Rozhovor se slovenskou expremiérkou Ivetou Radičovou
Slovenská vláda premiéra Eduarda Hegera má před sebou velmi těžké zkoušky a má na stole hned několik časovaných bomb. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS před tím varuje bývalá předsedkyně vlády našich východních sousedů Iveta Radičová. Hovoří mimo jiné i o krizi spjaté s pandemií. V tomto směru Radičová kritická není, podle ní si s pandemií dostatečně neporadily ani ty nejbohatší a nejvyspělejší státy Evropy a světa.
Na Slovensku aktuálně máte kabinet složený ze čtyř stran, který začal úřadovat už v době, kdy se rozjela pandemie koronaviru. Jak tuto vládu, která byla vytvořena tak, aby se Robert Fico a jeho Směr nedostal k moci, i vzhledem k pandemii koronaviru hodnotíte?
Začnu čtyřmi základními poučeními z koronakrize, protože se vztahují jak na Českou republiku, tak na Slovensko. Jsou tu jisté všeobecné dopady bez ohledu na to, zda se bavíme o Slovensku, České republice nebo o Jižní Americe. Lekce jsou jednoznačné. Ani nejvyspělejší a nejbohatší země si s pandemií neporadily.
Druhý závěr je, že ani nejvyvinutější zdravotnické systémy nestačily na vykrytí, pokrytí a zachycení pandemie. Musely se přijímat kritická a krizová opatření. Třetí poučení známe velmi důvěrně a detailně – jak je stav ekonomiky a hospodářství závislý na zdraví ve společnosti. A to poslední ponaučení, které je nejvíce jednoznačné, je, že nejvíc na koronakrizi doplatili a doplácí nízkopříjmoví lidé s nižší kvalifikací a děti. Toto platí ve všech zemích a nyní záleží na konkrétních vládách, jak se s tím vypořádají.
Ale co konkrétně Slovensko?
Před slovenskou vládou stojí výzvy. Zaprvé reforma zdravotnického systému. Zadruhé máme výrazné regionální rozdíly, které se prohloubily a vyplývají ze strukturálních problémů trhu práce. Čeká nás zásadní reforma trhu práce a pozor, to říkám i o České republice, protože dvě největší průmyslové společnosti v Evropě jsou právě ČR a Slovensko. Minimálně třetina pracovních míst nebude potřebná, a dalších 40 procent bude potřebovat tvrdou rekvalifikaci, respektive úplně novou kvalifikaci, a dalších 10 procent míst jednoduše zanikne.
To jsou obrovské výzvy trhu práce, které se promítají do třetí výzvy – vzdělání. My na tom nejsme v PISA výsledcích (mezinárodní program hodnocení studentů napříč státy – pozn. red.) vůbec dobře. Zhoršují se nám dokonce výsledky 15letých dětí v základní gramotnosti, tedy čtení, psaní a přírodních vědách. Takže nás konečně čeká, a dostávám z toho husí kůži, protože o tom mluvíme už 30 let, obsahová reforma našeho vzdělávacího systému. Učíme naše děti věci, které potřebovaly v minulém století. Vůbec je neučíme to, co potřebují teď. To bychom potřebovali udělat ze dne na den.
Přes 100 lidí ve vysokých funkcích obviněno z korupce, přičemž 26 z nich se přiznalo, a to ve vysokých funkcích státu, které vám mají garantovat právní stát – prokuratura, soudy, policie.
Co je dál problémem?
Jsme zemí, kde přetrvávají velmi výrazné sociální nerovnosti. Poměr dopadu na úspěšnější a ty, co na pandemii doplatili, je nejhorší v EU. K tomu ještě musely zůstat děti doma, takže rodič měl dilema, zda jít do práce, nebo zůstat s dětmi. Navíc jsme na tom velmi zle, co se týče dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Toto jsou výzvy, které před sebou vláda má a to jsme jen u ekonomiky. Teď si k tomu dejte druhý pilíř, na kterém stojí společnost, a to je právní stát. Přes 100 lidí ve vysokých funkcích obviněno z korupce, přičemž 26 z nich se přiznalo. A to ve vysokých funkcích – prokuratura, soudy, policie. A teď běžný občan vidí, kdo všechno kradl. Co si řekne? „Je asi jedno, kdo mi vládne, když všichni kradou. Ti si tam dosadili své, aby se mohlo krást, tamti si zase dosadí svoji.“ Zkrátka už lidé nikomu nevěří.
Opravdu nikomu?
Je jádro voličů, kteří budou vždy věřit svému lídrovi. Zaprvé proto, že měli výhody během jeho vládnutí. Zadruhé proto, že už nevěří ve změnu. Vy na to máte v češtině krásný výraz „kocovina z politiky“. My na to máme zase jednu populární písničku, Jánko Štrasser (slovenský básník a textař – pozn. red.) k ní složil slova: „Z politiky přišel mezi lidi svrab, nevím, kdo je prostitutka a kdo rovný chlap“. Toto je atmosféra, kterou současná vláda dostala do vínku.
Navíc ten tlak vydržela necelý rok, protože po roce padla a nyní se snaží obnovit důvěru. Tu ztratíte hned. Přijde jedna nebo dvě lži... Při třetí si o vás už okolí začne myslet, že jste naivní. Tato vláda se pokouší o restart, protože neustála všechny výzvy. A neustála to i proto, že předešlý premiér Igor Matovič to skutečně řídil velmi nešťastně, abych byla zdvořilá. Dokázal si proti sobě poštvat všechny. Obviňoval vědce, média, intelektuály, vlastně všechny jako nepřející a neschopné. Momentálně se to na Slovensku láme o charakter státu a pilíře právního státu.
Zmiňujete rozpory, které slovenská vláda má. To do Česka prosakuje nejvíce. Střety mezi Igorem Matovičem a Richardem Sulíkem, se kterým jste i vy společné vládnutí zažila. Pak třeba kauza s vakcínou Sputnik, existenční problémy nejmenší koaliční strany Za lidi a naposledy možný odchod hnutí Jsme rodina. Myslíte, že tato vláda vůbec může dovládnout do konce? Má šanci prosadit reformy, o kterých jste hovořila?
V politice je všechno možné, na rozdíl od života. V každém případě s expremiérem Matovičem máme podobnou zkušenost: Jemu padla vláda po roce, mě po dvou, a to v podobné sestavě se stranou Svoboda a Solidarita v koalici. Zda současný premiér Eduard Heger udrží koalici bude záviset na tom, do jakých témat se ještě pustí. Má na stole několik časovaných bomb v podobě reforem, kroků a zákonů v sociálně-ekonomické oblasti. Jsou to stavební zákon, důchodová reforma a mám pocit, že na daňově odvodovou reformu už rezignovali. Takže se obávám, že z těch zásadních reforem vláda neprosadí velké změny, pokud vůbec.
Minimálně dva subjekty současné koalice si přejí předčasné volby. SaS, protože dnes má nejsilnější pozici, a Jsme rodina, která by uměla uhrát nové koaliční dohody s protistranou.
U druhého pilíře, právního státu, je zde něco, co už ministryně spravedlnosti Mária Kolíková spustila a snaží se zachránit přestupem do klubu SaS. Je ale s otazníkem, do jaké doby či jak dlouho si toto křeslo udrží. SaS to křeslo nenáleží a měla by se otevřít koaliční smlouva. To je karta, se kterou hraje další slabý a provokující článek koalice – Jsme rodina. Zde nastal zásadní zvrat v okamžiku obvinění šéfa naší tajné služby Vladimíra Pčolinského, nominanta právě tohoto hnutí, a kde se Ficovi v opozici povedla bravurní hra. Koalice na ni k vlastnímu oslabení přistoupila.
Co tím podle Vás Fico sleduje?
Vrážel klín do koalice právě přes osobu šéfa SIS (slovenská tajná služba – pozn. red.) a vráží jej nadále přes dva či tři tzv. kajícníky (osoby, které se přiznaly k trestnému činu a spolupracují s vyšetřovateli – pozn. red.). Mimochodem, tento termín je úplně hloupý, protože pozice spolupracujícího obviněného je v právním systému absolutně normální. Jinak neodhalíte nitro mafie. S touto kartou předseda hnutí Jsme rodina Boris Kollár hraje, protože hraje i na možnou budoucí koalici. A to naprosto očividně. Myslím, že kdesi uvnitř si minimálně dva subjekty současné koalice přejí předčasné volby. SaS, protože dnes má nejsilnější pozici, a Jsme rodina, která by uměla uhrát nové koaliční dohody s protistranou.
Protistranou myslíte Směr-SD a Hlas-SD?
Přesně tak. Kdybyste si udělali laickou analýzu diskusí v médiích, tak bych dokonce použila výraz, že si Směr s Hlasem a hnutím Jsme rodina notují. Jsou to námluvy a je to poměrně viditelné. Obávám se, že i hodnotově k sobě mají mnohem blíže, než se stranami, které to s očistou společnosti myslí seriózně. Dal jste mi na první pohled jednoduchou otázku, ale není na ní jednoduchá odpověď. Ve hře budou velké peníze. Nechci být krutá, ale do jisté míry jsou ty fondy také fondem na možné jisté trvání koalice.
