Které země jsou pro ženy nejlepší? Česko až na 78. příčce

Rovnost mužů a žen v Česku pokulhává. Lépe je na tom Slovensko i Ukrajina

Islandská premiérka Katrín Jakobsdóttir připomíná, že její země genderové rovnosti nedosáhla, ačkoliv je první. Zdroj: Getty Images

Světové ekonomické fórum vydalo každoroční zprávu, která mapuje, jak se daří přiblížit se rovnosti mezi muži a ženami. Nejlépe si vede Island, který je premiantem již 12. rok v řadě, druhé je Finsko. Českou republiku na 78. místě předběhlo Slovensko, Polsko i Ukrajina.

Island se drží dlouhodobě na špici genderové rovnosti. Tvůrci žebříčku poukazují na vysoké zastoupení žen v politice, kde tvoří 39,7 % poslanců a zaujímají 40 % ministerských křesel. Islanďanky zastávají také 41,9 % manažerských pozic.

10 nejlepších zemí v genderové rovnosti. Zdroj: CNN Prima NEWS

„Samozřejmě je skvělá zpráva, že jsme opět na vrcholu, ale neznamená to, že jsme dosáhli genderové rovnosti,“ řekla islandská ministerská předsedkyně Katrín Jakobsdóttir. „Jako lídři v rovnosti žen a mužů máme velkou zodpovědnost, abychom byli ještě lepší,“ myslí si politička.

Venku rovnost, doma útlak?

List EU Observer ve své názorové sekci však podotýká, že „Island není tím genderovým rájem, za nějž ho považujeme“. Světové ekonomické fórum totiž sleduje jen čtyři oblasti: politickou participaci žen, politické posilování postavení žen, ekonomické příležitosti a participaci a také vzdělání a zdravotní péči.

Pozornost je tak plně upřena na veřejnou sféru, nikoliv na soukromou, v níž podle EU Observer ostrovní stát pokulhává. On-line deník upozorňuje na problematiku genderově podmíněného násilí a špatnou vymahatelnost práva v této oblasti před soudy. Domácnosti Islanďanů se podle něj nacházejí v šedé zóně, kde je i kvůli soudnictví udržována mužská dominance.

Na problematiku domácího násilí upozornila premiérka Jakobsdóttir. „Kvůli protiepidemickým opatřením celosvětově vzrostlo množství neplacené práce vykonávané ženami i frekvence domácího násilí páchaného na ženách,“ řekla, nejmenovala však přímo svou zemi.

To, že kritéria stanovená Světovým ekonomickým fórem mohou výsledky zkreslovat, ukazuje i případ Rwandy, která se podle zprávy organizace pro rok 2021 umístila na sedmé příčce. Rwanda se chlubí nejvyšším zastoupením žen v parlamentu na světě – přes 60 procent. Je to však dáno nutností přestavby země po genocidě z 90. let i legislativními zásahy prezidenta. Ženské hnutí zde chybí a emancipace prý často končí za domovními dveřmi.

Finsko si vede skvěle v oblasti politiky, Česko ztrácí

Jako druhé se v letošním pořadí umístilo Finsko, které od loňska předběhlo třetí Norsko. Finsko je silné co se týče politické reprezentace žen. Tamní kabinet tvoří deset ministryň a do čela vlády v roce 2019 usedla sociální demokratka Sanna Marin.

Finské vládě dominují ženy. Zleva ministryně školství Li Andersson, ministryně vnitra Maria Ohisalo, premiérka Sanna Marin a ministryně financí Katri Kulmuni. Zdroj: Getty Images

Zato Česká republika se drží až na 78. místě a uzavírá tak první polovinu ze 156 zkoumaných zemí světa. Předběhla ji Ukrajina na 74. místě, ale i Polsko na 75. a Slovensko na 77. místě. Polsko přitom výrazně zpřísnilo potratovou politiku a zvažuje odstoupení od Istanbulské úmluvy, která má ženám poskytovat ochranu nejen před domácím násilím. O zásahy do reprodukčních práv žen se nedávno pokusilo i Slovensko. Česko dlouhodobě zaostává zejména co se týče nízké politické reprezentace žen. Poslankyň má dolní komora parlamentu pouze 22,5 %.

Z vyspělých zemí bývá ostře kritizováno Japonsko, které v pořadí Světového ekonomického fóra zaujímá až 120. místo, a vede si tak nejhůře z celé skupiny G7. Na problematické postavení žen v Japonsku nedávno upozornil skandál někdejšího předsedy olympijského výboru Yoshira Moriho, který naznačil, že není vhodné, aby ve výboru zasedalo více žen. Pod tlakem veřejnosti pak odstoupil. Fórum také upozornilo, že Japonky berou v průměru o 43,7 % nižší mzdy, než jejich mužští kolegové.

Kvůli covidu rovnost nastane za 136 let

Zpráva Světového ekonomického fóra upozorňuje také na velmi negativní vliv koronavirové pandemie v souvislosti s uzavíráním genderové propasti. Zatímco podle dat pro rok 2020 mělo dosažení rovnosti trvat necelých sto let, rok trvající globální zdravotnická krize způsobila, že na uzavření propasti si počká celá další generace žen – podle aktuálních dat by to mělo být za 136 let.

Dostupná data ukazují, že rostoucí nezaměstnanost dopadla více na ženy než na muže – celosvětově ztratilo kvůli covidu práci 5 % žen oproti 3,9 % mužů. Nastala také stagnace v obsazování žen do vedoucích pozic. Zvýšil se podíl neplacené práce vykonávané ženami, a to hlavně kvůli často zavřeným školám a omezené dostupnosti zařízení péče.