Diviš, Knor, Březina i Rohanová. O kterých kandidátech na Hrad nevíte a jak lákají lidi?

Prezidentské volby se nezadržitelně blíží, novou hlavu státu si Češi zvolí už za necelých pět měsíců. Do boje o Hrad se chtějí zapojit desítky lidí a CNN Prima NEWS vybrala několik tváří, o kterých možná ani nevíte. Podle politologa Jana Kubáčka některé jejich příspěvky na sociálních sítích ukazují, že „volají o pomoc“. Redakce se tak ve spolupráci s mediálně analytickou společností NEWTON Media za pomoci jejích nástrojů a archivu zaměřila na jejich komunikaci na sítích.

Jednoznačně největší fanouškovskou základnu z naší „třináctky“ má na Facebooku komik Miloš Knor, který začal sbírat podpisy na kandidaturu už v roce 2021. Sleduje ho přes 41 tisíc lidí a uspěl zejména jako představitel žánru stand up comedy. Během epidemie koronaviru se opakovaně vyslovoval například proti nošení roušek nebo zpochybňoval testování.

Jeho prezidentská kampaň na sítích sbírá stovky až tisíce lajků, což by mu mohla závidět většina kandidátů, kteří jsou podle průzkumů nebo kurzů sázkových kanceláří většími favority než Knor. Například fotku s Mirkem Topolánkem, tedy současného a bývalého kandidáta, lajkovalo přes tisíc lidí.

Aktivnější je na sociálních sítích i bývalý sportovní moderátor Karel Diviš, který nyní podniká v IT. Ten od ledna, kdy oznámil kandidaturu, zveřejnil přes 250 příspěvků ať už na Instagramu, Facebooku či Twitteru. I když sbírá jednotky či nižší desítky reakcí, jeho stránka je vedena většinou profesionálně. Diviš sdílí fotky ze sběru podpisů, ale například i video s kuchařem Jiřím Babicou, který byl i na jednom z Divišových prvních kandidátských výjezdů a předváděl své kulinářské umění.

Diviš podle svých slov chce po případném zvolení lidi sbližovat a ukázat jim, že mají být na co hrdí. K ruce si vzal Tomáše Klvaňu, bývalého poradce Václava Klause.

View this post on Instagram

A post shared by Karel Diviš (@kareldivisidc)

Profesionálně a uvolněně na sítích vystupuje i zakladatel a bývalý majitel výrobce betonových dlažeb Best Tomáš Březina, který kandidaturu oznámil v dubnu. Ten má už nasbíraných potřebných 50 tisíc podpisů, aby se o Hrad opravdu mohl ucházet.

Jeho příspěvky získávají stovky až tisíce lajků. Za vysokou úspěšností jsou ale nemalé finanční prostředky, Březina do své facebookové prezentace investoval už přes milion korun. Jde tedy přibližně o dvojnásobně vyšší částku, než kterou za poslední tři měsíce do facebookové reklamy vložil Andrej Babiš nebo Petr Pavel.

Zájem stát se prezidentem České republiky oznámil v dubnu i bývalý farář, novinář nebo ředitel komunikační společnosti Ivo Mareš. Na sociálních sítích sdílí články a názorů na témata spojená s chudobou, důchody či charitou.

Facebookovým veteránem je prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, který už na Hrad kandidoval a jako jednoho ze svých favoritů jej zmínil prezident Miloš Zeman. A to i když v jednom ze svých historicky nejúspěšnějších postů Dlouhý o Zemanovi tvrdil, že lhal a podílel se na vzniku kmotrovských mafií.

Dlouhý na své stránce zveřejnil přes 1700 příspěvků, přesto v průměru jeho posty získávají pouhé jednotky reakcí. Blesková analýza dat dokonce odhalila, že u více jak 1 500 postů obdržel Dlouhý 20 či méně lajků. O výrazném úspěchu lze mluvit pouze u příspěvku, v němž se tázal, kdo je pro euro a kdo pro korunu. Tento příspěvek získal téměř 100 tisíc sdílení, o čemž může snít i například bývalý premiér Andrej Babiš, jehož top post sdílelo okolo 55 tisíc uživatelů.

Zima na stráni a Rohanová jako Mickey Mouse

Poněkud „bizarnější“ komunikaci má v některých případech na sociálních sítích bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který o prezidentské křeslo usiluje od května. Facebook si založil už v červnu 2012. Během deseti let tam zveřejnil přes 1 600 příspěvků a za poslední měsíc investoval do reklamy desítky tisíc. I přesto má však ve srovnání s ostatními pouhých pět tisíc sledujících a jeho příspěvky mají jen minimum reakcí. Objevují se u nich jednotky či desítky lajků.

Pod některými příspěvky se Zimovi lidé v komentářích spíš smějí. Třeba pod fotografií, kde Zima sedí na stráni s notebookem, a k příspěvku má popisek „k mým dovoleným patří i počítač“, mu jeden uživatelů poradil, že se má otočit, protože mu svítí slunce do obrazovky. Úspěch nesklidil například ani s fotkou u grilu, kde vaření popsal jako „relaxaci“ nebo „aplikovanou biochemii“, které se jako lékař věnoval.

Zima se během pandemie covidu stal terčem kritiky kvůli prosazování názoru, že by si neriziková většina lidí měla na koronavirus vytvořit přirozenou imunitu. Před rokem 1990 byl členem KSČ.

Poněkud bizarnější příspěvky lidé najdou i na profilu prezidentky sdružení Česká asociace povinných, které se snaží hájit postavení lidí s dluhy, Denisy Rohanové. Ta kandidaturu na Hrad oznámila na Facebooku i Twitteru 1. dubna, když se ptala, zda jde o apríl nebo znamení, že by se čtvrtým prezidentem Česka mohla stát poprvé žena. Na Twitteru si pak sama odpověděla, že jde o znamení. Na Instagramu zpočátku sdílela fotky koček a nedávno přidala svou fotku s popisem, že její přátelé vědí, že je trochu ujetá na Mickey Mouse.

Rohanová se v politice angažovala už v minulosti, nejprve v řadách ČSSD. V roce 2014 neúspěšně kandidovala do zastupitelstva v Kralupech nad Vltavou jako nestraník za Úsvit přímé demokracie. Ve volbách do Sněmovny v roce 2017 byla na kandidátce hnutí Referendum o Evropské unii, které vedl někdejší místopředseda Svobodných František Matějka.

View this post on Instagram

A post shared by Denisa Rohanová (@rohanovadenisa)

Někdejší starosta obce Vraclav na Orlickoústecku a vyučený automechanik Vladimír Boštík chtěl kandidovat už v minulých prezidentských volbách. Tvrdil dokonce, že sesbíral přes 72 tisíc podpisů. Do voleb se ale nakonec nepřihlásil, zdůvodnil to zdravotními problémy po operaci. Druhý pokus v boji o Hrad oznámil v červnu 2021. Ještě před tím, v roce 2013, neúspěšně kandidoval do Sněmovny za Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.

Na Facebooku má založené dvě stránky. Na té první z roku 2017 má celkem čtyři příspěvky. V dubnu roku 2022 si založil další, která je dohledatelná pod označením KonecBordeluvCechah. Na té Boštík sdílel jen jeden příspěvek, a to koláž. Na té je například jeho fotka, když „přemýšlí, jak dobýt Pražský hrad“. Také přidal snímek z návštěvy Václavského náměstí a k fotografii s šesti ženami připsal „samé něžné pohlaví“. Nejaktivnější je Boštík na svém osobním profilu, kde obvykle svým přátelům, kterých má kolem pěti tisíc, přeje hezký den s komentářem o počasí. Jako zaměstnání uvedl, že pracuje pro Facebook.

Rozchod i knírač v novém kostýmu

Do kategorie kandidátů, kteří mají neobvyklé příspěvky, patří i dezinformátorka Jana Peterková. Její stránku sleduje na Facebooku přes čtyřicet tisíc lidí. Politická aktivistka sdílela jen od začátku roku přes 800 příspěvků. Její květnové oznámení kandidatury, kde prvním bodem programu byl „konec války“, vyvolalo přes 10 tisíc komentářů.  V poslední době sdílela své zkušenosti s rozchodem.

Naopak komunikaci na Facebooku omezil majitel mediální agentury Médea, vydavatelství Empresa Media a televize Barrandov Jaromír Soukup. Facebookový profil nastartoval v létě 2019 poté, co v dubnu oznámil, že se chce ucházet o Hrad. Od srpna 2020 na síti ale nic nepublikuje. Za rok přesto stihl přidat téměř 800 příspěvků, mezi kterými největší úspěch zaznamenal ten, kdy poslance starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře označil za „manekýna“. Aktivnější je Soukup na Twitteru a oživil také svůj profil na Instagramu, kde v poslední době sdílí fotky se svou přítelkyní Agátou Hanychovou.

Aktivní je na sociálních sítích i další z ohlášených kandidátů – europoslanec Hynek Blaško (SPD), a to především na Facebooku. Tam má jak osobní profil, tak i hned dvě stránky – tu první používal přibližně měsíc od června 2019. Druhá jeho stránka je aktivní dodnes. Europoslanec se tam čas od času pustí do svých konkurentů, například generála Petra Pavla označil za „hnus fialový“. Rozruch vzbudila jeho koláž, kde Blaško sedí na koni a snaží se napodobit Tomáše Garrigua Masaryka.

Komunistický kandidát Josef Skála kromě vlastních článků sdílí svým bezmála 2 tisícům fanouškům rozhovory pro YouTubery „starší generace“ – například díly „Skálovy simultánky“. Kandidaturu oznámil začátkem února.

Poměrně nedávno si oficiální stránku pro prezidentskou kandidaturu vytvořila i někdejší předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková, která kandidaturu ohlásila koncem ledna. Od března publikovala přes 100 příspěvků.

Úspěch sklidila například pod fotkou se zpěvákem Jarkem Nohavicou, s nímž si nad „šálkem kávy“ povídala „nejen o písničkách, létě, radosti, ale také o cenách energií, které trápí všechny občany“. Kromě těžkých politických témat se ale Vitásková nebojí svých sledujících zeptat, zda se jim líbí její „tvrdohlavý knírač Aiki“ v novém kostýmu.

Čiší neprofesionalitou a zoufalstvím

Nezvyklé příspěvky prezidentských kandidátů podle politologa Kubáčka ukazují, že se zoufale snaží upoutat pozornost. „Tonoucí se stébla chytá. Často jsou příspěvky na hranici provokování, vyvolání zájmu za každou cenu, ale spíš to funguje kontraproduktivně. Čiší to neprofesionalitou a zoufalstvím,“ kritizoval a dodal: „Ačkoliv beru v potaz, že tu máme premiéra, který se chlubil tím, že se v saku prochází vinnou révou. Asi je to těžké porovnávání, ale lidé od kandidáta opravdu očekávají něco jiného,“ zdůraznil Kubáček pro CNN Prima NEWS.

Podle něj to nepříliš známí kandidáti mají těžké a jejich šance na úspěch v boji o Hrad jsou „hodně svízelné“. „Jedinou šancí by bylo, pokud by někdo z nich dokázal zazářit v nějaké televizní debatě a dal o sobě vědět. Ale i v případě Jaromíra Soukupa, který je celorepublikově známý, má nesčetně pořadů, je každý den na televizní obrazovce, dokumentuje, že to zdaleka není tak jednoduché. Že dostat se mezi nejrelevantnější kandidáty je opravdu náročná věc a velmi důležité a základ jakéhokoliv úspěchu je tempo udržet,“ upozornil politolog.

Zdůraznil, že výše zmínění kandidáti se dostali do informačního vakua, kdy o nich lidé neví. „Je to ale svízel. Například Karel Janeček visí po celé republice, provokuje tělem, provokuje jiným nastavením kampaně, a ještě mu to procenta bere. Takže teď by bylo rovno zázraku, kdyby se jim podařilo dostat mezi nejrelevantnější kandidáty,“ dodal Kubáček.