Ilustrační foto Zdroj: istockphoto.com
Při čtvrtém stupni systému PES by lidé s negativním testem či po očkování mohli chodit na koncerty, do divadla či do kina. Slíbili to vládní činitelé, pořadatelé však mírní nadšení. Upozorňují, že se jim ve většině případů nevyplatí za takových podmínek otevírat nebo cokoliv pořádat. Nízké počty návštěvníků by totiž nedokázaly zaplatit náklady.
Kina
Při čtvrtém stupni, přestože to bude pro část populace možné, neotevře například pražské Kino Pilotů. „Domníváme se, že navrhované opatření je v podmínkách našeho kina prakticky neproveditelné. Proto při čtvrtém stupni PES neotevřeme. Podle zatím kusých informací předpokládáme, že pro nás bude možné otevřít ve třetím stupni,“ zhodnotil provozovatel Jan Macola.
Negativní test jako vstupenka do kina či hospody. Havlíček poodkryl plán
Můžeme se těšit na film v kině a pivo v hospodě? Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) CNN Prima NEWS nastínil, jaká pravidla by mohla platit, až se čísla v Česku zlepší a země se přesune do čtvrtého stupně protiepidemického systému PES.
Podle ředitele šumperského Kina Oko Kamila Navrátila otevření za daných podmínek situaci nepomůže. „Pokud si tedy spočítám, kolik je zatím k dispozici vakcinačních dávek a kolik lidí nemoc prodělalo, nemyslím si, že nám otevření s takovými omezeními pomůže. Naopak si myslím, že dostane do daleko složitější situace soukromé provozovatele, kteří mohli doposud čerpat alespoň část na nájemné či mzdy,“ uvedl.
Zkušenosti z otevření loni na jaře k tomu podle něj ukazují, že návštěvnost se alespoň částečně vrátí do normálu až po přibližně dvou měsících. „Navíc výsledek testu je aktuální pouze omezenou dobu. K přenosu může dojít v podstatě kdykoliv. A testování není z mého pohledu dostatečné a jednoduše dostupné. Kdyby existoval snadno dostupný a levný test, celou situaci by to určitě pomohlo zlepšit,“ doplnil Navrátil.
Z pohledu multiplexů se pak podle něj nevyplatí otevírat bez možnosti občerstvení. A to přinese další problémy. „Pokud neotevřou multiplexy, nebude dostatečná nabídka titulů od distributorů, tudíž nebude v kinech co hrát. Otevření kin má smysl, až bude situace výrazně lepší. Většina kin má moderní vzduchotechniku a dostatečnou kapacitu pro zajištění rozestupů a případného prodeje ob řadu, takže si troufnu tvrdit, že čas strávený sledováním filmu v kině je bezpečnější než jeho sledování ve vagonu vlakové soupravy, což je v současnosti možné,“ uvedl ředitel šumperského kina.
Divadla
Podobně k možnému otevření přistupují také divadla. „V HaDivadle si myslíme, že se má především tlačit na vakcinaci a pak naplno (s otevřením i zbytku společnosti) hrát spíše až po létě od září (případně divadla s letními scénami od léta) – do té doby hlavně v maximální míře zvládnout očkování – a tento rámec si už konečně férově říct, nečekat ve slepém doufání, že možná za tři týdny to bude lepší, a pořád dokola,“ sdělila za brněnské divadlo Anna Stránská.
Miloň Čepelka o vládních příkazech: Mám pocit, že ti nahoře s námi něco hrají
Miloň Čepelka před více než padesáti lety spoluzakládal Divadlo Járy Cimrmana. Nyní by ho nepřekvapilo, kdyby lidé po pandemii koronaviru ztratili o divadlo zájem. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS zároveň s nadsázkou poznamenal, že se po dlouhé době budou herci zřejmě muset znovu učit své role. Čtyřiaosmdesátiletý Čepelka je celkově skeptický k prezentované situaci kolem nemoci COVID-19.
Divadelní představení by podle něj zatím mohla probíhat alespoň on-line či ve striktně daných podmínkách. „Divadla by dle mě do léta měla fungovat spíše ve vnitřních provozech, ale být ve spojení se svými diváky – komunitou kolem divadla. A při zcela adaptovaných aktivitách na danou situaci, ne jen on-line, ale třeba i více venku či naživo při početně velmi omezeném publiku a při důkladném dezinfikování prostor,“ uvedla.
„Divadelní představení s sebou navíc nenese jen setkání diváků, které je při zodpovědném chování nejspíš velmi bezpečné, ale taky aktivitu tvůrčích kolektivů, jež jsou často složené z externistů putujících skrz republiku, ze Slovenska a tak dále. Řada divadel navíc nemá řádné větrání a podobně a jsou z hlediska epidemické situace velmi nevyhovující. Naopak jsou kulturní instituce a aktivity, které by velmi bezpečně v určité podobě mohly fungovat již brzy,“ dodala.
Návrh zní velmi pochybně a nepromyšleně.
Stejně to vidí i představitelé dalších divadel. „Osobně moc nevěřím tomu, že by se diváci nechali testovat jen kvůli tomu, aby mohli do divadla. Nechci ale nikomu křivdit, a pokud by takoví byli, jsou to srdcaři a mají můj obdiv,“ sdělila za pražské A studio Rubín Dagmar Radová.
PŘEHLEDNĚ: Levnější, rychlejší, méně spolehlivé. Antigenní versus PCR testy
Negativní výsledek antigenního testu na COVID-19 by mohl být v budoucnu vstupenkou na kulturní a sportovní akce, nebo dokonce podmínkou pro navštívení restaurace a cestování. Jak se liší od PCR testů, které se dělají v laboratoři?
„Nicméně testován by měl být určitě i personál divadla a účinkující, což je v našem případně minimálně sedm osob. Pokud bychom měli testy platit, rozhodně to bude výdaj vyšší než peníze z tržby, jelikož – a toho se obávám nejvíce – bude trvat, než se diváci začnou do divadel vracet. A i přesto, že by všichni měli potvrzený negativní test, nevím, jestli právě nyní v zimním období budou chtít všichni sedět namačkáni v maličkém sále,“ dodala.
Z návrhu to podle ní vypadá tak, že stát hledá výmluvu, aby nemusel kulturním institucím pomáhat. „Alespoň takto zkrátka zní ten návrh velmi pochybně a především nepromyšleně. Nerada to říkám, ale vyznívá trochu tak, aby byla vláda z obliga a nemusela nadále kulturním institucí pomáhat – můžete hrát, tak pomoc už nepotřebujete. Ale realita a provoz divadla jsou trochu složitější,“ vysvětlila Radová.
Koncerty
Lépe na tom nebudou ani organizátoři koncertů, kteří povětšinou soudí, že ani třetí stupeň systému PES nebude pro hraní reálný. „Pravdou je, že i ve čtvrtém stupni lze akce pořádat, ale za takových podmínek, které jsou pro pořadatele absolutně nerentabilní. A vzhledem k tomu, že je zima, a bavíme se tedy pouze o eventech uvnitř, bohužel ani stupeň tři není například pro kluby reálný. Očkování nebo prodělání nemoci totiž bohužel nezaručuje navýšení kapacity o tyto návštěvníky. Alespoň dle posledních informací, které se ke mně dostaly,“ vysvětlil Petr Blažek, předseda manažerské asociace Music Managers Forum.
Nové nastavení systému PES je pořád likvidační.
Proč máme jiná pravidla? Může to mít tragický dopad na kulturu, kritizují pořadatelé
Protiepidemický systém PES, podle kterého má fungovat rozvolňování vládních opatření, zamotal hlavu pořadatelům kulturních akcí. Nechápou, proč mají hromadné akce natolik odlišná pravidla než kulturní akce.
„Já zastupuji manažery kapel, kteří jsou často také pořadateli koncertů zastupovaných kapel. Ale co jsem mluvil se zástupci klubů, pro ně je nové nastavení systému PES pořád likvidační v případě, že nedostanou odpovídající kompenzace,“ dodal.
Skeptické jsou i samotné koncertní kluby. „Otázkou je, jak by se prokazovali ti, kteří prodělali COVID-19 v posledních 90 dnech. Velký problém také je, že obrovské množství akcí se přesunulo z jara a podzimu letošního roku, lidé tak na ně mají zakoupené vstupenky, které jsou stále platné. Není proto dost dobře možné akce uskutečnit s tím, že vstup na ně bude takto podmíněn. Mnoho z nich také s ohledem na jejich charakter dost dobře nejde omezit na sezení, což, jak jsem pochopil, bude další podmínkou,“ uvedl dramaturg olomouckého Jazz Tibet Clubu Vladimír Forejt.
„Jsem tedy vůči tomu skeptický, jakkoli si uvědomuji, že jde o možné řešení, které by za jiných okolností mohlo fungovat. Bohužel, absolutní nepřipravenost a v mnoha směrech nekompetentnost odpovědných institucí a činitelů (a jejich neschopnost čerpat z příkladů dobré praxe v úspěšnějších zemích) nedává moc šancí na funkční řešení,“ dodal.
Jediný z oslovených, kdo nová pravidla uvítal, je Rostislav Jež, manažer živých produkcí v havířovském klubu Stolárna. „Za těchto podmínek bych do toho šel. Alespoň bych to zkusil,“ uvedl.
