Kandidoval v eurovolbách, žádal zákaz islámu a na Ukrajině dostal pěstí. Kdo je Matouš Bulíř?
Český bojovník na Ukrajině, který šířil nepravdy a upadl v nemilost svých krajanů. Tak se dá popsat případ aktivisty Matouše Bulíře. V minulosti dostal podmínku za protiromské cedule u památníku v Letech, kandidoval do Evropského parlamentu za nacionalistické hnutí První republika, požadoval zákaz islámu a také vystupoval proti LGBT skupinám. V posledních měsících se jeho obsah z Ukrajiny šířil především v dezinformačních a proruských skupinách. To vyústilo ve vyhrocenou hádku s dalšími českými bojovníky, během níž padaly i pěsti. Redakce CNN Prima NEWS ho požádala o komentář, zatím bez odezvy.
Bulíře zmiňují média především kvůli kauze související s památníkem v Letech na Písecku. V areálu již zbouraného vepřína, kde stál za druhé světové války romský pracovní tábor, měl společně s Pavlem Kozákem v květnu 2018 umístit několik rasistických cedulí. Některé nesly například nápis „památník věnovaný posledním pracujícím Romům na území České republiky“. K akci se tehdy přihlásilo nacionalistické hnutí První republika, ve kterém oba zmínění muži působili.
Případ se dostal až k Nejvyššímu soudu, který v roce 2021 odmítl Bulířovo i Kozákovo dovolání, čímž jim potvrdil podmíněné tresty. Zatímco okresní instance klasifikovala jejich čin jako popírání a schvalování holocaustu, krajský soud prohřešek přehodnotil na výtržnictví, díky čemuž se jim zmírnil trest na několikaměsíční podmínku. Oba provinilci vinu dlouho popírali, policie je ale usvědčila za pomoci několika důkazů – od mobilního signálu v areálu až po kamerové záznamy, na kterých má jeden z mužů mikinu s logem První republiky a druhý cedule na rameni.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zdechovský si objednal vraždu bojovníka, tvrdí dezinformátoři. Prasárna, odmítl europoslanec a podal trestní oznámení
Právě Bulíř byl jednu chvíli hlavní tváří nacionalistického hnutí. V roce 2019 kandidoval v dresu První republiky v eurovolbách coby lídr kandidátky – třebaže sám na svých stránkách požadoval odchod České republiky z unijních struktur. Svůj zájem kandidovat před čtyřmi lety obhajoval tím, že nemá ambici získat mandát, ale peníze za účast ve volbách.
Čtěte také
O podporu veřejnosti Bulíř usiloval společně s Annou Bernardovou, víc kandidátů hnutí nemělo. Ve volbách ale nakonec oba pohořeli – získali dohromady 0,03 procenta hlasů (přesně 844 lístků). Bulíř tak nedosáhl na procentní hranici pro vyplacení peněz za kandidaturu. V tomto kontextu si výrazně lépe vedli například i „stálice českých voleb“ Petr Cibulka (Volte Pravý Blok www.cibulka.net, 0,20 procenta) či parodické uskupení „ANO, vytrollíme europarlament“ (1,56 procenta).
Žádal zákaz islámu i odchod z EU
Bulíř provozuje osobní stránky, kde mimo jiné popisuje své názory a postoje. Otevřeně vystupuje například proti LGBT skupinám a „genderové a multikulturní ideologii“. Hojně se rovněž kriticky vyjadřoval na konto Evropské unie, kromě odchodu ČR z uskupení požadoval také odmítnutí eura a zákaz islámu na českém území.
Jeden odstavec věnoval i ochraně němých tváří. „Jsem zastáncem toho, aby vznikla Listina základních práv zvířat, kde bude jasně definováno, jak se smí se zvířaty nakládat. Není možné zvířata stále vnímat jako věci bez emocí a bez možnosti cítit bolest. JÁ osobně netrpím pocitem své nadřazenosti nad jakýmkoliv jiným tvorem,“ napsal aktivista na svůj web.
Dále na stránkách kritizuje cenzuru na sociálních sítích, žádá reformu Severoatlantické aliance, revizi druhoválečných reparací ze strany Německa a odebrání čestného občanství sudetskému politikovi a později nacistickému funkcionáři Konradu Henleinovi. V posledním odstavci v souvislosti s válkou na Ukrajině deklaroval, že je na straně obránců, ačkoliv měl na zemi před invazí „svůj názor“. „Rusko považuji za agresora, kterého je třeba porazit. Byl to ruský voják, který vkročil na Ukrajinu, nikoliv voják NATO či Ukrajiny, který vstoupil na území Ruska, čímž je situace jasně daná,“ píše na webu.
Působil v problematickém pluku?
Minulý rok se rozhodl zapojit do obrany Ukrajiny s tím, že má za sebou 13 let zkušeností v bezpečnostních složkách. Žádné bližší detaily nezmínil. Důvodů, proč vyjel na frontu, měl podle svých slov několik. „Rok 1938, 1939 a 1968. Náš stát jako jeden z mála na světě ví, co to je, když vás nějaká mocnost napadne a NIKDO vám nepomůže. Proto my Češi musíme být lepší než všichni ostatní a ukázat, že my pomůžeme komukoliv, kdo je napaden, protože tak je to správné a čestné,“ uvedl na webu.
Čtěte také
„Má rodina tuto republiku zakládala v řadách československých legií na ruské frontě. Postavit se ruskému bolševismu v jakékoliv jeho podobě považuji za svou povinnost, respektive za svůj závazek, který mám vůči mým předkům, byť to může znít pateticky,“ podotkl Bulíř na stránkách. Zároveň se ovšem vymezil proti bezbřehé pomoci ukrajinským válečným uprchlíkům, což vyčítal vládě premiéra Petra Fialy (ODS).
Na Ukrajinu se měl Bulíř vydat 11. května 2022. Není ovšem zcela jasné, do kterých vojenských útvarů se nakonec zapojil. Podle informací CNN Prima NEWS zřejmě působil v pluku Karpatská Sič na charkovské frontě, kde byli také další čeští bojovníci.
Jak dlouho tam nakonec setrval, není zřejmé – podle zdrojů redakce došlo v jednotce k velkému sporu o peníze z veřejné sbírky, přesněji mezi ukrajinským vedením a skupinou Čechů. Po zdlouhavém kolečku plného vzájemného obviňování a osočování se část z nich rozhodla ze Siče odejít do jiných vojenských útvarů.
Od krajanů dostal pěstí
Z Ukrajiny za poslední rok zveřejnil několik příspěvků, ve kterých komentoval dění na frontě. Kriticky se vyjadřoval k neomezené pomoci obráncům, protože podle svých slov neviděl západní techniku ani nic, co by naznačovalo přítomnost masivní finanční podpory ze zahraničí. Nemalou část svých videí a fotografií – některé prý na žádost Jany Markové z hnutí Trikolora – ale pořizoval ze západní části Ukrajiny.
V jednom z březnových příspěvků vyzval europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), aby „zvedl zadek“ a přijel se podívat na frontu. „Má fetiš fotit se v uniformě a poukazovat na to, že je součástí aktivních záloh a jak je třeba dát Ukrajině úplně všechno. On sám neudělal vůbec nic. Můžete mi ukázat na frontě, kde jsou ty stamiliardy peněz? Kde jsou ty zbraně, cokoliv? Neviděl jsem je,“ vzkázal politikovi. Video se nicméně šířilo na proruských a dezinformačních kanálech.
Jeho slova ovšem pobouřila další české bojovníky, kteří působili na Ukrajině. Ve středu zveřejnili záznam z konfrontace s Bulířem. „Kolikrát sis tam vystřelil?“ zeptal se jeden z krajanů. „Jednou, AKčkem. Proč to vůbec řešíme?“ odpověděl tlumeně mužský hlas, který má patřit Bulířovi. „Protože jsi k*nda! Co se krčíš, ty zm*de? Viděl jsi nějakou západní techniku? Kde bys ji asi viděl, když jsi nikde nebyl a nic jsi nedělal?“ zasypal ho nadávkami Čech.
Že západní technika na Ukrajině rozhodně je, potvrdilo několik na sobě nezávislých zdrojů CNN Prima NEWS – na frontě jsou už američtí obrněnci a bojová vozidla či německé dělostřelectvo. O americké houfnici M777 natáčel přímo na místě například reportér Matyáš Zrno.
V pátek uniklo na internet další video, v němž Bulíř dostane několik ran pěstí. Jeden z českých bojovníků ho zároveň drží za vlasy. Redakce CNN Prima NEWS poprosila Bulíře o komentář k těmto skutečnostem, zatím bez odezvy. Měl by být nicméně zpět v České republice.
Viet Tran pracoval pět let jako redaktor na webu Echo24.cz. Několik let řídil magazínové sekce herních projektů SkillZone.cz a Battleforce.cz, poté spoluzaložil občasník Cooldown.cz. Média vystudoval na Univerzitě Karlově, diplomovou práci zpracovával v Japonsku, kterému se profesně věnuje do současnosti.
