Před nějakými pěti lety vydal nynější premiér Petr Fiala knihu s půvabným titulem Jak uvařit demokracii. Má to svojí logiku, neboť pokud bychom hledali výraz, který předseda vlády používá ve svých projevech snad nejčastěji, zaujímalo by slovo „demokracie“ přední příčky. Nejinak je tomu také u jeho dalších vládních kolegů, třeba Markéty Pekarové Adamové nebo Víta Rakušana. O to víc je s podivem, že ti, již se tak rádi zaštiťují demokracií a její ochranou, chtějí v nouzi nejvyšší sáhnout k řešení, které vnímání demokracie v této zemi uštědří pořádnou ránu.
Hned na úvod si pojďme vysvětlit jednu zásadní věc: tento komentář není o tom, jestli v obecné rovině korespondenční volbu ano, nebo ne. Tento komentář je o vyslovení prosté pravdy, že bude-li jedna z nejméně populárních vlád v historii České republiky řešit pokles voličské podpory snahou získat si prostřednictvím korespondenční volby více hlasů ze zahraničí, zásadně tím podkope důvěru ve férovost voleb – přinejmenším u jisté části veřejnosti. A s nedůvěrou ve férový volební boj pak jde ruku v ruce i nedůvěra v demokratický systém jako takový. Tedy nedůvěra v to, co pan Petr Fiala údajně považuje za naprosto stěžejní element.
ČTĚTE TAKÉ: Když ceny rostly, vláda nepomohla. Nyní klesají a stát chce slíznout smetanu, říká ekonom
Vlastně je to prosté, pokud Fialova vláda chtěla zavádět korespondenční volbu (a my víme, že chtěla), tak to měla učinit hned na samém začátku svého vládnutí – což ostatně původně plánovala. Jestliže to kvůli důležitější agendě nestihla, teď už je pozdě. Prosazovat korespondenční volbu nyní, kdy jsou preference minimálně dvou vládních stran proklatě nízko a vláda evidentně ztrácí důvěru i svých vlastních voličů, je naprostý hazard s vnímáním demokracie u nás.
Bude-li nejméně důvěryhodný kabinet posledního desetiletí tlačit korespondenční volbu na sílu a za každou cenu, uvidí v tom velká část voličů zcela zákonitě snahu přihrát si prostřednictvím „koresponďáků“ malou domů. Vyškrábnout co nejvíce voličů ze zahraničí, když doma už následkem zoufalé vládní politiky nic víc vyškrábnout nejde.
Nemalá část společnosti v tom naprosto logicky uvidí záchranné lano, jež si nemilovaná vláda sama hodí, aby přežila. Fiala a spol. by měli pochopit, že měnit nějaký parametr voleb jen proto, že to má jedné konkrétní politické skupině zachránit krk v jedněch konkrétních parlamentních volbách, nemá s demokracií vůbec nic společného. Není to demokracie, ale oportunismus.
Politická reprezentace nemá v lidech vyvolávat dojem, že našla fígl, jak volby a voliče, lidově řečeno, „očurat“. Ostatně dost na tom, že už voliče i svobodnou soutěž politických stran očurala vytvořením účelových předvolebních koalic. Ano, pro vládní strany je jistě lákavé odrazit se ze dna díky tomu, že (svým) voličům v zahraničí umožní snadněji hlasovat a eventuálně na tom vytřískat více hlasů. Je to ovšem pokušení, jemuž musejí odolat, pokud máme jejich slova o demokracii brát ještě někdy vážně. Důvěru ve férovost demokratických voleb zkrátka a dobře nejde vyměnit za nějaké to procento hlasů navíc. Okřídlené pořekadlo „účel světí prostředky“ v tomto případě skutečně neplatí.
Chce-li Fialův kabinet vařit kvalitní a poživatelnou demokracii, pak je korespondenční volba tou vůbec nejhorší ingrediencí, již by v současné situaci mohl přidat. Trpká pachuť z toho, že si jen někdo chtěl vylepšit volební skóre, by zůstala v ústech ještě hodně dlouho. A Petr Fiala a spol. by tím vyslali signál, že o demokracii sice rádi plamenně hovoří, ale ve skutečnosti na ni z vysoka kašlou...
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nebudu čekat na antimonopolní úřad, říká Výborný. Pro růst cen potravin nevidí důvod. Podívejte se na video.
