Nakažená klíšťata řádí: Česko má nejvíc případů za posledních 10 let. Kdy mají lidé zpozornět?
Počet zachycených případů nemocí přenášených klíšťaty je za první letošní půlrok extrémně vysoký. Od začátku roku už klíšťata infikovala 162 lidí klíšťovou encefalitidou a dalších 1238 lymskou boreliózou, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Taková čísla v České republice hygienici za posledních 10 let nezaznamenali. Odborníci doporučují se před klíšťaty – a nemocemi, které přenášejí – chránit. Zejména pak od konce července, kdy budou podmínky pro tyto parazity ještě příznivější.
Běžné rady, jak se vyhnout přisátí klíšťat, znějí: používat repelenty, nosit světlé kalhoty a nechodit do vysoké trávy. Tyto metody však nejsou příliš spolehlivé, navíc je už dnes známo, že více klíšťat je v městských parcích než třeba v lese. Jedinou možností, zejména u lymské boreliózy, je důsledná prohlídka těla.
ČTĚTE TAKÉ: Ke kolapsu z horka může dojít i o hodiny později. Experti radí, jak při pomoci postupovat
Z klíštěte na člověka se nemoc přenese až 24 hodin po přisátí, včasná a důkladná kontrola těla tak může nákaze zabránit. „Díky bakteriálnímu původu se však i pozdní stadia dají antibiotiky úspěšně vyléčit. Jen je léčba o něco delší a v některých případech je lepší podávat antibiotika nitrožilně,“ uvedla v dokumentu, jenž má redakce k dispozici, Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka.
Čtěte také
Klíšťová encefalitida se přenáší už pár desítek minut po přisátí. Prohlídka těla ale obvykle probíhá až za mnohem delší dobu. „Proti nákaze klíšťovou encefalitidou je účinné jedině očkování. Je to nejspolehlivější metoda, jak se vyhnout riziku prodělání nemoci a trvalým následkům včetně ochrnutí,“ uvedla Smíšková.
Lidé nad 50 let mají vakcinaci hrazenou ze zdravotního pojištění, ostatním přispívají pojišťovny. Začít je možné kdykoliv během roku, tedy i v létě. Aktuální proočkovanost je 40 procent, a to je v porovnání třeba se sousedním Rakouskem, kde se pohybuje kolem 80 procent, stále velice málo.
Dvě nejčastější nemoci přenáší také nižší vývojová stadia klíštěte – larvy a nymfy. Jsou velmi malé (zhruba 1,5 milimetru) a je snadné je přehlédnout. V porovnání s dospělými jedinci sají kratší dobu a pak bez povšimnutí samy odpadnou. Polovina lidí si proto přisáté klíště vůbec nenajde.
Koncem července zpozorněte
Důvody, proč počty případů klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy stoupají, jsou různé. Jedním z nich je například nárůst městské zeleně a dalších oblastí, kde se dobře daří hlodavcům – hostitelům klíšťat.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Jak chránit děti před nástrahami léta? Experti jmenovali rizika, netýkají se jen slunce
Mezi další patří skutečnost, že v posledních letech bývají mírné zimy, díky nimž přežívá do jara více klíšťat. Pokud se k těmto faktorům připojí aktuální počasí, kdy panuje dostatečná vlhkost a teploty mezi 20 a 25 °C, mají klíšťata ideální podmínky pro život.
A právě takové podmínky zde klíšťata v následujících týdnech budou mít. Podle předpovědi odborníků z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) budou většinu července panovat průměrné až nadprůměrné teploty. Extrémní horka nejsou pro klíšťata příznivá, ale ranní a dopolední teploty jsou nižší, tedy dokonale vyhovující. Po 22. červenci by se podle předpovědi mělo ochladit maximálně na 24 °C, a na místě proto bude zvýšená pozornost.
Jak poznat encefalitidu?
V první fázi jsou příznaky podobné chřipce trvající několik dní (bolesti svalů a kloubů, slabost, zvýšená teplota). V druhé fázi nastoupí silné bolesti hlavy, světloplachost, závratě, horečka, třes a zvracení. Hospitalizace je nutná.
Čtěte také
Následky mohou být dočasné i dlouhodobé: ochrnutí horních i dolních končetin, ochrnutí dýchacích a polykacích svalů, neschopnost samostatně dýchat, omezení až ztráta sluchu, trvalé bolesti hlavy, závratě, nespavost, potíže s pamětí, koncentrací i pochopením psaného nebo mluveného slova.
Jak poznat boreliózu?
V první fázi se projevuje únavou, bolestí hlavy, zvýšenou teplotou a červenou skvrnou v místě přisátí, která může mít vybledlý střed. Tato skvrna se však nemusí vůbec vytvořit. V druhé fázi přichází postižení kloubů, centrálního nervového systému a někdy také srdce.
Při včasné léčbě může být pacient bez následků. Jedná se o onemocnění, s nímž se organismus může vyrovnat i sám s pomocí antibiotik.
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
