Všeobecné, rovné a přímé volební právo tajným hlasováním. Přesně tak zní ústavní zásady volebního práva. V ostravském volebním okrsku číslo 8013 tyhle zásady postrádají smysl, o demokratické hlasování tam skoro nikdo nestojí. Účast u druhého kola senátních voleb byla směšná, k urnám přišlo jen 1,57 % oprávněných voličů. „Já jsem vůbec nevěděla, že jsou nějaké volby. Nikde to tu nebylo vyvěšené,“ říká 27letá Markéta Žigová z Jílové ulice v Ostravě-Přívoze.
Demokratické volby vyžadují aktivní účast voličů, jinak svobodné hlasování nedává logiku. „Já bych volila, ale nikdo mi neřekl, že jsou nějaké volby,“ stěžuje si 27letá Markéta Žigová z vyloučené lokality nedaleko ostravského hlavního nádraží. Ta se rozkládá hlavně kolem ulic Jílová, Spodní, Nákladní anebo Cihelní. „Nic se nedovíme, sem nikdo nechodí,“ pokračuje žena.
Sestry Žigovy nemají o volbách páru
Její o dva roky starší sestra Veronika Žigová je upřímnější. „Víte, nás to stejnak nezajímá, ty volby. Nějaké volby, my tam nechodíme,“ mávne rukou. Ptám se, zda sem vůbec před volbami přišel některý z kandidátů udělat kampaň. „Nikdo tu nebyl, sem politikové nechodí, co by tu dělali,“ shodují se sestry. „No přece by usilovali o vaše hlasy, vždyť tady žije skoro osm set voličů, to už je pořádná síla. Tady jste vy Romové mohli rozhodnout, kdo se stane senátorem za Ostravu,“ vysvětluji sestrám Žigovým.
OBRAZEM: Současný šéf, bývalá ministryně spravedlnosti i herec. Kdo se dostal do Senátu?
Senátní volby jsou u konce, do horní komory Parlamentu se dostalo několik nových i staronových tváří. Neúspěšnější byla ve volbách koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), která získala dohromady 18 mandátů. Hnutí ANO obsadilo tři místa, STAN i uskupení Senátor 21 po jednom. Neuspěli Piráti ani SPD. Kdo všechno se dostal do Senátu?
Moje plamenná řeč ovšem obě ženy rozesmála. A opravdu se začaly spontánně a nahlas řehtat. Zřejmě jim přišlo směšné, co to plácám. Dvě ženy ze zapomenutého ostravského ghetta přece nemohou rozhodovat o politice. Nekecám, bitva o Senát skončila v senátním obvodu Ostrava-město velmi těsným výsledkem. Zdeněk Nytra (KDU+ODS+TOP 09) porazil Miroslava Antla (ANO) jen díky minimální převaze, dostal o pouhých 429 hlasů více než protivník. Nytra získal 51,53 % hlasů, Antl 48,46 %. Jinak řečeno, kdyby kandidát ANO v romské čtvrti uspořádal pár mítinků a spojil je s bohatým občerstvením, možná těch chybějících 430 hlasů získal právě tady. Ve volebním okrsku číslo 8013, v němž je na voličském seznamu 764 oprávněných voličů. V jednom z ostravských ghett.
Balážová: Volila bych Babiše
Romové mají největší sympatie ke straně Andreje Babiše (ANO), to se potvrzuje v každé vyloučené lokalitě, kterou navštívím. „Nevěděla jsem, že jsou dneska volby,“ přiznává i Táňa Balážová, kterou rovněž potkávám v Jílové ulici. „A kde to je, ty volby? Já nevím, kde se tady volí,“ ptá se a krčí rameny. Vysvětluji, že na Základní škole v Ibsenově ulici, ale že už je pozdě. Volební místnosti se uzavřely ve 14 hodin, teď je půl šesté večer. „Do prdele, a co teď?“ zeptá se. „Nic, už je pozdě, zkuste jít k příštím volbám,“ říkám. „To je škoda, já bych to dala Babišovi. Jasná páka, já mám Babiše ráda,“ vyhrkne.
KOMENTÁŘ: Referendum o vládě se změnilo v referendum o Babišovi. Hrad zřejmě pustí k vodě
Hnutí ANO volby do horní komory českého Parlamentu zkrátka neumí. Přestože ve druhém kole mělo nabito sedmnácti postupujícími, dokázalo v senátorský mandát proměnit pouze tři z nich na celkových pět. Volby do Senátu mají jasného vítěze, jímž je vládní koalice v čele s ODS. Kabinet Petra Fialy (ODS) by však neměl usnout na vavřínech.
„Pane, já vím, kde se volilo. U nás ve škole,“ osloví mě malý školák, který rozhovor na ulici poslouchá. „Tak to příště řekni včas mamince, že se volí ve škole, slib mi to,“ poučuji klučinu. „Já jí to řeknu,“ souhlasí dítě z ghetta. Ještě před dvaceti, třiceti lety žili v činžovní čtvrti kolem Jílové ulice vysloužilí horníci i havířské vdovy, železničáři na penzi, dělníci z blízké chemičky a jen několik romských rodin. Dnes je to vyloučená lokalita, v níž minorita převažuje.
Nikdo nás nedonutí volit
Před činžovním domem číslo 13 v Jílové ulici postávají tři mladí voliči, kteří samozřejmě nevolili. Lukáš (18), Sára (22) a Jano (27). Odpovědi jsou stejné jako jinde v této čtvrti: „Nebyli jsme volit. Nevíme, kde se tady volí. Nevíme, že jsou nějaké volby. Nezajímá nás to…“ Za rekordní neúčastí v demokratických volbách v okrsku číslo 8013 je i totální frustrace místních Romů. Cítí se odstrčeni na okraj společnosti (i města), živoří na sociálních dávkách a všechny „bílé politiky“ považují za nepřátelský kmen.
Kdyby v Ostravě na senátora kandidoval také Rom, šly by ho v této lokalitě volit možná stovky voličů. „Bohužel, kandidáta na senátora se nám nepodařilo postavit. Doporučoval jsem Romům pana Nytru. Je to bývalý hasič a hasiči při akcích nemohou rozlišovat podle barvy pleti, koho zachrání. Bohužel, k senátním volbám šlo strašně málo našich lidí, to je pro nás poučení. Romové chtějí volit Romy, musíme už vytipovat i nějaké kandidáty do Senátu,“ přemítá nad nízkou účastí ve volebním okrsku 8013 ostravský romský vajda Josef Stojka, člen Rady vlády pro národnostní menšiny. „My staří Romové si pamatujeme, jak Nytra zachraňoval naše lidi za těch velkých povodní v roce 1997,“ dodává.
Opouštím vyloučenou lokalitu, kde se o volby zajímalo jen 12 voličů ze 764 na voličském seznamu. Volební účast 1,57 %. Zřejmě republikový rekord, ovšem zároveň ostuda. V okrsku číslo 8013 volby nakonec skončily plichtou, Nytra získal 6 hlasů a Antl také 6. A jak už bylo výše řečeno, ostravským vítězem se stal kandidát vládní koalice Zdeněk Nytra. „Víte, že před válkou byly obecní volby povinné? A kdo nepřišel volit, mohl dostat pokutu,“ popichuji skupinku Romů v Jílové ulici. „Před jakou válkou? Tou na Ukrajině?“ zeptají se. „Před druhou světovou válkou, za Masaryka,“ dodám. „Aha. Nikdo nás nemůže nutit volit. Nikdo!“ říkají docela popuzeně. Všeobecné, rovné a přímé volební právo tajným hlasováním tady dostalo na frak.
