Opioidní látku kratom, která se v Česku prodává jako sběratelský předmět bez jakéhokoli omezení, chtějí poslanci regulovat. Návrh možných pravidel připravuje protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS), ten však redakci CNN Prima NEWS sdělil, že je úprava už několik měsíců připravená. Čeká se prý na státní správu, která ale může celý proces zkomplikovat. Hrozí proto, že se podmínky do konce dubna nastavit nestihnou a ministerstvo zdravotnictví zařadí kratom na seznam zakázaných drog vedle heroinu či kokainu.
Kratom lze pořídit na internetu, ale i v trafikách či v automatech. Protože se prodává jako sběratelský předmět, jeho nákup není limitován věkem ani množstvím, čehož využívají i někteří mladiství, jejich počet přibývá. Právě proto poslanci už měsíce mluví o regulaci.
ČTĚTE TAKÉ: Otec zlomil miminku 11 kostí, pak vyvázl s podmínkou. Týranou matku dojala vlna solidarity
Rizikové formy závislostního chování mezi dospělými v Česku
- Denní kuřáci: 1,5 až 2,1 milionu
- Rizikové pití alkoholu: 1,5 až 1,7 milionu
- Psychoaktivní látky: 1,25 až 1,45 milionu
- Intenzivní uživatelé konopných látek: 350 až 465 tisíc
- Lidé užívající drogy rizikově (pervitin a opiody): 43 až 46 tisíc
- Osoby v riziku problémového hraní: 170 až 220 tisíc
„Pokud nepředloží protidrogový koordinátor návrh zákona do konce dubna, navrhne ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v květnu na vládě zařazení kratomu na seznam zakázaných látek – minimálně do doby, než se připraví návrh zákona,“ sdělil pro CNN Prima NEWS poslanec a člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Josef Flek (STAN).
Nebezpečí pro děti
Stejnou informaci redakci sdělila i poslankyně SPD a místopředsedkyně zdravotnického výboru Karla Maříková. Kratom, který může obsahovat i plísně nebo stopy kovů, si tak dále může kdokoli pořídit. „Mělo by být v zájmu nás všech chránit děti a mladistvé před škodlivými látkami,“ podotkla poslankyně.
A podobně se vyjádřil i resort zdravotnictví. „Otázka regulace kratomu je nyní především na národním protidrogovém koordinátorovi Jindřichu Vobořilovi, který byl pověřen sepsáním návrhu legislativy pojednávající o psychomodulačních látkách,“ potvrdil i mluvčí resortu zdravotnictví Ondřej Jakob. Pokud se termín pro předložení nestihne, ministerstvo prý přistoupí k dalším krokům.
Vobořil: Vše je přichystáno
Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila (ODS) je ale regulace už „dávno na stole“. „Návrh je už nachystaný měsíce,“ hájil se. Jde podle něj o převratné a netypické řešení. „Tento typ regulace tak může být zajímavý i pro další země, protože se každým rokem na trh dostává stovky nových látek, který mají určitý návykový potenciál,“ vysvětlil.
Věc nyní prý stojí spíše na státní správě. „Nemohu přikázat Potravinářské komoře, České obchodní inspekci nebo hygieně, aby něco dělala. Teď se musí politická reprezentace dohodnout,“ podotkl dále Vobořil s tím, že státní správa je velmi opatrná, což do jisté míry chápe.
„Jediné, co se teď ohledně regulace řeší, je to, který orgán by měl být tím regulatorním, který na to bude dohlížet, jinak je zákon připravený,“ potvrdila jeho slova pirátská poslankyně Klára Kocmanová. Regulace se totiž dotýká více rezortů.
Pokud se do konce dubna nenajde shoda, navrhne tedy Válkovo ministerstvo zařazení kratomu na seznam návykových látek, což ale podle Vobořila není nejlepší řešení.
„Když to zakážeme, také je to náklad. Musí to vymáhat celní správa, policie, soudy, pak tu je vězení. Pakliže se to ale nebude vymáhat, protože na to nebudou peníze, tak si veřejnost bude stěžovat, že to jede dál,“ varoval protidrogový koordinátor. Aby byla tato opioidní látka stejně nebezpečná jako například heroin, nevnímá za ideální.
Na benefity regulace místo zákazu upozorňují dlouhodobě i Piráti nebo další odborníci. Loni v červnu se ke kratomu vyjádřil i přednosta Kliniky adiktologie pražské Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Michal Miovský, podle kterého odpovídá halucinogenním látkám a má velmi blízko ke skupině označované jako tzv. nové syntetické drogy. Právě fakt, že si látku mohou koupit i děti, je považován za největší díru v legislativě.
