Kdo je „Putinův mozek“? Dugin chtěl vymazat Ukrajinu, sní o novém SSSR ovládajícím i Česko
Výběr redakce
Měl to být zřejmě on, kdo měl v sobotu večer v Moskvě zemřít. Zahynula ale jeho dcera. Ultranacionalistický ideolog Alexander Dugin tak nejspíš jen o vlásek unikl atentátu. Nepřátel má kvůli prosazování svých myšlenek celou řadu. Dvorní ideolog ruského vládce, který si vysloužil přezdívku Putinův mozek, je už léta architektem plánů na připojení bývalých států Sovětského svazu zpět k Rusku. Jeho myšlenka zahrnuje i všechny tehdejší satelity, tedy i připojení Česka a Slovenska.
Duginova cesta je mimořádně zajímavá. Po rozpadu Sovětského svazu se stal politikem a jistý čas byl i poslancem Státní dumy. Jak plynul čas, jeho názory se proměňovaly, ale vždy byl v jeho rétorice jeden patrný rys – silný ruský nacionalismus.
Právě proto je zřejmě trnem v oku nejen části Rusů. Svými názory dokázal nejen provokovat, ale zároveň přilákat pozornost horních pater Kremlu. Zejména pak zaujal ruskou hlavu státu. Po vydání své knihy Základy geopolitiky v roce 1997, kde popsal svůj pohled na budoucnost Ruska, začala jeho hvězda stoupat.
Putin začal bývalému aktivnímu politikovi naslouchat. Podle dostupných informací to měl být právě Dugin, kdo Putina přesvědčil, aby v roce 2014 zabral ukrajinský poloostrov Krym. Jeho nepřátelství vůči Ukrajině je dlouhodobě známo.
Čtěte také
„Ruskou renesanci může zastavit pouze Kyjev,“ napsal v komentáři několik měsíců po anexi Krymu. Ve stejné době dodal, co by se s Ukrajinou mělo stát. „Ukrajina musí být buď vymazána z povrchu zemského a znovu vybudována od píky, nebo to musí udělat sami lidé v ní. Myslím, že lidé na Ukrajině se musí vzbouřit na všech úrovních a ve všech regionech. Ozbrojená revolta proti juntě,“ prohlásil v květnu 2014 Dugin. Ukrajince je podle něj třeba „zabít, zabít a zabít“.
A tak není překvapením, že se emoce, které jeho myšlenky a slova vyvolávají, mohly u radikálnějších odpůrců přetavit ve fyzickou agresi. Při sobotním pokusu o atentát zemřela Duginova dcera Darja, která byla hrdou nositelkou nacionalistických názorů svého otce, pro kterého rovněž pracovala. Je ale pravděpodobné, že skutečným cílem bomby nastražené v autě, měl být sám „Putinův mozek“.
Cíl? Rusko větší než Sovětský svaz
Duginova hlavní myšlenka je poměrně jednoduchá. Velmi rád by viděl Rusko v takové podobě a hlavně velikosti, jaké dosahoval Sovětský svaz. Už léta je ideologem tzv. euroasianismu, jehož podstatou je, aby Rusko ovládalo nejen své současné území, ale také znovu získalo zpět dřívější součásti Sovětského svazu. Navíc touží po znovuovládnutí také někdejších satelitů SSSR, tedy i Česka, Slovenska, Maďarska nebo Polska.
Čtěte také
Ruský prezident má podle samotného Dugina tuto myšlenku také v hlavě. Ideolog ve své knize Putin vs. Putin popsal, že současná ruská hlava státu má dvě stránky. V podstatě je popsal jako „měsíční“ a „slunečnou“. První verze Putina má být „pragmatická a opatrná“. „Slunečná“ verze naopak u Putina znamená, že je podle ideologa „odhodlán k obnovení Eurasijské říše a ke konfrontaci se Západem“.
Dokladem budiž rok 2014, kdy Rusové obsadili Krym. Za architekta expanze je udáván právě Dugin, který v souvislosti s Ukrajinou často hovoří o nastolení „Novoruska“. Už před lety tento termín využíval třeba bývalý lídr doněckých separatistů Igor Girkin, známý rovněž jako Igor Strelkov.
Důležité však je, že termín „Novorusko“ použil i Putin, a to během jednoho ze svých projevů po anexi Krymu.
Konflikt s Ukrajinou je nevyhnutelný
Když na konci února letošního roku začala ruská invaze na Ukrajinu, Dugin neskrýval své nadšení. „Rusko překročilo Rubikon, z čehož mám opravdu velkou radost,“ pronesl. Střet totiž vnímal jako „nevyhnutelný“ a považuje jej primárně za konflikt mezi Západem a Ruskem.
Je otázkou, do jaké míry dnes Putin Duginovi skutečně naslouchá. Na jednu stranu je ideolog považován za člověka, na kterého ruský prezident skutečně dá. Ne nadarmo se mu říká „Putinův mozek“, byť kromě toho se mu vzhledem k jeho vizáži přezdívá také „Putinův Rasputin“. Někteří jeho kritici tvrdí, že Duginova důležitost ve skutečnosti tak vysoká není.
Západ je nicméně zastánce první varianty, a tak Dugin už dlouho patří na sankční seznam. Stejně jako tam patřila jeho dcera.
K atentátu, při kterém v sobotu zemřela, se měla přihlásit ruská partyzánská skupina Národní republikánská armáda, která je však veřejnosti neznámá, a tak není možné informaci ověřit. Současný lídr doněckých separatistů Denis Pušilin zase uvedl, že za smrtí Darji Duginové stáli „teroristé ukrajinského režimu“. Ukrajina odpovědnost za atentát popírá. Kdo za explozí stál, tak stále není jasné.
Čtěte také
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
