Koronavirus se ve velkém šíří mezi dětmi, některé končí v nemocnici (ilustrační foto). Zdroj: Getty Images
Koronavirus se ve velkém šíří mezi dětmi a mladými lidmi. Podle statistik Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS) byly v Praze za poslední týden tři pětiny všech covid pozitivních právě děti do patnácti let. V celostátním měřítku jsou čísla nižší, i přesto ale děti tvoří více než polovinu. Některé děti i mladí navíc končí i v nemocnici. Podle šéfa České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka jim po nemoci hrozí trvalé následky na srdci, na plicích či duševní nebo neurologické změny. Doufá, že se co nejdříve budou moct očkovat.
„V současnosti se covid šíří nejvíc mezi mladými lidmi,“ řekl Kubek CNN Prima NEWS. Podle dat ÚZIS bylo za poslední měsíc kvůli koronaviru hospitalizováno 100 dětí do osmnácti let, z toho 17 se léčilo na jednotkách intenzivní péče (JIP). Během celé pandemie koronaviru v Česku zemřeli tři dívky a jeden chlapec do 14 let. V kategorii mezi 15 až 24 lety zemřeli dvě dívky a tři kluci.
Podle šéfa ČLK v úterý problematiku covidu v pediatrii ve středu probírala i iniciativa Sníh, jejíž experti řeší zdravotní dopady epidemie. „Vyskytují se totiž vzácné případy dětí, které na covid zemřely. Také se objevují děti s vážným průběhem a dlouhodobými, možná i trvalými následky,“ upřesnil.
Nakažené děti zahlcují nemocnice v USA
Podobný trend pozoruje i Lukáš Homola, lékař z Kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno. „Jednoznačně pozorujeme trend rostoucího počtu hospitalizovaných dětí a častější podávání kyslíku,“ řekl Lidovým novinám.
Dětmi s těžkým průběhem covidu se plní i nemocnice v USA. Podle epidemiologa Romana Prymuly se tam situace vymkla kontrole. Podle agentury Reuters pochází v současné době ve Spojených státech čtvrtina všech zachycených případů nákazy koronavirem právě od dětí.
Šéf ÚZIS Ladislav Dušek upozornil, že nákaza se v i Česku stále dominantně šíří mezi neočkovanou populací a převažují mladší ročníky a mladí. „Ale už nejen lidé ve věku 16 minus, ale mladí dospělí, to znamená 35 minus,“ vyjmenoval s tím, že v drtivé většině nemají těžký průběh.
„Ale tím, jak se vytváří velká virová nálož v populaci, vzniká riziko, že o to pravděpodobněji se v sekundárním kroku může dostat do zranitelné populace nová varianta, která může unikat vakcinaci. Zvyšuje se tak riziko hospitalizací,“ varoval zároveň šéf ÚZIS.
Covid se rychleji šíří mezi mladými než mezi seniory
Podle Kubka jsou ale koronavirem ohrožené právě i děti. „Existuje něco, čemu se říká dlouhý covid, což jsou dlouhodobá postižení po prodělané infekci nejen u dospělých, ale i u dětí. Navíc je zde zrádné, že neexistuje přímá úměra mezi závažností akutního průběhu onemocnění a dlouhodobými následky. Nejde jen o problémy se srdcem či na plícemi, ale i o duševní a neurologické změny,“ upozornil.
Podle britského statistického úřadu navíc i déle než měsíc po prodělání nemoci minimálně jedno z osmi dětí pozitivně testovaných na covid uvedlo příznaky, jako jsou bolest hlavy, únava či kašel.
„Je škoda, že není více proočkovaná mladá populace od 12 do 25 let, u které se kvůli velkému množství sociálních kontaktů epidemie šíří. Mladí lidé potom mohou nakazit své rodiče, prarodiče a podobně,“ upozornil CNN Prima NEWS Kubek.
Fakt, že se covid šíří ve velkém mezi dětmi, potvrzují i čísla. Od začátku pandemie se se koronavirem nakazilo 101 012 dívek (11,1 procent) a 103 387 chlapců (12,4 procent) do 14 let. Celkem jde o 207 399 dětí, což je více než například u seniorů. Těch se v kategorii 65 až 74 celkově nakazilo 150 965, v kategorii 75 až 84 celkem 84 103 a v kategorii 85 plus 36 127. Nejvíce nakažených, u nichž se laboratorně prokázalo onemocnění, je v kategorii 42 až 54, a to 328 005.
Podle odborníků právě mutace delta více postihuje mladší lidi. „Na druhou stranu existuje protiargument, že když nemá k dispozici kvůli očkování tolik starých, tak postihuje mladé. Ale je jasné, že výsledek, ať je příčinou změna viru nebo skutečnost, že je populace více očkovaná, je ten, že virus více postihuje mladší lidi,“ zdůraznil šéf ČLK, podle kterého je jediným řešením očkování.
V Evropě snad bude brzy schválena vakcína pro děti
Ve Spojených státech ve středu začalo očkování děti starších pěti let. Po úterním posvěcení aplikace snížené dávky vakcíny firem Pfizer/BioNTech americkými úřady se možnost očkování v USA otevřela 28 milionům dětí ve věku mezi pěti a 11 lety. Řada odborníků a rodičů si od vakcinace dětí slibuje zejména možnost nepřerušované výuky na školách.
V Evropské unii ale tato vakcína zatím schválena není. „Doufám, že co nejdřív ji schválí i Evropská léková agentura a budou moct očkovat i děti v Česku. Je to jak kvůli jejich ochraně, tak i ochraně ostatních,“ zdůraznil šéf ČLK pro CNN Prima NEWS. Podle něj má Česká republika třetinové dávky pro děti objednané a mělo by se začít očkovat bezodkladně.
Podobný názor má i praktický lékař Cyril Mucha. „Největším rezervoárem nemocných je právě dětská populace. Pokud chceme dostat covid do stádia, kdy bude běžnou rýmou, na kterou jsme zvyklí, nezbývá nic jiného než očkovat celou populaci od dětí až po úplné staré,“ zdůraznil ve čtvrtek v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.
Podle epidemiologa a bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly bude ale vakcína pro děti ještě předmětem diskuse v odborných kruzích. „Zatím jsme k tomu byli trochu rezervovaní. Dětí tolik nemocných není, ale pravdou je, že v USA se situace trochu vymkla kontrole a dětská oddělení jsou prakticky plná. V jejich kontextu je opatření zcela na místě. My budeme diskutovat, jak se to bude jevit v evropských podmínkách,“ řekl Prymula ve čtvrtek v Novém dni. Epidemiolog Jiří Beran zase místo vakcinace dětí prosazuje očkování rizikových kategorií a lidí starších 65 let.
Pomůže PCR testování
Než se ale v Česku schválí vakcína pro děti, je podle Kubka zatím jediným řešením zvýšené testování ve školách. „To je jediné opatření, které by mělo zabránit tomu, aby se školy nemusely plošně zavřít,“ zdůraznil.
Podle něj se ale ve školách zatím používají nevhodné antigenní testy. Nejsou totiž dostatečně citlivé, aby našly bezpříznakového jedince v populaci. „Antigenní test je skvělá věc v momentě, kdy máte nemocného člověka a potřebujete zjistit, jestli má covid, nebo chřipku, nebo jinou formu respirační nemoci. Na to jsou skvělé, protože rychle dostanete výsledek. Jejich pozitivita se ale projevuje až v situaci, kdy už člověk je jeden, spíše dva dny předem infekční,“ vysvětlil Kubek.
Proto se antigenní testy ani v některých státech neuznávají. „Myslím, že i u nás to k tomu spěje,“ odhadl Kubek. Aby se například pro vstup do restaurací nebo na hromadné akce toleroval jen PCR test, se totiž snaží prosadit i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Epidemie se v Česku v posledních týdnech zhoršuje. Za středu přibylo 9 460 nově prokázaných případů onemocnění COVID-19. Bylo to o 450 méně než v úterý, ale o 3 600 případů více než před týdnem. Hospitalizovaných je 2 300 lidí infikovaných novým typem koronaviru, nejvíce za poslední půlrok. Přibývá také úmrtí. V úterý zemřelo poprvé od půlky května více než 30 lidí s covidem za jediný den.
