Jan Lipavský a Ivan Bartoš Zdroj: Profimedia.cz
Výsledkem slavnostně oznamované digitalizace ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše je prodloužení lhůt stavebního řízení na dvojnásobek. Z třiceti na šedesát dnů. Jakkoliv je tedy možné pochopit, že dodání britských zástrček pro počítače využívající evropské standardy není vina pana ministra, neboť zakázky skutečně nekompletuje, lhůty mu nikdo neodpáře. Stejně jako kvalitní zákonnou přípravu. Oči navrch hlavy – bohužel nezpůsobené údivem nad kardinálním úspěchem – má leckdo, včetně koaličních partnerů Pirátů. A lépe na tom nejsou ani ostatní pirátští ministři.
Ihned po spuštění systému nastala potřeba nejen řešit chyby v systému, ale už se couvá i od stanovených poplatků. Doneslo se do ministerské pracovny totiž, že nevděčníkům zdá se moc platit místo 300 korun za studnu 10 000, místo 1 000 za garáž rovnou pětinásobek, tedy 5 000 Kč. Bude se tudíž novelizovat, ale ne hned, nýbrž až čas uzraje a doba bude vhodná. „Jakmile bude nějaký nosič, což může být další balíček zákonů o obnovitelných zdrojích, ale i nějaký jiný, který sahá do stavebního zákona – protože nechceme dělat přílepky – tak se to dá udělat. Může to být i nějaká rychlá novela,“ řekl Bartoš.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Ve světle výše zmíněného je pikantní, že podle Bartoše mohou za potíže zlovolná média, která o problémech a chybách reportují. Prý tímto šíří paniku a vše zveličují. Asi se mu líbí, když média dělají svou práci tak, že reportují jen o problémech jiných. Také za vše podle Bartoše mohou kritici z řad opozice, kteří objektivní – ovšem v očích ministra neexistující – nedostatky zveličují. Jenže kritiku schytal také od Hospodářské komory, vládních lidovců (nejen), k odložení zavedení systému ho vyzval i stávající nájemník Pražského hradu Petr Pavel. Nepomohlo nic. Dlaně držící obličej v dlaních (anglicismem, v němž se piráti vyžívají „facepalm“) už mohou jen zmáčet slzy smíchu trudomyslného, když tisková mluvčí ministerstva Veronika Hešíková vykládá, jak jsou poplatky v pohodě, protože se nezvyšovaly dvacet let, zatímco ministr už přísahá, že je sníží. Mimochodem, kdo že ušetřil za stavební poplatky? Stavitelé škol, školek, nemocnic nebo elektráren využívajících obnovitelné zdroje. A kolikrát asi tak občané tyto nemovitosti budují? Na rozdíl od studen, garáží a domů? Už stát neví, jak z lidí kačky vytahat?
ČTĚTE TAKÉ: Kreml zatrhl Česku projev v OSN. Bojí se kritiky, útok na děti je šokující, zuří na ministerstvu
Pirátskou žerď výkonu a výtlaku třímá také ministr zahraničí Lipavský. Unijní kolegové mu zase a znovu nekývli na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru. Když to nejde celoevropsky vůči diplomatům, došlápl si alespoň na běžné lidi. Nehodlá už uznávat pasy platné na pět let vydané Ruskou federací, a to i zpětně. Je to dost unikum, obzvláště, když se to týká jenom jediné země a jejích občanů. Může se divit, když ho viní z uplatňování kolektivní viny (od druhé světové války považované za zavrženíhodnou) a rusofobie? Už jako děti se přece učíme, že lidi máme soudit podle toho, jací jsou, ne podle původu, pasu či vyznání a platí to pro všechny.
Lipavský se zřejmě lekl svého stínu, či poradců, jednat se údajně bude jen o turisty. Bojí se, co by se stalo, až by dal k soudu nějaký český občan s rodinným příslušníkem s ruským pasem na pět let, protože jeho bližní by se ze dne na den ocitl na našem území nelegálně? Celá akce je podivná, protože i Lipavský pořád ujišťuje, že sem ruští turisté nesmějí. Navíc na strunu logiky brnká, že by takto postiženi mohli být i ruští občané, kteří do Evropy odešli právě kvůli odporu vůči režimu Vladimira Putina a s válkou nesouhlasí.
Nelze nevzpomenout na slova nově zvoleného europoslance za TOP09 Ondřeje Koláře, podle nějž Lipavský moc nezáří. „No ještě aby se mu nedařilo, vždyť na tom není teď co pokazit. Dělá věci, které se od něj teď očekávají a dělá je tak, jak lidi chtějí. Nedává si prostor na to, aby dělal kontroverzní kroky. Pan Lipavský je podle mě velmi přemýšlivý, hloubavý člověk, který asi rád hraje šachy, ale přijde mi, že mu někdy utíká to ‚momentum’, což je v diplomacii důležité. Tam není prostor pro váhavé střelce,“ uvedl před časem ve vysílání CNN Prima NEWS.
Přesvědčení koaličního partnera Koláře, že bez konfliktu východně od hranic EU by možná už ministerstvu zahraničí šéfoval někdo kompetentnější, z těchto slov jen čiší. Jelikož v kuloárech taková slova padají často, čest otevřenosti Ondřeje Koláře. Není to tak, že kde nejsou výsledky ekonomické diplomacie zlepšující život českých občanů, musí nastoupit silácké řeči a studenoválečná rétorika, tedy činy, které nic nestojí?
Ministr pro legislativu Šalomoun se na veřejnosti objevuje s pravidelností duhy. Poslední velká akce se týkala korespondenční volby. Nechal si ji trestuhodně utéct, takže zákon neprošel standardním legislativním procesem. Nebezpečí a limity si prý uvědomuje, konkrétně ale neudělal nic. Sláva jeho práci. Je s podivem, že před pětikoalicí Petra Fialy na ni ministr potřeba nebyl? Další šanci má ministr Šalomoun právě teď při projednávání novely mediálního zákona, kterou už legislativní rada vlády zkritizovala.
Digitalizace v podání Pirátů zatím budí zdání, že nejlepší digitalizace je tužka, papír a osobní jednání. Digitalizaci si totiž není vhodné plést s elektronizací, tedy posíláním dokumentů v „pédéefku“. Lačnost přijít se systémem, i když je nefunkční, stojí Bartoše cenné body. Už podruhé, protože nejdříve zavedl elektronickou občanku, která půl roku fungovala jen na místech, kam běžný občan jde jednou za uherák – třeba na ministerstva a krajské úřady (pak se zjistilo, že mnohdy „vychytávka“ nefunguje ani tam). Takže testovací provoz, akorát na lidech a na ostro. Co udělal Lipavský pro občany doma, nechť ctěný čtenář zapátrá ve své paměti. Ministr Šalomoun je jako fata morgana, má hlídat legislativu, což se mu daří, jen když mu k tomu dají mocnější dobrozdání. Kromě tří pirátských ministrů máme čtyři poslance, kteří se zabývají skutečně důležitými věcmi – třeba otázkami genderu. Jistě to potěší občany strádající zvýšenými daněmi a kumulativní inflací za dobu této vlády přes 30 procent.
Evropské volby piráti projeli – ze tří mandátů jeden, a to ještě Markétě Gregorové. Představitelka stranické opozice, odpůrkyně účasti ve vládě, volá po návratu ke kořenům. Byť působí často, že žije v jiné realitě a proslula písničkou o drogách, v níž při hraní na ukulele po vědcích při rovnání bílého prášku do „lajny“ chce drogu, po níž není špatně, uspěla v eurovolbách. Písničku po velkém humbuku nakonec vydává za satiru, což je věrohodné a skutečné asi tak stejně, jako obrázek plápolajícího ohně na obrazovce. Škodu si ale způsobila sama, protože dostupné drogy rozhodně nejsou žádoucí stav společnosti.
Preference pirátů nic moc. Doba, kdy si jezdil Bartoš prohlížet Brusel, že jako aby věděl, co, jak a kam, až bude premiér, je dávno pryč. Začínali jako sympatická strana s nadějí na mladistvou rebelii, originalitu, alternativu. Je s podivem, že v eurovolbách uspěla vyzývatelka originálu? Netáhnou snad voliče víc originální ideje a měřitelné výsledky zlepšující jim život než bafuňářské netáhnutí ve vládě?
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Rivalita stranou. Turka přivezl na setkání s Fialou Vondra, projížďku hájí životním prostředím
