Když se z derby stala řež. Kvůli nejdrsnějšímu zápasu mezi Spartou a Slavií praskaly kosti

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Derby mezi Spartou a Slavií bývá velmi vypjaté.

  • Emoce a drsné zákroky patřily i k historickým derby.

  • Zranění, soudy a dohody: Co se stalo ve finále Středočeského poháru 1931?

  • V roce 1931 došlo při derby k padesáti faulům, jeden slávistovi ukončil kariéru.

Více

Fotbalové fanoušky rozdráždilo vyhecované víkendové derby. Slávisté jsou po remíze 1:1 nahněvaní, že soupeř měl kvůli surovému zákroku dostat červenou kartu. Zlobí se i sparťani, protože prý byli obráni o penaltu. Přes všechny emoce, hádky a strkanice ale ani zdaleka nešlo o historicky nejvyhrocenější utkání mezi dvěma pražskými rivaly. Při řeži z roku 1931 totiž praskaly kosti, podávalo se trestní oznámení, z jednoho hráče se stal invalida, další odcházel ze hřiště s otřesem mozku.

Víkendová bitva dvou nesmiřitelných fotbalových soků potvrdila, že v zápasech mezi Spartou a Slavií nejde jen o fotbal. Zase to bylo vypjatá korida plná tvrdých zákroků, hádek, strkanic, čmoudící pyrotechniky a silných slov.

 

Slávisté se zlobí, že Patrik Vydra měl za příšerný faul dostat červenou kartu (což Disciplinární komise potvrdila). Sparťané si pro změnu stěžují, že byli po ruce Muhammeda Chama obráni o penaltu (což tatáž komise vyvrátila). Rozvášnil je i pozápasový pokřik hostujícího asistenta Pavla Řeháka, který se před tribunou se spřízněnými fanoušky přidal k problematickému skandování, že si rival zaslouží smrt.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tvrdík otevřeně o rakovině. Život už není jako dřív, lékaři mu nedávali velkou šanci na přežití

Při pozápasových rozhovorech několikrát zaznělo, že Letná v neděli viděla fotbalovou válku.

Je ale tak expresivní výraz na místě?

Určitě ne ve srovnání s utkáním, které je často považováno za vůbec nejdrsnější v historii slavného pražského derby. S neblaze proslulým finále Středočeského poháru v roce 1931, po kterém byl jeden hráč hnán k soudu, druhý se stal invalidou.

Hej rup, rozhodčí je mrkev

Byly to jiné časy. Z tribun se místo sprosťáren ozývalo, že rozhodčí je mrkev nebo mlha. Hráčům se nadávalo nanejvýš do salátů a dřeváků. Fandilo se nevinným pokřikem „Hej rup!“, diváci po gólech vyhazovali do vzduchu své klobouky, nikoliv petardy.

Ani fotbalové prostředí našich pradědů se ovšem pokaždé nevyznačovalo ryze salónními mravy.

Už před první světovou válkou došlo po utkání mezi Vysočany a Libní ke rvačce 300 fanoušků, mnozí z nich skončili v nemocnici. Derby z roku 1912 se nedohrálo, protože hráči Fivébr a Rozmajzl odmítli po vzájemné pranici opustit hřiště. Duel mezi stejnými soupeři z roku 1928 skončil rovněž předčasně – když rozhodčí nařídil penaltu proti Spartě, její nazlobená opora Pešek-Káďa si prostě sedla na míč a odmítla jej vydat.

 Pořádně horko však bylo především 27. září 1931, kdy Prahu dostalo do varu střetnutí, o němž se i v dobových novinách psalo s neskrývaným zděšením.

Slávista přišel o stříbro z MS

Sparta tehdy vyhrála 3:1, mnohem zajímavější byly ovšem jiné statistiky. Fotbalisté po sobě před dvacetitisícovou návštěvou šli už od začátku jak hladové šelmy, dopustili se neskutečných padesáti faulů. Pět z nich odneslo hrozivě vyhrocenou atmosféru zraněním, jeden otřesem mozku. Slávistický obránce Antonín Novák dokonce hřiště opouštěl se zlomenou lýtkovou kostí, za kterou byl obzvlášť brutální zákrok sparťanského kanonýra Raymonda Braineho.

 Přítomného policejního komisaře rozlítil faul belgické hvězdy natolik, že na ni podal trestní oznámení pro úmyslné ublížení na těle. A asi to muselo být opravdu ošklivé – Braine měl na Nováka skočit právě ve chvíli, kdy se slávista chystal nakopnout míč.

 Reprezentační obránce si pak už fotbal na nejvyšší úrovni nikdy nezahrál, skončil mezi invalidy. Právě krvavý duel ze září 1931 jej dost možná připravil o to, aby o tři roky později patřil k oslavovanému československému mužstvu, které na mistrovství světa skončilo druhé.

Asi v sobě těžko přemáhal hořkost. Sparta sice po hanebném finále Středočeského poháru zaplatila 158 tisíc korun na konto Úrazového fondu, hříšník Braine však nakonec k soudu nemusel. Oba rozhádané kluby se totiž po nějaké době kupodivu domluvily: Zatímco Slavia rivalovi odpustila Belgičanovu řezničinu, Sparta na oplátku zapomněla na další soudní tahanice se soupeřovým útočníkem Francim Svobodou, který ji z dřívějška dlužil 50 tisíc.

Příměří mezi Spartou a Slavií potom stejně moc dlouho nevydrželo.

Brzy to zase jiskřilo.

A jiskří dodnes.

MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Že si sotva zaváže tkaničky? Ubohost, zastali se Nerudová a Kalousek nejmladší poslankyně