V KDU-ČSL se pomalu rozehrává jedno velké drama. Přesněji řečeno velká hra o budoucnost strany i vládní koalice Spolu. Odstartovala ji lidovecká ztráta jednoho ze dvou mandátů v Evropském parlamentu a nedávno vyřčený slib předsedy Mariana Jurečky, v němž si stanovil tři podmínky, za jakých by znovu obhajoval křeslo šéfa strany.
První z Jurečkových podmínek – právě ono zachování dvou mandátu v EU – už padla. Stranický šéf v úterý večer rozeslal spolustraníkům dopis, v němž tento fakt přiznává. Píše, že chce v klidu zvážit kroky k vyvození osobní odpovědnosti za výsledky voleb. Zbylými dvěma předpoklady možného Jurečkova pokračování v čele KDU-ČSL jsou zastavení klesajících preferencí strany a výsledek senátních a krajských voleb.
ČTĚTE TAKÉ: Stačilo pár kroužků, aby lidovci „vykradli“ ODS. Jak strana zabránila preferenčnímu debaklu?
Tou formulací z dopisu spolustraníkům si Jurečka celkem šikovně dává prostor pro manévrování a zjevně chce o pokračování v čele strany ještě zabojovat. Logičtější by přitom bylo, kdyby vicepremiér po výsledku eurovoleb řekl, že není-li už nyní jedna podmínka splněna, kandidatura padá a on pouze pokorně dokončí stranický mandát.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Současně platí, že KDU-ČSL rozhodně není stranou jednoho muže, ani stranou, která má dlouhou životnost předsedů. Zatímco ODS skutečnou rvačku o předsedu nezažila od roku 2014 a TOP 09 od roku 2019, na lidovecké scéně už se nyní rýsují potenciální zájemci.
Tak například ministr zemědělství Marek Výborný nevyloučil možnost, že by se do čela strany vrátil. Na dotaz, zda by mohl usilovat o návrat, řekl, že nezná odpověď. A jistě by nebyl jediným kandidátem, v tomto směru není KDU-ČSL zdaleka vyčerpána. Další možný kandidát sedí ve vládě, je to ministr životního prostředí Petr Hladík. A pak je tu samozřejmě výrazný jihomoravský hejtman a bývalý stand-up komik Jan Grolich.
Podzimní sjezd lidovců tak docela reálně může přinést zásadní změnu přesahující vnitrostranickou politiku. Nejde ale jen o změnu personální. Jurečka je ztělesněním koalice Spolu a pokud se vymění předseda, může se docela dobře změnit i kurz lidoveckého myšlení. Totiž, že koalice Spolu je pro KDU-ČSL přínosná.
Odjakživa zaznívají optimistické hlasy reprezentované například senátorem Jiřím Čunkem, že samostatně by bylo straně lépe. Po neúspěchu v eurovolbách takový názor posílí. Ostatně už nyní, ve fázi sebekritiky, zaznívají řeči o nutné změně programu. „Musíme přestat s podbízením se liberálům a propagováním aktivisticky zelených témat, jinak neuspějeme,“ uvedl třeba místopředseda strany Jiří Bartošek.
Dalším rozhodujícím momentem před sněmovními volbami 2025 budou pro lidovce i již zmíněné podzimní senátní a krajské volby. Kdyby ani na tomto poli nezabodovali, nespokojenost může ještě vzrůst a ukázat na koalici jako na viníka bude snadné.
Petr Fiala i Markéta Pekarová Adamová jsou si nepochybně vědomi toho, jak nestálá je koaliční spolupráce. Jak důležité je osobní souznění tří předsedů a jak nutné je udržet lidovce motivované uvnitř Spolu. Budou na to jistě myslet i při sestavování senátních kandidátek a tedy možných křesel pro zástupce ODS, lidovců a TOP 09. Pokud je opravdu cílem koalice být hlavní politickou silou v zemi, která je nejlepší alternativou vůči „populistům a extrémistům“, možná budou muset pro udržení lidovců něco obětovat ODS i TOP 09.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Za eurokomisaře chceme Kolaju, řekla Gregorová. Koryta, koryta, koryta, rozohnila se Konečná
