Dvojí kvalita nejen potravin
Ačkoli experti a politici ujišťovali veřejnost, že boj s dvojí kvalitou se podařilo vyhrát, najdou se stále případy, kdy tomu tak není. Příkladem je oblíbená zmrzlina, jejíž italská verze je na rozdíl od té naší výrazně kvalitnější a dokonce i levnější. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu je to dáno tím, že někteří nadnárodní výrobci mají země bývalého východního bloku stále za odpadiště.
Kornoutová zmrzlina od velkého výrobce je na první pohled stejná, ale v některých ohledech odlišná. Zatímco italská verze je vyráběná z čerstvého mléka, smetany, vajec a másla, u té české tyto ingredience chybí. Tedy kromě mléka, které ovšem není čerstvé, ale sušené.
K TÉMATU: Kolaps stavebního řízení může způsobit miliardové škody. Trpělivost dochází i v pětikoalici
„Řada velkých výrobců spoléhá na to, že lidé ve východní Evropě milují konkrétní značky a zcela jim důvěřují, takže si mohou dovolit nastavit horší složení,“ poznamenal pro CNN Prima NEWS prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Výrobce v odpovědi pro redakci uvedl, že recepturu italské varianty chce uvést na trh i pro zbytek Evropy. „V Česku tak bude k dostání již začátkem příštího roku,“ ujistila společnost. Zmrzlina se dá v Itálii navíc pořídit i levněji. Zatímco na jihu Evropy stojí v průměru 31 korun, v českých mrazácích je to kolem 40.
Cena elektřiny míří přes obávanou hranici. Je správný čas na fixovaný tarif?
Odborníky překvapuje letní nárůst ceny elektřiny. Zatímco před koncem topné sezony stála energetická komodita téměř 70 eur za MWh, nyní překračuje hranici 100 eur (přibližně 2 500 korun). Energetické společnosti před tímto vývojem varují a tvrdí, že cena se na podobné úrovni může pohybovat. To je nepříjemná zpráva zejména pro spotřebitele, kteří si už zřejmě nebudou užívat výhodných nabídek na trhu.
„Je naší českou blbostí, že spotřebitel nekontroluje složení a kupuje výrobek za stále vyšší cenu,“ uvedla pro CNN Prima NEWS expertka na výživu Kateřina Cajthamlová. Něco podobného se týká i limonád. Zatímco v Polsku nebo Německu se sladí klasickým cukrem, u nás a třeba i na Slovensku glukózo-fruktózovým sirupem.
Expertka upozornila, že člověk konzumující potraviny s touto složkou potřebuje větší množství sladkostí a ve větší dávce. Společnost Coca-Cola se však brání, že jejich produkty jsou plně v souladu s veškerými českými a evropskými předpisy.
Řetězce prý mají svázané ruce. „I kdybychom chtěli nakupovat tento druh zboží, který je slazen cukrem s nižší kalorickou hodnotou, nedovolí nám ho dovážet ve velkých potřebných objemech, protože musíme nakupovat přes národního distributora,“ zdůraznil Prouza.
Ke kvalitě potravin se před časem vyjádřil i prezident Petr Pavel. Podle něj máme máslo na hlavě tak trochu všichni, protože koukáme hlavně na cenovky na úkor poměru složení. Zhoršení kvality a bezpečnosti českých potravin uvádí i žebříček britského týdeníku The Economist. Z celkem 26 zemí Evropy je Česko na dvacátém místě. Lépe jsou na tom přitom všichni naši sousedé.
Postkomunistický problém, tvrdí ekonom
Za horší kvalitou potravin na českých pultech stojí podle ekonoma Petra Bartoně takzvaný postkomunistický problém. „Za dřívějšího režimu jsme byli nejprůmyslovější zemí z celého východního bloku, kterou jsme zůstali i v Evropě. V těchto podmínkách tak hrála hlavní roli otázka, jak tyto masy pracovníků v továrnách nakrmit,“ přiblížil ve vysílání CNN Prima NEWS expert.
VIDEO: Vejce v supermarketech v příštím roce výrazně zdraží
Naši situaci srovnal s Polskem, kde si prý vazbu na zemědělství a vlastní tvorbu potravin uchovali. „Na druhou stranu nesmíme zapomenout, že u severních sousedů ještě v 80. letech minulého století fungoval systém přídělových lístků,“ poznamenal ekonom.
Snížit cenu už tak nekvalitního zboží by však pro české zákazníky bylo velmi složité. „Museli bychom tyto výrobky nekupovat, ovšem naše snaha by musela být koordinovaná. Dalším problémem je skutečnost, že řetězce na tuzemském trhu nejsou dostatečně rozrůzněné a nabízí velmi podobný sortiment,“ dodal Bartoň.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Levně natankujete v Polsku, Maďarsku či Slovinsku. Jak v porovnání cen vychází Česko?
