Komunální volby se tradičně konají s těmi senátními. Zdroj: ČTK
Extrémně složitý volební systém, při němž je problém, když volič přeje jednomu kandidátovi, ale ne jeho straně. Komunální volby, jinak také volby do obecních zastupitelstev, se na podzim 2022 konají opět po čtyřech letech. Připravili jsme pro vás přehledný článek včetně termínů a vysvětlení všech úskalí, na která můžete při hlasování narazit.
Termín a datum voleb
Následující komunální volby se v České republice uskuteční na podzim 2022. Přesné datum vyhlašuje podle zákona prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich uskutečněním. Letos to bude pátek a sobota 23. a 24. září.
Čas a otevírací doba volebních místností
Volební místnosti budou otevřené v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.
Volební právo aneb Kdo může volit a být volen?
Volit do Senátu může každý občan České republiky, kterému je alespoň 18 let, nedošlo u něj k omezení svéprávnosti a má trvalé bydliště v obci, kde se volby konají.
Do zastupitelstva obce může kandidovat každý, komu je alespoň 18 let a nenastala u něj překážka ve výkonu volebního práva. Kandidáty mohou stavět politické strany, hnutí a jejich koalice. Na rozdíl od politických stran se hnutí nemusejí registrovat na ministerstvu vnitra. Doslovný výklad zákona naleznete zde
Volební systém
Volební systém do obecních zastupitelstev je v Česku jedním z nejsložitějších. Proč? Místo obvyklých kroužků, na které jste zvyklí například při hlasování do Sněmovny, hrají hlavní roli křížky. Volič si může vybrat mezi křížkováním celé volební strany nebo dát hlas jednotlivým kandidátům. Obě možnosti může navíc kombinovat.
Volič má tolik hlasů, kolik je členů daného zastupitelstva. Pokud zakřížkuje více kandidátů, je hlasování neplatné. Pokud přidělí křížek straně a zároveň jejím kandidátům, hlas je platný pouze pro stranu.
Volič ale může zakřížkovat jednu volební stranu a další křížky udělit kandidátům jiných stran. V tomto případě se odečítá počet hlasů daný jiným kandidátům než zvolené straně, a to od konce kandidátky.
Příklad: Pokud má strana 30 kandidátů a volič ji zakřížkuje, ale zakřížkuje zároveň 10 kandidátů z jiné strany, získá hlas jen prvních 20 kandidátů z celé volené strany.
Jak velká mohou být zastupitelstva
- do 500 obyvatel – 5 až 15 členů
- 501 až 3 000 obyvatel – 7 až 15 členů
- 3 001 až 10 000 obyvatel – 11 až 25 členů
- 10 001 až 50 000 obyvatel – 15 až 35 členů
- 50 001 až 150 000 obyvateli – 25 až 45 členů
- nad 150 000 obyvatel – 35 až 55 členů
- Praha – 55 až 70 členů
Strana může uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik je počet členů volených do příslušného zastupitelstva.
Výjimkou jsou obce, kde se volí 7 a méně členů. Zde může strana nabídnou počet volených členů zvýšený o jednu třetinu a zaokrouhlený na celé číslo dolů. Ano, zní to poněkud složitě.
Zde raději příklad: Tam, kde se volí 5 členů, může strana uvést až 6 kandidátů. Kde se volí 6 členů, může uvést až 8 kandidátů. Kde se volí 7 členů, může uvést až 9 kandidátů; tam, kde se však volí 8 členů, může uvést pouze 8 kandidátů.
Ještě složitější rozdělení mandátů
Nejprve se sečtou hlasy strany jako celku s těmi, které dostali jednotliví kandidáti. Následně se vyřadí strany a uskupení, které nezískaly alespoň 5 procent z přidělených hlasů. Pokud hranici nepřekročí minimálně dvě strany, hranice se snižuje.
Hranice platí i pro koalice a nepřihlíží se k ní jen v případě, že v obci je podána pouze jedna kandidátní listina.
Hlasy se na mandáty mezi strany přepočítají na základě D'Hondtova dělitele, podobně jako tomu bývalo u sněmovních voleb.
Příklad
V obci překročily 5procentní hranici čtyři strany. Výsledek strany se dělí postupně čísly 1, 2, 3, atd. V obci se rozděluje šest mandátů.
Počet hlasů pro strany: S1 – 1 000 hlasů, S2 – 200 hlasů, S3 – 700 hlasů, S4 – 100 hlasů.
Spočítáme volební dělitele:
| Strana | Dělitel = 1 | Dělitel = 2 | Dělitel = 3 | Dělitel = 4 |
|---|---|---|---|---|
| S1 | 1 000 | 500 | 250 | 125 |
| S2 | 200 | 100 | 50 | 25 |
| S3 | 700 | 350 | 175 | 87,5 |
| S4 | 100 | 50 | 25 | 12,5 |
Mandáty získá šest nejvyšších hodnot, tedy 1 000, 700, 500, 350, 250 a 175. V praxi by to znamenalo, že S1 i S3 získají po třech mandátech.
Na závěr je nutné ještě určit, kdo z kandidátů získá mandát v zastupitelstvu. To určují preferenční hlasy, které se počítají tak, že se celkový počet hlasů, které daná strana získala, vydělí počtem jejích kandidátů.
Má-li některý kandidát nejméně o 10 procent více hlasů, než je stanovený průměr hlasů strany, poskočí na první místo. Pokud je kandidátů s takovým ziskem hlasů více, rozhodují počty preferenčních hlasů. V případě další rovnosti rozhoduje původní pořadí na kandidátce.
Jak podpořit svého kandidáta?
Když si volič přeje, aby určité volební straně pomohl k zisku mandátu, musí se smířit s pořadím členů na kandidátce. Zvolením celé strany jí totiž předá všechny své hlasy. Pokud však chce podpořit pouze určitého kandidáta, jeho výběrem dané straně předává jediný hlas a výběrem dalších kandidátů z jiných stran této původní straně ztěžuje zisk mandátů.
Volební účast
Volební účast patří v Česku mezi průměrné. Je rozhodně vyšší než u senátních voleb, na ty Sněmovní či prezidentské ale nestačí. V roce 2018 byla průměrná volební účast 47,34 %, zatímco v roce 2014 to bylo 44,46 %.
