Prezidentské volby musí být 90 dnů od abdikace či smrti prezidenta. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Současná komplikovaná situace kolem zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana vyvolává řadu otázek. Pokud by byla hlava státu nucena kvůli svému zdravotnímu stavu abdikovat, musely by do 90 dnů proběhnout nové prezidentské volby. To by však znamenalo, že by z volebního klání byly v podstatě vyloučeni nepolitičtí kandidáti, kteří by neměli dostatek času pro sběr podpisů občanů.
Kdyby nastal moment, že by prezident musel ze zdravotních důvodů abdikovat, nebo pokud by ještě před koncem volebního období zemřel, musely by prezidentské volby proběhnout nejpozději do 90 dnů. Zákon o volbě prezidenta navíc hovoří o tom, že uchazeči o prezidentský úřad musí svoji kandidaturu podat nejpozději 66 dnů před konáním voleb.
PŘEHLEDNĚ: Premiér, vláda, guvernér ČNB. Co se bez prezidenta neobejde a jaké je řešení
Nejasnosti o zdravotním stavu prezidenta republiky Miloše Zemana vedou k dohadům, nakolik se předání moci po volbách do Poslanecké sněmovny neobejde bez jeho kroků a k čemu naopak jeho aktivity není zapotřebí. Poslanecká sněmovna se sejde automaticky, nová vláda však samovolně vzniknout nemůže.
To je však pro případné adepty na prezidentský úřad značná komplikace. Musejí se totiž přihlásit do 14 dnů od vyhlášení voleb. Ústava dává několik možností, jak se může člověk o prezidentský úřad ucházet. Potřebuje buď podpisy nejméně 20 poslanců či 10 senátorů. Další možností je sehnat si podpisy minimálně 50 tisíc občanů.
Při tak krátké lhůtě by však s největší pravděpodobností byli eliminováni právě ti kandidáti, kteří by se spoléhali na podpisy občanů. Za dva týdny je v podstatě nemožné takový počet podpisů sehnat.
Nestihl by to Zeman ani Drahoš
Pro ilustraci lze připomenout minulou prezidentskou volbu v roce 2018. Pro sběr podpisů mezi občany se tehdy rozhodl třeba současný prezident Miloš Zeman a trvalo mu to přibližně šest měsíců. Podobnou dobu potřebovali na to, aby sehnali potřebný počet podpisů také jeho vyzyvatelé Jiří Drahoš či Michal Horáček.
Pokud by se tito kandidáti tehdy nemohli volebního klání účastnit, ve druhém kole bychom se před třemi lety dočkali souboje Pavla Fischera s Markem Hilšerem. To je však pouze hypotetická nadsázka, protože lze předpokládat, že Zeman, Drahoš i Horáček by si s určitostí dokázali zajistit nezbytné podpisy zákonodárců.
Kdo by se o úřad mohl ucházet nyní?
Pokud by k volbám skutečně v brzké době došlo, rýsují se již některá konkrétní jména. Na Hrad by podle svých dřívějších prohlášení znovu chtěli zamířit dva bývalí kandidáti na prezidentský úřad, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer. Dá se předpokládat, že oba by získali potřebný počet podpisů mezi ostatními senátory.
Kandidaturu oznámil také armádní generál ve výslužbě Petr Pavel a hovořil o ní také mediální magnát a podnikatel Jaromír Soukup. Kandidaturu zvažuje i politička ODS Miroslava Němcová, odborář Josef Středula či ekonomka Danuše Nerudová.
Po nedávných volbách do Poslanecké sněmovny, po nichž hnutí ANO zamíří do opozice, se stále častěji hovoří také o možné kandidatuře premiéra Andreje Babiše. Mezi senátory již údajně shánějí podpisy také bývalá moderátorka a politička Jana Bobošíková či podnikatel Karel Janeček.
Svou kandidaturu připustil i někdejší premiér a šéf ČSSD Jiří Paroubek: „Uvažuji o tom. A pokud bude společenská potřeba, tak nevylučuji, že bych o tom mohl dál vážně uvažovat,“ uvedl tento týden Paroubek v rozhovoru pro Rádio Impuls.
Někteří komentátoři během voleb mluvili o zrození nové politické hvězdy. Na mysli měli šéfa STAN Víta Rakušana, který se stal vítězem jak v absolutním počtu preferenčních hlasů (59 792), tak v jejich poměru v rámci kandidátky (43,47 %). Jeho kandidatura na Hrad je však v tuto chvíli čistě hypotetická.
