povrch a zjistíte, že daní za tato 2,3 procenta je růst inflace. Firmy zkrátka nemají kde brát lidi, přetahují si je navzájem, zvyšují mzdy a za rostoucími mzdami jdou ceny. Vypadá to tedy strašně hezky, ale je to extrémně povrchní pohled. Asi jako kdybyste soudili auto podle barvy nebo papírových ukazatelů, akorát si nevšimnete, že vám někdo ukradl všechna kola.
Pokud ekonomice „chybí kola“, tak se pravděpodobně řítí do problému.
Situace je taková, že Rusko pravděpodobně nekrachuje. I když stav bankovního sektoru je velkou otázkou. Zdá se ale, že je Rusko na tom lépe, než čekali ti největší nadšenci, kteří říkali, že ruská ekonomika totálně zkrachuje během týdne od začátku války. Už tehdy jsem říkal, že tak to nebude. Na druhou stranu si nevede tak dobře, jak propagandisté tvrdí. A je to logické. Jestliže Rusům zmizela konkurence Boeingu a Airbusu, tak si třeba motory do letadel musí vyrábět sami a podle toho to pak vypadá. A takto to je se vším. Nastupuje takzvaná primitivizace ekonomiky, podobně jako v Severní Koreji nebo v Íránu. Ty země sice vyrábějí auta, která jsou však technicky daleko horší, ale v hrubém domácím produktu se vám to objevuje jako auto střední velikosti.
„Výbuch“ bankovního sektoru
Krach tedy teď asi nehrozí, ale je v dlouhodobém výhledu pád ruské ekonomiky reálný?
V průběhu několika let to reálné být může. Rusové totiž vydávají peníze na zbrojení a nemají je na výrobu čehokoliv jiného. Dovozy, kterými by se to dalo případně krýt, neexistují kvůli sankcím ze strany západních zemí. A Číňani zase nejsou hloupí. Jednoduše si spočítají, že jestliže máte „zlatou miliardu“, tedy západní země, versus 140milionové Rusko, které při vší úctě není zrovna „zlaté“, tak zvolí tu miliardu. Stejně tak vidíme, že Rusko velmi rychle pálí prostředky Rezervního fondu (také označovaný jako fond národního blahobytu, pozn. red.). Je ale otázkou, za jak dlouho je vypotřebuje.
Na druhou stranu Rusové třeba zvýšili daň ze zisku právnických osob z 20 na 25 procent, což je poměrně velký nárůst, ale nevíme, jaký to bude mít efekt. Může se stát, že z toho Rusko nevybere více peněz než dříve, nebo dokonce míň, než očekávalo. Velká otázka je také ohledně cen ropy. Ty reálně není schopný odhadnout nikdo. Pokud čtete analýzy, kolik bude na konci roku stát barel ropy, nemá to žádnou hodnotu. Ekonom David Marek to nazývá tramvajovými předpoklady, protože tyto předpovědi se dělají, když jedete v tramvaji a nemáte, nad čím přemýšlet. Další proměnnou je, že nevíme, co udělá Donald Trump. On si na tom v podstatě zakládá svou politickou kariéru. Takže proměnných je opravdu hodně.
Zmínil jste otazník u bankovního sektoru. Myslíte tím, že je nestabilní?
Může stát, že „vybuchne“. Je to velký problém. Mluví se o tom, že banky jsou nucené poskytovat úvěry firmám ze zbrojního sektoru, typicky firmě Rostěch. Jeho šéf ale říká, že zbrojní společnosti bankrotují. Nevíme ale, do jaké míry popisuje realitu, a do jaké míry to říká proto, že chce ze státu vyždímat více peněz. A zrovna on je ždímá poctivě. Nicméně víme, že existují předplatby zbrojním firmám – stát si u nich objedná třeba tanky, řekne jim, za kolik je vykoupí, a ony je musí vyrobit. Nemají právo říct: „Hele, za tuto částku se mi to nevyplatí.“ A těmto dlužníkům banky musí půjčovat peníze. Pokud by nastal větší krach, může to bankovní systém ohrozit.
Rusku podle vaší analýzy hrozí stagflace (kombinace stagnující ekonomiky s vysokou nezaměstnaností a inflací, pozn. red.). Jak velký problém by to byl?
Velmi vážný, protože stagflace je strašně těžká na řešení. Pro vyřešení stagnace je třeba snížit úrokové míry, vlastně nakopnout ekonomiku a dostat do ní více peněz, a pro snížení inflace potřebujete pravý opak. Řešení oněch problémů jdou proti sobě. Na efektivní řešení stagflace zatím nikdo příliš nepřišel. Šlo by proškrtat státní výdaje, vysvobodit lidi ze státního do soukromého sektoru, který pak začne vyrábět více. Problém v Rusku ale je, že zatím nemá šanci vyrábět více, a kromě toho vede válku, která mu požírá lidi v produktivním věku.
Jak Centrální banka „kontroluje“ inflaci
Primárním zdrojem nestability ruského systému je podle vás případný střet mezi Centrální bankou a oligarchy. Pokud by k němu došlo, jak by se zachoval Putin? Podpořil by šéfku Centrální banky Nabiulinovou, anebo by se postavil na stranu oligarchů?
Kdyby chtěl Putin odstranit Elviru Nabiulinovou, tak už to dávno udělal. Ona už dostala varování ve formě odstranění své zástupkyně Ksenie Judajevové, která je nyní vyslankyně Ruska u Mezinárodního měnového fondu, nicméně Putin věří jejím schopnostem. A přesně z toho důvodu ji drží. Nabiulinová je z jeho pohledu schopný technokrat, a pokud Putin někomu věří, je ochotný se za něj postavit. Nicméně šéfka Centrální banky skutečně čelí obrovskému tlaku na snížení úrokových sazeb.
Ze strany Putina?
Ano, mluvil o tom veřejně v Přímé lince, té jeho televizní šaškárně, kam mu občané volají a on odpovídá. Tam mluvil o tom, že ví, že vysoké úrokové sazby jsou pro lidi strašně těžké a náročné pro ekonomiku. Takže tlak na jejich snižování a rozjetí ekonomiky je. Nabiulinová zase říká, že pokud se to stane, okamžitě se roztočí inflace, a to do takové míry, že bude prakticky totálně nekontrolovatelná. Už v tuto chvíli je otázka, jak moc ji ve skutečnosti kontrolují, protože dostáváme jen oficiální čísla.
Ve studii popisujete, že inflace nejvíce zasahuje zboží denní potřeby, a tedy dopadá na nízkopříjmové skupiny. Čím to je, že zdražují právě potraviny nebo léky?
Je v tom spousta faktorů. Zdražují zemědělci, protože jim narostly vstupy. Roli samozřejmě hraje i omezení importu v důsledku západních sankcí. V současné době nejvíce rostou ceny brambor nebo másla. Rusko si tím, že se odstřihlo od Západu, zúžilo manévrovací prostor, a pak je trh náchylný výkyvům.
Velká vlna protestů za samostatnost může propuknout kdykoliv. Důvodů by se našlo více.
Typicky do potravin se promítá zvyšování mezd, které vzrostly zhruba o 20 procent. Když zaměstnancům dáváte o 20 procent více, tak logicky musíte zdražit potraviny, abyste vydělával. Zajímavé je, co v Rusku zlevnilo. Jsou to typicky lety do zahraničí, smartphony a jiné zboží technického rázu. Věci dlouhodobé spotřeby totiž tolik náchylné na výkyvy nejsou. Zkrátka ať se urodí, nebo ne, ledničku vyrobíte.
K TÉMATU: Poplach u Moskvy. Ukrajinské drony zaútočily na rafinérii. Video ukazuje obří výbuch
A nejzasaženější skupinou jsou předpokládám důchodci.
Jsou to obecně nízkopříjmoví, včetně seniorů. Průměrný starobní důchod byl nějakých 23 tisíc rublů. V poměru k průměrné mzdě, která činí 84 tisíc rublů, je to zhruba čtvrtina. To je strašně málo. U nás se pereme, že 40 procent je málo, přitom u nich ceny nejsou o tolik vyšší. Třeba benzín mají sice za 60 rublů, což je zhruba 14 korun, ale musíte to přepočítat k platům nebo důchodům. A pak zjistíte, že na český ekvivalent ta cena není tak skvělá. Vůči důchodu je až extrémní.
V případě másla je cena pro ruské seniory pětinásobná. To je děsivý výdaj a podobné to je u brambor a dalších základních potravin. Na důchodce to dopadá z toho důvodu, že oni sice mohou vyjít do ulic, a už se to párkrát stalo, ale nemají sílu jít jinam. Oni nemohou říct: „Tak a odcházím do Německa a vezmu si jejich důchod.“ Když pracujete, vždycky můžete dát výpověď a jít jinam.
Dálný východ může Rusy v budoucnu bolet
Když jste zmínil protesty, transformuje se ta poměrně široká nespokojenost obyvatel směrem k rozsáhlejším a organizovanějším demonstracím? Nebo mají represivní orgány stále vše pevně v rukou?
Nějaké protesty byly, typické jsou demonstrace místní povahy. Některé třeba začaly poté, co byl zatčen populární místní aktivista, který se zasazoval třeba o ekologické problémy. Rusko se docela bojí odstředivých tendencí, hlavně na Dálném východě.
A připomeňme, co za lidi válčí na Ukrajině – jsou to bývalí vězni a sociálně vyloučení. A že by z nich armáda, válka a vraždění udělalo lepší lidi? To teda ani náhodou.
Ona to není raketová věda. V evropské části žije 120 milionů Rusů, zatímco na celé Sibiři jen 20 milionů. Pokud to máte třeba z Chabarovsku do Moskvy několik tisíc kilometrů a na čínskou hranici jen 20 kilometrů, tak se logicky daleko více koukáte do Číny. Toto je pro režim nebezpečné.
Zesílily tyto odstředivé tendence od začátku války?
To se strašně těžko sleduje. Jakmile totiž v Rusku vyjádříte, že by vaše oblast mohla být samostatná, tak vám za podporu separatismu a extremismu dají pět let. Nicméně velká vlna protestů za samostatnost může propuknout kdykoliv. Důvodů by se našlo více. Finanční transfery jednotlivým regionům klesají, protože centrální moc nemá tolik peněz. Jak moc by se případné protesty mohly přelít do celého Ruska, je otázkou. Nicméně Dálný východ je prostor, kde to může Kreml v budoucnu bolet. Rusové sice mohou za cenu obrovských ztrát dobýt část území Ukrajiny na západě, ale na východě se jim to může hroutit.
V této souvislosti visí také velký otazník nad tím, co způsobí návrat Rusů, kteří nyní bojují na Ukrajině, do svých regionů.
Přesně tak, na Ukrajině teď dostávají 200 tisíc rublů. Základní problém je ale v tom, že to nejsou platy, ale sociální výplaty. To znamená, že je dostávají jen po dobu, kdy jsou v armádě, ale jakmile ji opustí, vyschne jim zdroj. A připomeňme, co to je za lidi – jsou to bývalí vězni a sociálně vyloučení. A že by z nich armáda, válka na Ukrajině a vraždění udělalo lepší lidi? To teda ani náhodou.
Jejich návrat bude klást větší nároky na bezpečnostní aparát, protože tito lidé nemají problém s vražděním, chybí jim pud sebezáchovy. Později ještě nastoupí psychické problémy. Rozčarování společnosti z jejich chování nastoupí téměř stoprocentně. Zároveň si budou stěžovat i veteráni, to vidíme už nyní. Oni říkají: „Já jsem ‚hrdina speciální vojenské operace‘, bral jsem 200 tisíc rublů a najednou mi nabízíte místo školníka za 30 tisíc? To neberu, chci alespoň 150 tisíc.“ Ale to jim samozřejmě nikdo nedá, protože na to peníze nejsou.
I toto by se tedy mohlo stát zajímavým podhoubím pro případné protesty.
Samozřejmě. My sice nevíme přesně, jak velká je ruská armáda na Ukrajině, ale bavíme se v řádech vyšších statisíců. A tito lidé budou koncentrovaní. Oni se nebudou vracet do Moskvy nebo Petrohradu, protože odtamtud neodcházeli. Budou působit problémy ve vzdálených regionech, jako je Chabarovský kraj. Na druhou stranu to, že se nebudou vracet do velkých měst, znamená, že centra, která Kreml potřebuje nejvíce, zůstanou v relativním klidu.
Tlaky na uzavření míru
Z toho, co říkáte, mi zní, že už brzy by mohlo na uzavření příměří začít tlačit i Rusko, a to právě z důvodu záchrany vlastní ekonomiky a celistvého státu. Je to reálné?
Já myslím, že jsou části společnosti, které silně tlačí už nyní. Kreml sice nadále říká, že je na tom Rusko skvěle, ale už se hodně tlačí.
Myslím si, že budeme pozorovat postupné „sklouzávání“ po vzoru Íránu. Nebude to vyloženě ekonomický pád.
Jaké skupiny máte na mysli?
Určitě bankovní sektor, o jeho problémech jsme už mluvili. Putin se ale může obávat i důchodců. Když mluvíme o represivních složkách, tak jedna věc je zmlátit lidi v produktivním věku, o kterých lze říct, že to byli diverzanti, ale druhá věc je, když vidíte, jak někdo mlátí babičku o holi. A jasně, v Rusku je propaganda, v televizi tyto záběry nepustí, ale na internetu se šíří. A internetová gramotnost obyvatel penzijního věku roste.
Rusové zase nějaké stránky blokují, a to je další věc, která může lidi časem dopálit. Těch precedentů v historii není málo. Padne banka, zkrachuje nějaká firma, mohou se vzbouřit horníci, další lidé vyjdou do ulic a pak se to valí. Konkrétně třeba Kuzněcká nebo Kemerovská oblast – lidé tam mají obrovské problémy, protože jim vypadly příjmy, neboť uhelné společnosti nevyplácejí mzdy. A zkuste si naštvat horníky. Nicméně toto napětí není vidět v Moskvě, kam se přijede podívat slovenská delegace.
Jakým směrem se tedy podle vás bude ruské hospodářství letos ubírat?
Velmi bude záležet na Donaldu Trumpovi a na tom, jakým způsobem budou Spojené státy kontrolovat situaci. Evropa v tomto ohledu není schopná absolutně ničeho. Jak Scholz v Německu, tak Macron ve Francii se starají o vlastní vnitřní problémy. Situace v Rusku by se mohla částečně zlepšit, kdyby se dobře urodilo. To by mohlo pomoci s cenami potravin, ale že by to znamenalo výrazné zlepšení a že by třeba brambory opět zlevnily o 50 procent, tomu fakt nevěřím. Obecně nevidím moc možností k tomu, aby se tamní ekonomická situace zlepšovala. Bude spíše nastávat stagnace průmyslové výroby. Myslím si, že budeme pozorovat postupné „sklouzávání“ po vzoru Íránu. Nebude to vyloženě ekonomický pád. Rychlý růst inflace se někdy zpomalí, ale nemyslím si, že se Rusko ještě letos vrátí na jednociferné hodnoty.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Záběry drsné bitvy a hromady mrtvých u Kursku. Severokorejský masomlýnek, hlásí Ukrajinci
