Tiskové konference k představení projektu Corty
Válka na Ukrajině, ale i tragický útok na Filozofické fakultě UK v prosinci roku 2023, otevřely širokou diskuzi o tom, jak se Česká republika umí vypořádat s mimořádnými situacemi a krizemi. Otázka by se však mnohdy měla týkat samotných občanů: jak jsou připraveni čelit nečekanému? Jak ukázala zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), většina Čechů si s krizovými situacemi neví rady. To by však mohl změnit inovativní projekt Corty, který má za cíl společnost na neočekávané situace připravit – a to skrze jednoduché postupy a rady.
Česká republika není dostatečně připravena na krize a mimořádné události. Přesně takový závěr vyplynul ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která byla zveřejněna v dubnu minulého roku.
Zhruba 80 procent z téměř 47 tisíc respondentů si s krizovými situacemi nevědělo rady. Konkrétně: tito lidé nevěděli, kde hledat stálý úkryt, a skoro polovina lidí netušila, jak se zachovat při úniku chemických látek. Často však ani nemusí jít o takto mimořádné situace, ale o mnohem běžnější případy.
ČTĚTE TAKÉ: Sexuální obtěžování, násilí i výhružky střelbou? Pro úředníky denní chleba, chystá se změna
Jak by se měl člověk chovat, když se setká s agresory v MHD? Co jim říci a naopak, jakých slov se vyvarovat? Anebo, jak se připravit na výpadek proudu nebo co má obsahovat pohotovostní batoh? Tyto a další otázky lidé zpravidla neumí správně zodpovědět. A i z toho důvodu vznikl Corty.
Inovativní projekt, za nímž stojí fotoreportérka a dokumentaristka Jarmila Štuková a experti z nejrůznějších oborů – Integrovaného záchranného systému, od psychologů a vyjednavačů až po členy zásahových jednotek, operativce a zdravotníky – se aktuálně nachází v pilotní verzi. K jeho spuštění došlo díky podpoře České zemědělské univerzity (ČZU), „která je nejlepší vysokou školou v České republice z hlediska bezpečnosti“, připomněl na tiskové konferenci kvestor univerzity Jakub Kleindienst.
Právě studenti a zaměstnanci ČZU se nyní prostřednictvím Cortyho učí připravovat na neočekávané situace prostřednictvím jednoduchých postupů a rad. Brzy by však měla být platforma plně dostupná pro celou společnost, které by měla pomoci připravit se na neočekávané.
Projekt, který přináší jistotu
Co má Corty vlastně představovat? Jeho název je odvozen od mozkové kůry – cortex cerebri –, která je odpovědná za rozhodování. Tedy i za to, jak se člověk rozhodne a zachová v krizové situaci: ať už se jedná o konflikt, napadení nebo jen strach v jakékoliv situaci.
„Bezpečnostní situace ve světě se stále zhoršuje. Je zřejmé, že podobná rizika mohou narůstat i v České republice. Projekt Corty má proto jedinečný potenciál zvýšit povědomí o těchto zásadních otázkách mezi širokou veřejností,“ podotkl Petr Mrňa, bezpečnostní poradce a instruktor, který na projektu spolupracuje.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Školy v Česku se opevňují. Podnikají kroky, aby předcházely případným útokům
Corty se tak zaměřuje na prevenci a zvládání stresových situací. Nabízí jednoduché postupy a rady. V aktuálně spuštěné verzi se člověk dokáže snadno orientovat, díky zajímavé grafice, stylu komunikace a organizaci. „Corty je tu pro to, aby ses cítil nebo cítila jistější. Každý den, kamkoli se hneš. Je to průvodce, který tě nachystá na problémy,“ vysvětlují tvůrci.
„Corty je především parťák. Nechtěli jsme strašit – možná si všímáte, že krizová komunikace je občas plná vykřičníků, oranžové a červené barvy. Vše je nesmírně agresivní, přičemž z výzkumů vychází, že když mozek příliš tlačený a agresivně na něj valíte informace a strašíte, tak zvolí metodu popření: informace nepřijme,“ vysvětlila Veronika Thor, odbornice na komunikaci a spoluautorka projektu.
Celou aplikací proto provází roztomilý maskot, který uživatele při tykání povzbuzuje, odlehčuje situace, člověku fandí a má nejrůznější emoce. Nechybí ani zkratky, infografika a ikony.
Čím víc bude člověk svého „Cortyho“ krmit informacemi, tím větší má šanci zachovat klidnou hlavu v krizových situacích. Ať už jde o nepříjemný incident na zastávce, doma, ve škole nebo třeba cestou z večírku. Aktuálně se v projektu nachází šestnáct krizových situací: od hrozby aktivním střelcem, přes agresory v MHD po to, jak se připravit na konflikt nebo výpadek proudu.
Tématicky jsou tyto krize rozděleny podle barev. V budoucnosti se bude obsah projektu stále rozšiřovat o další situace, v nichž by se člověk jednou mohl vyskytnout.
ČTĚTE TAKÉ: Lipenské jezero láká ke vstupu, led je ale zrádný. Odborníci varují před propadnutím
S postupem času budou přibývat i další funkce, které Corty nabídne. Mělo by se mimo jiné jednat o projekt, který by měl fungovat i v off-line režimu, tedy bez připojení k internetu, případně stáhnout jako PDF či jiný formát do svého zařízení – aby ho měl člověk vždy po ruce. Dostupné by mělo v budoucnosti být také emergency tlačítko, včetně navázání na záchrannou službu a další složky.
Už špatná komunikace umí vytvořit krizi
Na řešení krizových situací spolupracovali tvůrci s odborníky a experty svého oboru. Jednou z nich je například Hana Kvasničková, bývalá policejní vyjednavačka. „Je dobré vědět, jak se bránit a jak se chovat, abychom konfliktům předešli. Nejde jen o fyzickou obranu – situaci bychom měli i správně vyhodnotit a použít slova, která mohou konflikt zklidnit,“ zdůraznila.
To dokazuje například krizová situace s agresory v MHD. Pokud se člověk s podobnou skupinou setká, neměl by říci „Chovejte se slušně“ nebo „Prosím vás, nechte mě na pokoji“. V prvním případě možná oběť agresory umravňuje a dotyčné může vyprovokovat; ve druhém se člověk dostává do podřízené role a může vyvolat impulz k útoku. Vhodné je například říci: „Byla bych ráda, kdybyste mě nechali na pokoji.“ Při takové větě bude mít útočník pocit, že se může rozhodnout.
Právě komunikace je mnohdy největším problémem. „Neumíme komunikovat. Často začátek špatné komunikace může vyvolat samotnou krizi, situaci, kdy jsme ohrožení. Když umíme správně zareagovat, promluvit, můžeme samotnou krizi i odvrátit, tudíž vůbec nevznikne,“ podotkla Kvasničková.
Nejčastější chybou, kterou lidé dále dělají, podle bývalé policejní vyjednavačky je, že si nedávají čas na rozmyšlenou. „Opravdu stačí pár vteřin. Lidský mozek dokáže přemýšlet hrozně rychle a vyhodnocovat situace. Znám to z vlastní praxe vyjednavače. Stačí se nadechnout a vydechnout, to je čas, kdy si můžeme srovnat myšlenky a pak správně zareagovat. Tím, že se snažíme reagovat okamžitě a nedáme si čas, mnohdy konflikty vznikají,“ dodala.
Opomíjení situační pozornosti
Dalším z expertů je Mrňa, který mimo jiné od roku 2004 působil v BIS, kde postupně zastával roli ochránce, instruktora služební přípravy a operativce protiteroristického odboru.
Po odchodu „do civilu“, kdy se začal bezpečnosti dále věnovat, zjistil, že lidé v této oblasti žádnou prevenci nemají. „Co je pro mě však nejhorší, tak je to většinou naprostá absence situací pozornosti. Dnes jsou všichni přilepení na obrazovkách a tak neřeší, co se děje kolem nich. Nesnaží se vyhodnotit, jestli pro ně může být nastávající situace nebezpečná nebo ne. V momentě, kdy krize nastane, tak s ní neumí nic udělat. Už je zkrátka pozdě,“ líčil.
Situační pozornost lidem podle Mrňi dává nesmírnou výhodu v tom, že pokud si zavčasu všimnou něčeho, co se může stát, umožní jim to připravit si reakci – a je jedno, zda to bude útěk, boj nebo komunikace. „To, jak budu reagovat, není to důležité. Tím je čas na přípravu, který je extrémně důležitý,“ dodal expert.
Nachystejte si věci, které potřebujete
Bývalý vojenský speciál Ondřej Spisár také přiblížil, co vůbec znamená být na něco připravený. „V první řadě jde o vaše nastavení v hlavě. To neznamená čekat za každým rohem bubáka, ale vědět, kam jdu, proč tam jdu, co tam budu dělat, co potřebuji proto, abych se tam dostal. Víceméně přemýšlet o tom, co dělám,“ uvedl válečný veterán s tím, že je třeba si uvědomit, že „hrozby a problémy tady jsou a my bychom je měli začít vnímat automaticky“.
A co by s sebou měl člověk pokaždé automaticky nosit, aby se cítil alespoň podvědomě více v bezpečí? „Jsou to věci běžného použití. Všichni jsme například spojeni s telefony a komunikací. Tedy, nevycházejte z domu s pěti procenty baterie v telefonu a bez powerbanky. Noste si věci, které vy sami potřebujete pro váš život a pro to, co jdete dělat. Stejně tak, jak se vojáci připravují na operace a berou si věci, které potřebují, tak vy pro váš život potřebujete svoje věci. Ty si nachystejte,“ dodal.
Corty je financován z prostředků soukromých dárců. Spojuje odborníky, kteří věří, že příprava a informovanost mohou zachraňovat životy. Do budoucna plánuje zapojení dalších institucí, aby se projekt stal platformou, která bude odpovídat na potřeby a rizika, která Čechy mohou potkat.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Dramatická záchrana ženy se psy před požárem. Pomozte, prosila mladíka. Vše zachytily kamery
