V minulém roce i přes pandemickou uzávěru lidstvo vykácelo 4,2 milionu hektarů pralesa a 25,8 milionu hektarů lesa celkem. Často propíraná Brazílie ale naneštěstí není jedinou zemí, kde stromy kvapně mizí ze zemského povrchu. Státy se přitom před pár dny na klimatickém summitu zavázaly, že s odlesňováním skončí do roku 2030. Kdo s tím bude mít největší problém?
Na masivní deforestaci po celém světě se podílejí vlády, soukromé společnosti i ilegální těžaři. Motivací je zisk samotného dřeva či vytvoření prostoru pro zemědělské či urbanistické využití.
Vůbec nejvíce lesů na světě je v Rusku. V největší zemi světa je v současnosti zhruba 755 milionů hektarů lesního porostu. Loni v rozsáhlém státě vymizelo 5,4 milionu hektarů lesa, Rusko se tak na globální deforestaci podílí bezkonkurenčně nejvíce.
Často kritizovaná Brazílie je „až“ druhá na seznamu hříšníků. Jihoamerický stát ale odlesňuje zejména deštné pralesy plné unikátní fauny a flóry, čímž páchá na životním prostředí větší škody než Rusko. V Brazílii loni zmizelo 3,3 milionu hektarů lesa. Vyplývá to z údajů webu Global Forest Watch.
Letecké záběry odhalují zdevastovanou Amazonii. Budeme lapat po dechu, varují experti
Každý rok chodí od světových médií zprávy o tom, že je Amazonský prales v Brazílii znovu v plamenech. Stejně tak nyní – reportáž americké CNN odkryla, že Amazonie už je natolik zdevastovaná, že se sama nezvládá obnovovat a výrazně ovlivňuje klima v celé Brazílii. Doplatit na to může celý svět.
Velkým tématem v souvislosti s deforestací v Brazílii je oheň. Právě tento živel se totiž zásadní měrou podílí na devastaci Amazonie. Někdy vyprahlý prales vzplane sám od sebe kvůli suchému počasí, často jsou ale požáry dílem ilegálních těžařů, kteří chtějí vytvořit prostor pro dobytek. Je pravda, že oheň se může podílet na očistě a regeneraci lesa, v případě Brazílie to ale ve většině případů neplatí.
Na devastaci deštných pralesů se kromě Brazílie nejvíce podílí Indonésie, Demokratická republika Kongo a Bolívie. Velkými hráči v deforestaci jsou také Spojené státy a Kanada.
Státy světa se na druhé straně snaží také stromy vysazovat. Takové Rusko sice nejvíce lesy devastuje, nejrychleji ale také buduje nové. Mezi lety 2001 a 2012 země vysázela 16,2 milionu hektarů stromové plochy.
Konec deforestace v roce 2030?
Na letošním klimatickém summitu v Glasgow se státy včetně Brazílie a Ruska dohodly na tom, že do roku 2030 skoncují s odlesňovaním. Což je v kontextu výše zmíněných dat velmi ambiciózní myšlenka.
Deforestace Zdroj: Profimedia.cz
Lesy a zeleň musejí často ustoupit i povrchovému potrubí. Zdroj: Profimedia.cz
Deforestace argentinských lesů. Zdroj: Profimedia.cz
Dusivý dým, oheň a mrtvé stromy každoroční realita v Amazonii. Zdroj: Profimedia.cz
Odlesňování amazonského pralesa Zdroj: AP
Deforestace Zdroj: Profimedia.cz
Lesy a zeleň musejí často ustoupit i povrchovému potrubí. Zdroj: Profimedia.cz
Deforestace argentinských lesů. Zdroj: Profimedia.cz
Dusivý dým, oheň a mrtvé stromy každoroční realita v Amazonii. Zdroj: Profimedia.cz
Odlesňování amazonského pralesa Zdroj: AP
Na druhé straně klimatičtí aktivisté upozorňují, že do roku 2030 už státy natolik pokročí v deforestaci, že naši planetu nevratně zničí. Dohoda o odlesňování je každopádně jediným věcným a plošným plánem, na kterém se státy na letošním klimatickém summitu OSN dohodly.
