Manželství = muž a žena?
Otázka manželství pro všechny je evergreenem posledních let. Konzervativci svádí s liberály bitvy vyostřené kulturní války, a to nejen na půdě Sněmovny, ale především v prostoru sociálních sítí. Opakující se argumenty obou stran, které se s matematickou pravidelností dostávají na povrch především od roku 2018, však společnost již spíše nudí. Obyčejného Čecha totiž v posledních letech trápil spíše covid, válka na Ukrajině či energetická krize. Ale budiž, pojďme se na téma podívat s trochou nadhledu.
Ukazuje se, že v tomto případě konzervativci bojují s větrnými mlýny, jelikož veřejné mínění především mladších generací se výrazně překlápí na druhou názorovou stranu a manželství pro všechny bude dříve či později v nějaké podobě uzákoněné, stejně jako tomu je v drtivé většině západních společností.
Konzervativci se však nevzdávají. Ve Sněmovně je totiž opět novela, která by ústavně zakotvila ochranu manželství jako svazku muže a ženy. Návrh podala skupina pěti desítek poslanců z vládních KDU-ČSL, ODS a TOP 09 a z opozičních ANO a SPD v čele s lidovcem Markem Výborným. Téma znovu vytáhli poté, kdy jiná skupina poslanců avizovala, že opět předloží návrh změny občanského zákoníku o možnosti manželství pro homosexuály.
Manželství a katolická víra
Pod ústavním návrhem se na prvního pohled paradoxně spojují zákonodárci napříč politickým spektrem. Na jedné straně například ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nebo poslanci Pavel Žáček či Marek Benda (oba ODS) a na straně druhé mimo jiné bývalá ministryně financí Alena Schillerová, poslanec Jaroslav Faltýnek (oba ANO) či dokonce Jaroslav Foldyna (SPD). Jak je vidno, obava z narušení tradiční rodiny spojuje i ty největší nepřátele.
Předkladatelé se v návrhu odkazují i na Nový zákon či další evropské státy, které podobnou větu v Ústavě uvedenou mají. Většinou se však jedná o katolické země, jako jsou Polsko, Slovensko, Chorvatsko či Itálie. Česko přitom patří mezi nejméně věřící země v Evropě. Ke křesťanské víře se hlásí pouze přibližně 14 procent obyvatel. Apely na křesťanskou tradici manželství proto v tuzemsku nebudou fungovat takovým způsobem, jako tomu je například ve zmíněném Polsku, kde pod vlajkou víry přistupují k některým krokům, jež by v České republice jistě neprošly. Týká se to například znemožnění interrupcí.
V médiích se aktuálně objevila také informace, že předkladatelé v důvodové zprávě argumentují citacemi z vědeckých studií, které přitom vyznívají opačně, než tvrdí předkladatelé. Upozornil na to Deník N, který navíc zjistil, že tento text byl pouze zkopírován ze staršího dokumentu spolku Aliance pro rodinu, jež proti stejnopohlavním sňatkům vystupuje dlouhodobě. Svou snahu tím předkladatelé akorát shazují.
Předem prohraný boj
Problém je však především v tom, že poslanci s návrhem přichází pokaždé, když se má v legislativním procesu pohnout dopředu návrh změny občanského zákoníku o možnosti manželství pro homosexuály. Matematika však hovoří jasně. Zatímco pro prosazení stejnopohlavních sňatků stačí ve Sněmovně prostá většina, pro ústavní ochranu manželství jako svazku muže a ženy by se musely vyslovit tři pětiny legislativního sboru.
Přesto se však schvalování obou návrhů vleče již od roku 2018 a za tu dobu nepostoupily dál než do druhého čtení. Téma už dle mého nudí jak voliče, tak novináře. Je navíc zřejmé, že k prosazení stejnopohlavních sňatků jednou projde.
Podpora návrhu na sňatky homosexuálů postupem let stoupá, a to především mezi mladou generací. Spolek Jsme fér se odkazuje na výzkum agentury NMS Market Research z července 2021, podle kterého změnu podporuje 65 procent Čechů. Median hovoří o 67 procentech a pouze CVVM o 47 procentech. Důležitý je však rostoucí trend, který ukazuje, že minimálně do budoucna v tomto případě konzervativci zřejmě svůj boj prohráli.
Politický aspekt
Trendu ve vývoji veřejného mínění jsou si asi vědomi i sami předkladatelé ústavní novely, takže je potřeba hledat jejich důvody spíše v symbolické rovině. Především u lidovců se jedná o jedno z tradičních témat, které možná znovu vytahují v situaci, kdy jim nejrůznější volební průzkumy nepřisuzují ani pět procentních bodů potřebných ke vstupu do Sněmovny. Snaží se tím zřejmě vymezit v rámci koalice Spolu, kde podle průzkumů ODS zastiňuje své koaliční partnery.
Přesto musela koalice již před volbami kvůli nešťastným výrokům lidoveckého předsedy Mariana Jurečky dojít k dohodě, že kvůli danému tématu nepadne vláda či koaliční vyjednávání. Strany vesměs nechávají v takových záležitostech svým poslancům volné hlasování. Na otázce práv LGBT komunity se neshodnou poslanci napříč ODS, TOP 09 ani hnutí ANO. Je tedy otázkou, zda dojde k prohlasování manželství pro všechny ještě v tomto volebním obdobím. Není však pochyb, že jednou k tomu určitě dojde. Troufám si také tvrdit, že po uzákonění návrhu konec světa nenastane a na téma se rychle zapomene.
