Alkohol za volant nepatří, ani ten zbytkový. Zdroj: Profimedia.cz
Tragická nehoda v Bratislavě rozvířila debatu o způsobu posuzování dopravních přestupků řidičů s alkoholem v krvi. Zatímco některé jižní a západní země Evropy desetiny promile tradičně tolerují, směrem na východ od česko-německých hranic by zavedení podobné tolerance mohlo být nebezpečným hazardem.
Nejsem abstinent. Naopak, rok co rok aktivně přispívám k nechvalně známé bilanci Čechů, jakožto největších pijanů piva na světě – považte, že průměrných 143 litrů na hlavu včetně kojenců a nemohoucích je opravdu závratné číslo, které ještě více vynikne ve srovnání s druhými Němci (110 l na hlavu). Ostatně, celková hladina spotřeby alkoholu na osobu má v ČR podle ČSÚ od roku 2014 stoupající tendenci.
Ale řídit opilý? Ne, to není dobrý nápad, jakkoliv se různí političtí reprezentanti a další iniciativy snaží čas od času navrhnout zvýšení tolerované hladiny alkoholu v krvi u řidičů. Víkendová tragická nehoda v Bratislavě, kterou způsobil opilý řidič, jen potvrdila, že nulová tolerance lihu je naprosto v pořádku. Mimoděk vytanuly vzpomínky na pražskou nehodu z roku 2014, kdy opilec zabil dívku čekající na autobus a z místa utekl.
Viník tragické nehody v Bratislavě: Na policisty byl agresivní, pak křičel na novináře
Způsobil tragickou nehodu, po které v Bratislavě zemřelo pět lidí, místo očekávané spolupráce ale řidič Dušan Dědeček začal se zasahujícími policisty a záchranáři jednal agresivně. Na novináře pak křičel, že jim nemá co vysvětlovat.
V Česku je policejními orgány obecně tolerováno 0,2 promile, což představuje fyziologickou hladinu alkoholu každého jedince, která je individuální. Cokoliv mezi 0,3 a 1,0 promile je přestupkem se sazbou 2 500 až 20 000 Kč a sedmi trestných bodů včetně odebrání řidičáku na půl roku až rok. Při nadýchání nad jedno promile může soud udělit pokutu od 25 000 Kč do 50 000 Kč a zákaz řízení na jeden až dva roky.
Hrozba tří let za mřížemi za způsobení nehody při řízení pod vlivem alkoholu je v národě alkoholiků prostě málo. Podle údajů BESIP za rok 2020 je alkoholismem ohroženo skoro 20 % lidí a v letech 1993–2019 činil podíl usmrcených účastníků dopravního provozu v důsledku vlivu alkoholu 10 %. Až 60 % těchto dopravních nehod ale zavinily osoby pod vlivem alkoholu nad 1,5 ‰ v krvi!
Z vědeckých výzkumů je přitom známo, že 0,5 promile alkoholu v krvi zvyšuje pravděpodobnost dopravní nehody až o 100 % vůči normálnímu stavu. U 0,8 promile je to nárůst už o 400 % a tak dále. Ano, za usmrcení z nedbalosti, což je přesně trestní kvalifikace dopadající na opilce, kteří při nehodě někoho zabijí, hrozí až osm let za katrem. Velká část obviněných ale od soudu odchází jen s minimálním nebo dokonce podmíněným trestem. Jde přitom o situace, kdy člověk usedl za volant (většinou) vědomě opilý a riziku dopravní nehody s tragickými následky si přitom musel a měl být vědom.
Jsou i případy, kdy dojde k úplnému osvobození. Snad je to smutný fakt, ale je jasné, že v naší národní povaze prostě není zakořeněno „umění pít“ a zejména rozeznávat možné důsledky svého jednání. Italové, Francouzi či Irové, kteří povolují hladinu až 0,8 promile v negativních statistikách zdaleka tak „úspěšně“ nebodují. Asi lépe poznají míru. Jak na tom ale budou takoví Bolivijci či Keňané, jejichž země řízení s jakýmkoliv množstvím alkoholu neomezují, raději nedomýšlet.
