Pod vodou najdeme mnoho živočišných druhů, které pro nás i přes naše pokročilé možnosti zůstávají zahaleny tajemstvím. I když by mělo být pozorování sladkovodních druhů snazší než těch mořských, ne vždy tomu tak je. Třeba jako u úhoře říčního. Po dlouhá staletí byl pro vědce jednou z velkých záhad.
Pod vodou najdeme mnoho živočišných druhů, které pro nás i přes naše pokročilé možnosti zůstávají zahaleny tajemstvím. I když by mělo být pozorování sladkovodních druhů snazší než těch mořských, ne vždy tomu tak je. Třeba jako u úhoře říčního. Po dlouhá staletí byl pro vědce jednou z velkých záhad.
Ani dnes celý jejich životní cyklus neznáme dopodrobna, především proto, že se rozmnožují v mořích. Předmětem bádání byli úhoři již pro Aristotela, který se domníval, že se úhoři rodí z bahna. Až teprve v osmnáctém století byly poprvé popsány pohlavní orgány samice. Samec si na to musel počkat o téměř celé století déle. Tím však záhady nekončily. V podstatě se dá říci, že teprve v polovině dvacátého století se vědci začali dobírat k tomu, proč a kam úhoři za rozmnožování migrují. Na cestě do Sargasového moře dlouhé až sedm tisíc kilometrů jsou téměř dva roky. Dospělí jedinci zde zahynou (po celé cestě totiž hladoví a poslední energii investují do zplození potomstva) a plůdek se díky Golfskému proudu vrací do Evropy. Po tříleté cestě se vyvinou do dalšího stádia – ve vodách u ústí řek se kvůli složení vody vyvinou samci a ve sladké vodě samice.
Nejnovějším objevem na úhořím poli je však jejich schopnost dokonalé navigace podle Měsíce a magnetického pole Země. Po pěti až třiceti letech života v jediné řece se znovu vydávají na cestu do svého rodiště, kde se jejich životní cyklus uzavře. V kalných říčních vodách musí využít všechny dostupné smysly. Vědci se domnívají, že kromě vnímání teploty a přílivu dokáží reagovat i na lunární fáze – 96 procent zkoumaných úhořů nejsilněji reagovalo na nov. Podle vědců však úhoři nereagují na světlo odrážené od měsíce, ale na jeho elektrický signál. Za novu je totiž měsíc vystaven slunečním větrům, se kterými k zemskému povrchu vanou negativní elektrické výboje.
Jakmile se však úhoř dostane k ústí řeky, přestane se řídit měsícem a začne naslouchat magnetickému poli Země. Vědci jsou přesvědčeni, že díky tomu se jim do mysli otiskne základní elektromagnetická mapa, po které se v dospělosti vrací do Sargasového moře.
