Grolich k nákupu plynu
Kraje kvůli drahému plynu bijí na poplach. Ocitají se totiž ve vážných problémech s nákupem energií, tedy zejména plynu, na příští rok. Nemají na energie dostatek peněz a navíc jim plyn podle ekonoma Lukáše Kovandy ani nikdo nechce prodat, jelikož panuje obava, že nákup nakonec nezaplatí. Kraje proto žádají vládu, aby jim pomohla se s drahými energiemi popasovat.
„Na poplach bijí už i české kraje. Nikdo jim nechce prodat plyn. S elektřinou to není o mnoho lepší. Dodavatelé plynu v ČR se obávají, že kraje jim dramaticky navýšenou cenu nakonec nesplatí, což by zadělalo na potíže s vymáháním nemalých pohledávek,“ poukázal hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Závažnost situace potvrzují i samotné kraje. „Energie zajištěné na příští rok nemáme. Přestože soutěžíme bez stropu ceny, tak obchodníci nejsou ochotní v takovém množství, které potřebujeme, energie nabízet. Soutěžíme samozřejmě pořád dál, upravujeme podmínky, konzultujeme to tak, abychom je vypsali co nejlépe, ale jinak s tím moc schopní udělat nejsme. Když nám to nikdo nenabídne, tak máme veliký problém,“ stěžoval si ve vysílání CNN Prima NEWS jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
Stanjura: Pokud Rusko vypne plyn, vláda dodávky nikomu neomezí. Jak dlouho vydrží zásoby?
Česko se v nadcházející topné sezóně obejde bez zemního plynu z Ruska, odhaduje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj absence dodávek nebude mít vliv na zásobování tuzemských domácností, firem a institucí, jež jsou součástí kritické infrastruktury státu.
Kraje tak zřejmě budou muset podle Kovandy velmi razantně omezit jiné výdaje. „Třeba na investice do oprav a výstavby silnic a komunikací, které financují. Rovněž třeba v krajských školách, nemocnicích či zařízeních sociální péče se bude muset vytápět na citelně nižší teplotu,“ varuje ekonom.
Grolich však ubezpečuje, že nikdo nepřipustí, aby kraje zůstaly bez energií. „V žádném případě by se nemělo stát to, že by měl někdo zůstat bez energií, určitě ne služby pro veřejnost, které kraje zajišťují. Tady se bavíme o upozornění, že ten problém tady je, což si vláda uvědomuje. Akorát to řešení jsme ještě neslyšeli,“ vysvětlil hejtman.
Míč na straně vlády
Ekonom by radil, aby kvůli válce došlo k pozastavení emisních povolenek. „Vždyť smyslem povolenek přece bylo uměle zdražit fosilní energie v době, kdy byly levné. Jenže ty nyní na řadu let zdraží válka. Povolenky tak ztrácí původní smysl. Co hůř, umocňují inflaci v EU a ztrátu konkurenceschopnosti firem z EU tváří v tvář nejen těm z Číny či Ruska. Navíc, efekt války může suplovat efekt povolenek, i vnímáme-li je coby daň,“ upozornil ekonom.
Drahé emisní povolenky by měl podle Kovandy řešit především premiér Petr Fiala (ODS) na půdě Evropské unie. Ten by se měl v Bruselu ptát, proč by měly banky a fondy těžit z tohoto nástroje na úkor pacientů v nemocnicích a penzistů v domovech pro seniory, nabádá Kovanda.
Pomoc krajů občanům
Kraje se navíc přou také o to, zda by samy měly s drahými energiemi pomáhat svým obyvatelům. Jihočeský kraj uvolnil 250 milionů korun pro občany zasažené inflací a rostoucími cenami energií.
Kovanda: Padnou desetitisíce domácností. Úsporný tarif jim ale nepomůže a přidá bohatým
Kvůli prudkému nárůstu cen energií mohou „padnout“ až desetitisíce domácností. Myslí si to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Zdražování podle něj dramaticky ohrožuje zhruba 25 procent domácností. V pořadu Partie Terezie Tománkové také kritizoval nastavení úsporného tarifu i tipy od vládních činitelů na to, jak snížit svou spotřebu.
„Pomáháme lidem, kteří mají příjem třeba 13 tisíc na hlavu v domácnosti. Když jim dáte za pět měsíců osm tisíc na kroužky pro děti, tak ať mi nikdo neříká, že jim to nepomůže. Je to absurdní argumentace,“ sdělil hejtman Martin Kuba (ODS) ve vysílání CNN Prima NEWS.
Naopak jiné kraje považují tento krok za populismus právě v souvislosti s tím, do jakých problémů se dostanou samy samosprávné celky. Například jihomoravský hejtman Grolich to ve vysílání CNN Prima NEWS odmítnul. „Ne. Nedokážu si to s našimi daňovými příjmy a očekávaným nárůstem cen energií představit,“ vzkázal.
Podobně reagoval také hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). „Beru to jako návrh, který je nereálný. Každý máme své kompetence a povinnosti. Od toho je rozdělení obcí, krajů a státu,“ mínil.
