KOMENTÁŘ: Spolu do eurovoleb? Jako tři švorcoví štamgasti u stolu v hospodě

Markéta Pekarová (TOP 09), Petr Fiala (ODS) a Marian Jurečka (KDU-ČSL)

PARTIE TEREZIE TOMÁNKOVÉ, Jiří Pospíši, Michaela Šebelová, Jaroslav Bžoch, Radek Koten - 22.10. v 11:50

V hospodě sedí tři štamgasti. Dva už jsou úplně švorc. Třetímu stále ve šrajtofli nějaká ta pětka zbývá. A tak, dokud je ještě za co, třetí štamgast ty ostatní dva hostí pivem, aby se nestalo, že jeho kumpány vyhodí z hospody s ostudou, protože nemají na zaplacení. No, přiznejme si, že sedět za stolem se dvěma bankrotáři je pořád tak nějak lepší než tam dřepět úplně sám jako v plotě kůl. Zhruba takhle nějak by se dala realisticky popsat situace v koalici Spolu, která patrně půjde spolu i do evropských voleb příští rok.

Hned v úvodu uveďme, že společná kandidátka do Evropského parlamentu zatím stále ještě není hotová věc. Za hotovou ji sice považuje lidovecký eurolídr Tomáš Zdechovský, avšak jednička ODS Alexandr Vondra naopak vše vyvrací s tím, že jisté zatím není nic. Případný volič této koalice se tak má nač těšit: Nejenže (možná) budou společně kandidovat strany, které se nemohou dohodnout ani na tom, jestli euro ano, nebo ne, jestli zákaz spalovacích motorů ano, nebo ne, ale dokonce se neshodnou ani na interpretaci dosavadních jednání a každý tvrdí něco docela jiného.

ČTĚTE TAKÉ: Spolu zřejmě sestaví kandidátku pro evropské volby. Dohoda je před podpisem, tvrdí zdroje

Uznejme, že Alexandr Vondra zatím vzdoruje statečně, jenže tlaky na to, aby tři švorcoví štamgasti seděli v hospodě i nadále Spolu, budou nakonec nejspíš nad jeho síly. Domácí politický zájem – udržet vládu v klidu a nenechat lidovce s topkou padnout – nakonec může být přece jen silnější než jakékoli racionální argumenty proti kandidatuře partají, jež k sobě mají v evropské politice dosti daleko.

Že lidovci a TOP 09 Spolu potřebují, je celkem zřejmý fakt. Z nějakého důvodu ovšem nezaznívá druhý podstatný fakt, že tuhle značku potřebuje i Petr Fiala. Naprosto nutně.

Když totiž Fiala před téměř deseti lety ODS přebíral, činil tak v situaci, v níž byla nejsilnější pravicová strana na nějakých sedmi procentech. Za deset let svého působení v čele ODS však Fiala se stranou neudělal žádný výsledek, který by bylo možné považovat za alespoň uspokojivý. Mnozí si v této souvislosti ještě vzpomenou, jak se v dobách Mirka Topolánka intenzivně řešilo, že pevné jádro občanských demokratů je „pouhých“ dvacet procent. Fajn, ale po Fialově desetiletce není ono pevné jádro ani na polovině. Vlastně i třetina by byl úspěch. Nejenže se nevrátili voliči, kteří za Nečase dezertovali jinam, oni podle aktuálních průzkumů teď utíkají další, a to jak k ANO, tak k SPD či Svobodným. Strana, pro niž bylo v dobách její největší slávy ostudou i 24 procent, se za Fialy ke dvacítce ani nepřiblížila.

Politický optický klam

Až díky Spolu se Fialovi konečně podařilo opticky vytvořit dojem, že se ODS konečně vrátila k číslům, na jaká byla z minulosti zvyklá. Ale skutečně jen opticky. Je to vlastně takový politický optický klam – abyste zamaskovali, že pod vaším vedením dělá strana setrvale mizerné výsledky, naprosto nehodné svého dřívějšího postavení, přilepíte k sobě dva podobně beznadějné losery a lup ho, hned je z toho podstatně lepší číslo ve volbách. Možná by tuto strategii mohl politický trojlístek rozšířit ještě o hnutí STAN (které to má taky nahnuté) a místo Spolu kandidovat pod značkou Ještě Více Spolu.

Pokud se tedy nakonec ODS, lidovci a TOP 09 rozhodnou pro společnou cestu do Evropského parlamentu, mohou se dít věci nevídané. Tradiční relativně euroskeptický volič ODS těžko půjde s nadšením volit kandidátku s Tomášem Zdechovským nebo dokonce s Luďkem Niedermayerem, který by ve svém svatém euronadšení hlasoval i pro usnesení, že žhavé olovo příjemně chladí. Převážně progresivisticky ladění topkaři pak těžko budou blahem bez sebe z Alexandra Vondry a Veroniky Vrecionové. A zbývající lidovečtí voliči zase parádně zvládají jednu věc – a to je kroužkování, což se nakonec může postarat o lecjaké překvápko. A až se europoslanci, zvolení na společné kandidátce, po volbách rozprchnou každý do své frakce a budou v důležitých věcech hlasovat proti sobě? Jo, to bude teprve mít to pravé kouzlo. Účelově slepený kočkopes nám sice při každé příležitosti zopakuje, že mu jde o zabránění ve výhře „populistů“, ale pravým motivem bude zachránit Petra Fialu – protože ten nemůže deset let v čele ODS oslavit deseti procenty v eurovolbách, s trochou nadsázky řečeno. V druhé řadě pak půjde o záchranu lidovců a TOP 09, protože dokud mají tyto strany pod pět procent „jen“ v průzkumech, dá se dělat, že o nic nejde. Ale dostat se pod pět procent ve volbách, to už není žádná legrace.

Koncem října bude jasno, jak to s našimi štamgasty bude dál. Jestli zůstanou sedět za jedním stolem, nebo zda bude pít každý za své. Společný účet totiž nakonec může být docela vysoký...

Tagy: