Námořní kontejnerová doprava vázne kvůli tomu, že se prázdné kontejnery hromadí v Evropě a Severní Americe. Zdroj: Profimedia.cz
Brouzdání po čínských internetových obchodech se pořádně prodraží. Vedle lehce rostoucích cen tamního zboží kvůli posilujícímu jüanu letí vzhůru ceny námořní dopravy. Důvod? Lodní kontejnery pro přepravu jsou v Asii nedostatkovým zbožím. Kvůli pandemii koronaviru jsou totiž globální toky zboží téměř jednosměrné a prázdné kovové kvádry se z Evropy a Severní Ameriky nevrací zpět tak plynule jako dříve.
Námořní nákladní doprava obsluhuje až 90 procent globálního obchodu. Převážná část zboží pochází z Asie a téměř čtvrtina pouze z jediné země – Číny. Nejvytíženější námořní trasa vede z Asie přes Indický oceán a Suezský průplav do Evropy. Z top deseti propojených ekonomik světa se pět nachází v Asii, čtyři v Evropě a jedna v severní části Ameriky.
Čína tajila počty nakažených covidem i původ nákazy. Dokazují to uniklé dokumenty
Uniklé interní dokumenty z Číny ukazují, co všechno tamní úřady věděly v prvních týdnech koronavirové pandemie, ale nezveřejnily. Obdržel je zpravodajský web americké televize CNN poté, co se je jeden z čínských zdravotníků rozhodl sdílet. Z dokumentů je patrné, jak chaotická byla od samého začátku reakce čínských úřadů.
Dosud plynulé toky zboží mezi jednotlivými zeměmi a regiony narušila pandemie koronaviru. Čínský lockdown počátkem letošního roku nejprve omezil produkci zboží, které z nejlidnatější země světa směřuje na export. Tím pádem klesal objem přepravených výrobků z Číny a dalších asijských zemí, což způsobilo i pokles poptávky po lodních kontejnerech.
Jenže záhy se ohnisko pandemie přesunulo nejprve do Evropy a později do Spojených států. Evropané a Američané se tak ocitli zamčení doma a začali mohutně nakupovat na internetu. V Číně. Nárůst poptávky po zboží se ale přetavil také do nárůstu poptávky po námořní dopravě a nastolení nerovnováhy v cirkulaci lodních kontejnerů. Ty se už několik týdnů hromadí v amerických, evropských, ale třeba i australských přístavech a v asijských exportních zemích naopak chybí.
Kontejnerový šok
Rejdařům tak nezbývalo, než dramaticky zvýšit ceny, protože sami nyní musí připlácet za volné „nádoby“ na zboží. Výjimkou není ani cenový nárůst o 100 či 150 procent, jak uvedl britský deník Financial Times. Prodlužují se také dodací lhůty. Obvyklá doba pro přípravu objednaného zboží na vyplutí z asijských přístavů se pohybuje kolem dvou dní, dnes je to spíše týden. Před Vánoci takové zprávy zkrátka chcete slyšet.
Další česko-čínský střet: Petříček odsoudil Peking kvůli Hongkongu. Čína se zlobí
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) prostřednictvím svého resortu odsoudil odebrání mandátů skupině hongkongských prodemokratických poslanců. Ti o ně přišli kvůli novému kontroverznímu zákonu. Čínské velvyslanectví v Praze reagovalo, že Česko „hrubě zasahuje do vnitřních záležitostí Číny a Hongkongu“.
A zřejmě vás ani příliš neuklidní, že by se podle odborníků mělo jednat pouze o dočasný výkyv. „Je to pouze krátkodobá situace způsobená výrazným šokem, kterým utrpěly dodavatelsko-odběratelské vztahy,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. S tím souhlasí také Marek Brávník, analytik Golden Gate CZ. „Potrvá to maximálně několik měsíců, kdy po ekonomickém probuzení Číny dojde i k ekonomickému oživení na západě,“ řekl CNN Prima NEWS.
Podle Brávníka je jednosměrnost přepravy zboží patrná i v silniční dopravě. „Je vidět, že se vozí více zboží z přístavů, kam připlouvají lodě z Asie, a naopak méně zboží opačným směrem,“ dodal. Nerovnováha by se měla do poloviny příštího roku vyřešit, přesto musíme počítat, že zboží z Číny podraží.
Nezamrzající moře
Námořní dopravní zádrhel má ale i širší makroekonomické souvislosti. „Pokud námořní doprava výrazně zdraží, přestane se vyplácet realizace některých transakcí v mezinárodním obchodě. To může komplikovat ekonomické oživení po koronavirové krizi,“ sdělil Štěpán Křeček. Podle něj totiž správné fungování globální ekonomiky za podpory rozvoje obchodu umožňuje bohatnout většině zemí světa.
Asie se nadechla k mohutnému hospodářskému oživení. Čína i Japonsko rychle rostou
Největší asijské ekonomiky se úspěšně zotavují z krize způsobené pandemií koronaviru. Čínský hospodářský růst daleko překonal odhady analytiků, výkon japonské ekonomiky se zvýšil nejrychleji za mnoho posledních let. Rozvinutý svět na západě se naopak obává příchodu druhé, a možná hlubší, ekonomické krize.
V důsledku současných komplikací se tak opět začíná diskutovat o možnostech alternativních námořních tras, které by naopak vzájemný obchod mohly významně urychlit. Globální změna klimatu totiž způsobuje, že na stále kratší dobu v roce zamrzají moře lemující severní hranici Ruska. Prestižní časopis The Economist například nedávno přinesl zprávu, že Moře Laptěvů mezi srpnem a polovinou října poprvé za posledních několik desetiletí vůbec nezamrzlo.
„Zprovoznění severní cesty by zvýšilo rychlost obchodu mezi Asií a Evropou přibližně o 11 dní. To by pravděpodobně vedlo k navýšení vzájemných obchodních bilancí a mělo velice pozitivní vliv na další rozvoj globalizace,“ řekl pro CNN Křeček. Cesta přes Severní ledový oceán je však extrémně nebezpečná. „Není zde téměř žádná civilizace a je otázkou, zda by všechny lodě v pořádku dopravily své náklady,“ dodal. Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank, jde zatím jen o hypotetickou variantu, která už má ale reálné projevy. „Umožňuje Rusku na mezinárodním kolbišti ‚ukazovat svaly‘. Případné postupující globální klimatické změny a oteplování by však z hypotézy učinily reálnou možnost. Celá oblast Arktidy se i kvůli tomu stává oblastí strategického a geopolitického významu, zejména v rámci soupeření USA a Ruska,“ uvedl pro CNN Prima NEWS
Marek Brávník ale upozorňuje ještě na další možnost, která se zdá být o něco bezpečnější. „Jde o možnost zkapacitnění železničního propojení. Nedávno byla například otevřena železniční kontejnerová linka mezi Českou republikou a Čínou,“ prohlásil pro CNN Prima NEWS. Možná je tedy předčasné železnici definitivně pohřbívat.
