Lacinější energie a silnější koruna. Experti vidí světlo na konci zdražovacího tunelu

České domácnosti čelí nebývalé vlně zdražování. Za poslední půlrok dramaticky stouply ceny elektřiny, plynu nebo pohonných hmot. Nová varianta koronaviru navíc oslabila korunu. Otočí se nepříjemný trend? A jak dlouho si na to počkáme?

„Dostali jsme se do situace, kdy se inflace stala největší hrozbou naší ekonomiky.“ Tak komentoval hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček nedávno zveřejněné údaje o růstu cen u tuzemských průmyslových výrobců, které v říjnu meziročně stouply o 11,6 %, což je nejvíce od roku 1992. Ještě o něco rychleji vzrostly ceny zemědělců, a to o 14,1 %. Znamená to jediné: Zdražování v Česku bude ještě nějakou dobu trvat.

Domácnosti v současné době drtí především ceny energií, k nimž se přidávají také zdražující pohonné hmoty a v neposlední řadě rovněž bydlení. Kdy to všechno skončí? „Světlo na konci tunelu je zatím ještě docela daleko. V březnu či dubnu příštího roku,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Celkové škody se podle něho budou sčítat až na jaře, letošní zima totiž bude z hlediska cen energií „napjatá“.

Omikron i ropná válka s kartelem OPEC

Otočky bychom se mohli snad dočkat v příštím roce. Energie totiž mohou citelně zlevnit. To ostatně očekává také Evropská centrální banka, která vydala dokument, v němž současné zdražování vysvětluje. „Trhy očekávají, že ceny energií půjdou v příštím roce dolů. Přesto (v delším časovém horizontu) mohou pokračovat v růstu kvůli zelené transformaci,“ uvádí ECB na svých webových stránkách. Podle Lukáše Kovandy by se tempo zdražování energií mohlo v příštích letech držet kolem pěti až deseti procent za rok.

Podobně by se měly vyvíjet ceny pohonných hmot, které v těchto dnech dosahují devítiletých maxim. Vedle korekce, k níž tradičně dochází v průběhu zimních měsíců, kdy provoz na evropských silnicích slábne, ke zlevnění benzínu i nafty přispějí další faktory. První přišel nečekaně v podobě nové varianty koronaviru, která způsobila dramatický propad ceny ropy na světových trzích. Barel Brentu se prodával za méně než 73 dolarů, což představovalo asi 11% pokles. Svět se zkrátka obává, že nastane ekonomické zpomalení, které povede i ke slábnoucí poptávce po černém zlatě.

K tomu je třeba přičíst krok Spojených států, které se rozhodly uvolnit na začátku prosince 50 milionů barelů ropy ze svých strategických rezerv. Jde o reakci na omezení těžby ropy ze strany zemí skupiny OPEC+ v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem. „Jde vlastně o vyhlášení ropné války kartelu OPEC a jeho spojencům,“ uvedl Lukáš Kovanda.

Euro za 24 korun?

Třetím faktorem, který pomáhá tlumit ceny pohonných hmot, je kurs české koruny. Ta vůči dolaru (v němž se s ropou obchoduje) i euru (které je měnou pro obchodování s benzínem na rotterdamské burze) v posledních týdnech posilovala. Kvůli koronavirové variantě omikron sice došlo k jejímu prudkému oslabení, avšak dá se předpokládat, že je to jen krátkodobý výkyv na cestě za silnějšími úrovněmi.

„Česká národní banka předvídá, že česká koruna zpevní nejspíše na 24 korun za euro,“ uvedl Kovanda s tím, že jde o předpokládaný vývoj s výhledem na přelom let 2022 a 2023. K prolomení 25korunové hranice by podle něho mohlo dojít po skončení letní turistické sezóny v příštím roce, což dále přispěje k potlačení inflace v Česku.

Takže si to shrňme: Zdražování by mělo v Česku slábnout už v prvních měsících příštího roku a přispějí k tomu tytéž faktory, kvůli kterým je nyní inflace vysoká. Tedy především postupné zlevňování energií a energetických komodit, sílící koruna a v neposlední řadě útlum domácí poptávky, o který se už několik měsíců stará Česká národní banka pomocí zvyšování úrokových sazeb, a ke kterému by rovněž mohla přispět nová vláda Petra Fialy (ODS). Ta se totiž nechala slyšet, že výrazně omezí výdaje státu i státní nákupy.