Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

90,65 % okrsků sečteno
44,66 % volební účast




31,94 %

Václav Láska

27,11 %

Radko Sáblík

19,71 %

Zdeněk Šarapatka

13,84 %

Lubomír Brož

4,77 %

Pavel Spirov

1,64 %

Petra Prokšanová

0,96 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

87,13 % okrsků sečteno
43,85 % volební účast




47,50 %

David Smoljak

22,90 %

Dagmar Pecková

15,71 %

Radek Žalud

8,48 %

Bedřich Laube

5,39 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

83,70 % okrsků sečteno
46,45 % volební účast




49,96 %

Jiří Padevět

27,18 %

Jan Čižinský

12,44 %

Ján Dudra

2,86 %

Pavel Čižinský

2,58 %

Jiří Pavel Pešek

1,65 %

Jiří Morštadt

1,44 %

Vojtěch Ryvola

1,00 %

Jan Štern

0,85 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

96,75 % okrsků sečteno
49,08 % volební účast




42,02 %

Zdeněk Papoušek

24,41 %

Karel Zitterbart

20,22 %

Jaroslav Štěrba

6,29 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,92 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

99,32 % okrsků sečteno
45,40 % volební účast




33,49 %

Tomáš Goláň

22,94 %

Ivo Mitáček

18,97 %

Vladimír Sedlařík

12,03 %

Pavel Dlouhý

10,67 %

Lubomír Nečas

1,87 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Kdo nahradí Bidena? Demokraté mohou sáhnout po prezidentově pravé ruce i bývalé první dámě


Debata na stanici CNN se americkému prezidentu Joeu Bidenovi hrubě nepovedla. Ačkoliv jeho rival a předchůdce Donald Trump říkal jednu lež za druhou, tristní výkon hlavy státu to přehlušil. Mezi demokraty se začíná spekulovat, že by se Biden mohl kandidatury vzdát. Strana by tak proti Trumpovi musela „last minute“ vytáhnout jiné jméno. Nabízí se viceprezidentka Kamala Harrisová, populární guvernéři, ale spekuluje se také o tajném trumfu.

Výkon Bidena v debatě CNN hodnotí zámořští komentátoři jako vyloženě tristní. Kvůli jeho nepřesvědčivému představení se začalo dokonce otevřeně spekulovat o možnosti, že by současný prezident nakonec nemusel stranickou nominaci získat.

ČTĚTE TAKÉ: Biden setrvá v boji o Bílý dům, od rodiny dostal podporu. Debatu podle ní zpackali poradci

Vše se nejspíš rozhodne v srpnu na sjezdu Demokratické strany. Na něm totiž partaj oficiálně jmenuje svého nominanta do podzimních prezidentských voleb. Biden sice naprosto drtivě vyhrál primárky v jednotlivých státech, to ale ve finále nemusí nic znamenat. Volitelé mu tím jednoduše přislíbili svoji podporu, ale definitivní razítko to ještě není.

Americký portál Politico informuje, že pravděpodobnější je poněkud jiná cesta. Biden by v ní sice nominaci získal, ale následně by ji odmítl. Tím by se zahájil proces hledání náhradníka, který by se místo něj postavil nominantovi Republikánské strany – takřka jistě exprezidentovi Donaldu Trumpovi.

Kdo je tedy ve hře?

Pravá ruka nebo talent ze slunné Kalifornie

Namísto Bidena by se jako volba okamžitě nabízela jeho současná sekundantka ve funkci – viceprezidentka Kamala Harrisová. Ta se o nominaci na prezidentku za svoji stranu pokoušela už před čtyřmi lety. Neuspěla, ale vedení partaje ji nakonec dosadilo na druhou nejdůležitější pozici hned za Bidenem.

Ačkoliv je Harrisová oproti Bidenovi i Trumpovi podstatně mladší (59 let, pozn. red.), což je jeden z klíčových faktorů nynějších voleb, její šance nejsou příliš vysoké. Harrisová je totiž dlouhodobě kritizována za to, že je v roli Bidenovy viceprezidentky v podstatě neviditelná.

O viditelnost se naopak vůbec nemusí obávat kalifornský guvernér Gavin Newsom. Ten je vnímán jako velmi talentovaný a charismatický politik, který by do budoucna mohl hrát významnější roli, než dnes ve svém domovském státě.

Newsom byl jeden z mála demokratů, kteří po Bidenově nevyvedené debatě s Trumpem na CNN šli mezi novináře, aby prezidenta hájili. Okamžitě čelil dotazům, zda by nemohl v kampani současnou hlavu státu nahradit. On sám to zatím označil za „nesmyslné spekulace“.

Deník The New York Times ovšem připomíná, že Newsom se nijak netají zájmem kandidovat na prezidenta v roce 2028, takže ambice mu rozhodně nechybějí. Zároveň hlásí, že kalifornský guvernér by mohl případně těžit z krátké kampaně oproti Trumpovi. Američanům je totiž dostatečně známý a republikánský exprezident by neměl příliš času, aby se do něj tvrdě opřel.

Vytáhnou demokraté eso z rukávu?

Nabízí se také jedna nepříliš pravděpodobná varianta, která by ale okamžitě plnila titulní stránky novin. Nominace by totiž mohla přistát v klíně Michelle Obamové, manželce někdejšího prezidenta Baracka Obamy. Na první dobrou se to zdá být jako promyšlený tah. Prostředí Bílého domu dobře zná, stejně tak americkou politiku, navíc byla ve své době velmi populární a viditelná.

Možnost, že by se demokraté mohli vydat cestou Obamové, zmínil už loni republikánský senátor z Texasu Ted Cruz ve svém podcastu. „V srpnu 2024 shodí špičky demokratů Joea Bidena a vhodí tam Michelle Obamovou. To pokládám za obří nebezpečí,“ řekl tehdy Cruz s tím, že jeho rivalové by si tak za nominantku zvolili ženu, za níž by se dokázali sjednotit. Podle jeho mínění by mohla získat více hlasů, než kterýkoliv z demokratických politiků včetně Bidena.

Demokraté mají podle médií i další možnosti. Guvernérská cesta je ve hře nejen v podání Gavina Newsoma. Nominaci by mohli získat také michiganská guvernérka Gretchen Whitmerová či její kolega z Illinois a zároveň jeden z nejbohatších amerických politiků J. B. Pritzker.

Lepš: Pokud Biden neodstoupí, strana ho nutit nebude

Je ovšem otázka, zda se demokraté nakonec skutečně rozhoupou k výměně svého nominanta v boji o Bílý dům jen pár měsíců před volbami.

Amerikanista Jakub Lepš v pořadu K věci k americkým prezidentským volbám:

Amerikanista Jakub Lepš v pořadu K věci na CNN Prima NEWS řekl, že konec Bidena v kampani považuje za nepravděpodobný. „Vrcholní představitelé Demokratické strany se shlukli kolem Bidena a pokud nebude chtít odstoupit, tak ho ponoukat nebudou,“ uvedl pedagog. Na druhou stranu nevyloučil, že by se tato varianta přece jen mohla naplnit.

Americké prezidentské volby započnou na začátku listopadu. U republikánů je takřka jisté, že jejich nominantem bude Bidenův rival a předchůdce Donald Trump.