S Petrem Pavlem na Hradě nastane v historii Česka něco nevídaného. Všichni nejvyšší ústavní činitelé a většina zákonodárců v obou parlamentních komorách budou spadat do jednoho politického proudu. Zvolený prezident i premiér Petr Fiala (ODS) v sobotu dali najevo, že si nestandardnost takové situace uvědomují. Podaří se zastavit „studenou občanskou válku“?
Petr Pavel na první tiskové konferenci po zvolení řekl, co říci musel. Slíbil, že bude prezidentem i těch, kdo ho nevolili, a že jeho úkolem je spojovat rozdělenou společnost. A dodal: „Mnozí voliči se cítí zklamaní, že jejich favorit nevyhrál, ale vnímám to, že v této zemi nejsou poražení voliči, vyhrály hodnoty jako důstojnost, respekt a pokora.“
Jak bylo mnohokrát řečeno, slyšeno a viděno, kampaň byla brutální a odporná – přičemž brutálnější a odpornější byli příznivci obou kandidátů než oni sami. Pavlova povolební slova zní státnicky, lze však pochybovat, zda Babišovi voliči (a nevoliči) vidí pod jím zmíněnými hodnotami to samé. Zda naopak teď nemají pocit, že stát není tak úplně jejich. Nejde přitom o faktické – nepříliš rozsáhlé – pravomoci prezidenta, ale o symboly.
K TÉMATU: Babiš přiznal největší chybu kampaně
Pro pořádek. Budeme opravdu v unikátní situaci. Formálně nejvyššími představiteli Česka jsou kromě hlavy státu předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a premiér Petr Fiala (ODS). Proud, který včetně Petra Pavla reprezentují, je poměrně jednotný.
Útok na neúspěšného kandidáta
Dosud byl vždy alespoň jeden nejvyšší ústavní činitel z odlišného tábora, a to včetně devadesátých let, kdy „různé světy“ reprezentovali na jedné straně prezident Václav Havel a na straně druhé premiéři Václav Klaus a Miloš Zeman. I když byli občas předseda vlády a hlava státu původně ze stejných stran, měli úplně odlišné pohledy na politiku a vůbec na svět – jako Václav Klaus a Mirek Topolánek nebo Miloš Zeman a Bohuslav Sobotka.
Ale zpátky do současnosti. Petr Pavel ve vysílání CNN Prima NEWS řekl, že se bude snažit dávat dohromady nejen znesvářené občany, ale rovněž se pokusí zlepšit komunikaci mezi vládou a opozicí. I premiér Fiala mluvil o nutnosti skončit s rozdělováním a hned zaútočil na neúspěšného kandidáta: „Jde o třetí významnou porážku Andreje Babiše a vypadá to, že jsme svědky začátku konce jeho politické éry v naší zemi. Ale nenechme se mýlit, může to být ještě dlouhé a nepříjemné.“
Fialova slova tedy rozhodně nenaznačují, že by budoucí prezident měl velkou šanci „znormalizovat“ vztah mezi vládou a opozicí. Těžko říct, jak bude pokračovat Babišova politická kariéra, zatím se však nezdá, že by se chystal na odchod. I přesto, že sám označil prezidentské volby za referendum o Babišovi – a prohrál ho.
Evropské volby
Znepřátelené tábory voličů
Bývalý premiér v druhém kole získal 2 400 046 hlasů. Pavel podle svého mediálního obrazu uznává určité hodnoty – slušnost, pravdomluvnost, čestnost. Příslušníci jeho fanklubu během kampaně někdy nepřímo, jindy přímo, označovali Babišovy voliče za neslušné, nečestné, prolhané, hloupé… Takhle se ve společnosti tvoří (posilují již existující) znepřátelené tábory.
Těch zhruba 2,4 milionu Babišových voličů tu bude dál bez ohledu na běh politiky. Je iluzí si myslet, že pokud se „zbavíme Babiše“, nepřátelství zmizí, všichni se v Česku obejmeme a budeme „vyznávat hodnoty“. Tábory určuje sociální struktura obyvatel, byly tu už v minulosti, netvoří je politici, ti je jen umějí více či méně vyhecovat ve volebních kampaních.
Kdyby se tedy šéf ANO náhodou rozhodl z politiky odejít, otevírá se obrovský prostor pro „jakoukoli“ opozici vůči současné vládě, prezidentovi a většině poslanců i senátorů. Ať už to bude posílení SPD, „zmrtvýchvstání“ ČSSD (to by ovšem musela mít daleko viditelnější a radikálnější vedení než dnes) nebo vznik nějaké nové strany. Smíření každopádně nečekejme.
