Když „vnuk a syn“ útočí. Šmejdi mají nové triky na okrádání seniorů, Vánoce je nezastaví

Stále častěji se senioři stávají terčem podvodníků a zlodějů. Ti jsou navíc stále vynalézavější. To demonstruje například příběh čtyř seniorek z jižních Čech. Neznámý pachatel se z nich 22. prosince v dopoledních hodinách snažil vylákat peníze. A použil k tomu důmyslnou lest.

„Zavolal na pevnou linku, představil se jako lékař, který ošetřuje jejich syna po dopravní nehodě. Syn nemůže mluvit, neboť má překousnutý jazyk, a tak ho požádal, aby za něj telefonát vyřídil,“ popisuje podvodníkovu historku mluvčí policistů Lenka Pokorná.

Syn, který údajně způsobil nehodu, při které navíc zranil dítě, měl ležet v nemocnici ve vážném stavu. „A potřeboval půjčit peníze na mimosoudní vyrovnání, na kterém se s rodinou dítěte dohodl. Pokud seniorka trvá na tom, aby jí dal k telefonu syna, učiní tak, ale domnělý syn do telefonu jen huhňá a pláče,“ pokračuje Pokorná.

Všechny ženy však naštěstí byly obezřetné a oklamat se nenechaly. „Okamžitě zavolaly svým synům a zjistily, že se informace nezakládají na pravdě. Vzápětí zavolaly na tísňovou linku, spojily se s policisty a učinily oznámení o pokusu o podvod. Za takové příkladné jednání a obezřetnost zaslouží velkou pochvalu,“ dodává mluvčí.

Pozor na falešné vnuky

Jihočeský kraj se potýká se stále častějšími příběhy podobného ražení, jinde mají zase zkušenost s útočícími vnuky. „Scénář podvodu je stále stejný a jednoduchý. Podvodníci používají výmluvu na rodinného příslušníka, nejčastěji vnuka. Senior je často hovorem natolik překvapen, že sám prozradí skutečné jméno svého vnuka, čímž pachateli ‚usnadňuje práci‘,“ vysvětluje Iveta Kremličková z oddělení prevence Policejního prezidia.

Podvodníkům stačí pár vět, aby ze seniora potřebné informace vylákali. Často používají jednoduchou frázi „Ahoj, babi, hádej, kdo volá,“ nebo „To jsem já, dědo, ale špatně tě slyším.“ V odpověď většinou zazní jméno jejich skutečného blízkého. Následné kolo nevyžádané komunikace se roztáčí a může mít pro poškozené fatální následky. Důvěřiví senioři mnohdy pro pomoc „blízkým“ neváhají obětovat své celoživotní úspory.

Domnělý vnuk potřebuje peníze, protože je v nouzi, měl nehodu, musí do nemocnice nebo zaplatit advokáta. „Samozřejmě se z určitých důvodů nemůže osobně dostavit na místo, aby si peníze vyzvedl, proto posílá svého ‚kamaráda‘, který na místo přijede vozidlem taxi,“ popisuje situaci Kremličková. Podvodníci často využívají další kumpány, aby případnou identifikaci znesnadnili.

Vynalézavost podvodníků nezná mezí, proto se policisté snaží šířit osvětu. Sepsali rady a opatření, které seniorům pomohou nepříjemným situacím předcházet:

• Pokud příbuzný potřebuje peníze, nemáte žádnou povinnost mu je poskytnout. Když už se rozhodnete půjčit peníze, předejte je osobně pouze příbuznému, kterého osobně znáte, nebo prostřednictvím platebního příkazu v bance na známý účet příbuzného.
• Nikdy nedávejte peníze cizím lidem (ani po předchozí dohodě s příbuznými).
• Pokud budete mít podezření, že vás kontaktoval podvodník, nebo se o to pokusil, vždy to oznamte policistům na linku 158.

Mimo výše uvedených rad policisté vypracovali i pár tipů, kterými se mohou senioři řídit již během telefonátu či těsně po něm:

• Volajícího oslovte jiným jménem. Když se váš vnuk ve skutečnosti jmenuje Petr, zkuste jiné oslovení. Pokud komunikující osoba nezareaguje a pokračuje v hovoru, může se jednat právě o podvodníka.

• Po ukončení hovoru zavolejte svému skutečnému vnukovi a ověřte si, zda vám opravdu volal a vyžadoval pomoc. Volejte však na číslo, které na něho máte uložené, ne na to, ze kterého vám bylo voláno.

Jen v loňském roce se pachatelé pokusili seniory připravit o téměř 48 milionů korun, přičemž legendu „vnuka“ využili v 36 případech. Do konce letošního září policisté evidují již téměř padesát těchto případů.