
Středozemní moře je nebezpečně teplé. Může to rozpoutat zkázu v celé Evropě, včetně Česka
Postavení oznamovatelů protiprávní činnosti na pracovišti u nás zatím není legislativně ošetřeno, vláda proto na středečním zasedání projednává zákon na jejich ochranu. Ministři mají na programu i návrh ministerstva kultury na prohlášení osmi historických objektů národními kulturními památkami. Budou se zabývat také stanovisky ministerstev k závěrům Nejvyššího kontrolního úřadu. Tiskovou konferenci po jednání vlády můžete sledovat v tomto článku od 13:30.
Většinou vám v Prima Česku ukazujeme místa, která stojí za to navštívit. Teď vás ale zavedeme někam, kam se za běžných okolností nedostanete. A kam se především nejspíš ani dostat nechcete. Jde o Kartuziánský klášter a kostel v nejpřísněji střežené věznici, kde je mimochodem i hrobka Albrechta z Valdštejna. Nahlédneme totiž za zdi areálu valdické věznice.
Ukrajinci se pochlubili dalším úspěšným útokem na ruské jednotky v Doněcké oblasti. Tentokrát pomocí dronu shodili bombu na nic netušící skupinku okupantů, kteří ve vesnici Pisky přenášeli vojenský materiál do jedné z budov nedaleko místního kláštera. Video, jehož pravost nelze nezávisle ověřit, koluje po sociálních sítích. Ukrajinci rovněž využili okolností incidentu a rýpli si do organizace Amnesty International (AI).
Klášter Plasy na severním Plzeňsku je první panovnický cisterciácký klášter v Čechách, založený před více než 870 lety knížetem Vladislavem II. Mezi lety 1661 až 1785 bylo opatství velkolepě barokně přestavováno podle plánů Jana Blažeje Santiniho Aichela. Klášter je postavený na vodě, je v něm k vidění komplex podzemních chodeb i Santiniho samonosné schodiště.
Padla na vás jarní únava a chybí vám energie? Vydejte se spolu s pořadem Prima Česko na magické místo, které vám rozhodně zlepší den. Tedy, alespoň se to traduje o nedostavěném chrámu Panny Marie v Panenském Týnci na Lounsku. Ten má totiž stát v silné léčivé pozitivní zóně a každému návštěvníkovi tak prý dodá dobrou náladu a životní optimismus.
Kněz z Vysočiny, který při sexuálních hrátkách amputoval svému milenci varle bez jakékoliv anestezie, je na svobodě a dál slouží mše. Věřící přitom nevědí, o koho jde. Pobuřuje je ale fakt, že někdo takový může dál fungovat jako kněz.
Spisovatel, hudebník a populární badatel Josef Pepson Snětivý vydal novou knihu, která se věnuje kráse a pozapomenutým příběhům čtyř klášterů v blízkosti Pražského hradu. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, že tato posvátná místa zažila nejeden zázrak. A že se od nepaměti vyznačují jak ušlechtilostí, tak i spoustou tajemství.
Mince k našim životům bezpodmínečně patří. Už koncem sedmého století před naším letopočtem se začaly objevovat ty vůbec první. V průběhu let se vyvíjely a měnily. Mince však přesahují i do biblických příběhů, protože některé z nich popisují obchodní vztahy nebo přímou směnu. Tyto mince byly k vidění v klášteře v Ostrově u Karlových Varů.
Plasy a jejich okolí jsou známé množstvím přírodních krás i historických památek. Dominantou města je bývalý cisterciácký klášter, který patří mezi barokní perly severního Plzeňska.
Před 705 lety se narodil Karel IV., který se při zvelebování země řídil mimo jiné i apokalyptickými vizemi z bible a posvátnou geometrií. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisuje spisovatel Josef Pepson Snětivý, jemuž spolu s kolegou Otomarem Dvořákem vyšla o Otci vlasti nová kniha Krajinou Karla IV. Píše se v ní jak o panovníkově osudu, tak o známých i zapomenutých památkách, které po něm na našem území zůstaly.
Archeologové objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu z takzvaného Pravého kříže, tedy kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Jedná se o jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií. Přibližně šest centimetrů dlouhý kus hřebu archeologové nalezli v dutině v trezorové místnosti kláštera. Novináře o tom dnes informovali na místě zástupci církve a vědci.
Ve středu musela Arménie postoupit Ázerbájdžánu území Náhorního Karabachu, na němž se nachází i unikátní klášter Dadivank z 12. století. Arméni se obávají, že muslimští Azerové památku zdemolují, ačkoliv přislíbili její zachování. Někteří duchovní se přesto rozhodli na dnes již nepřátelském území setrvat.