Nestačíte s dechem, bolí vás na hrudi? Nemusí to být jen nedostatkem fyzické kondice. Podobné příznaky s sebou může nést zvýšený krevní tlak v plicích neboli plicní hypertenze. A protože se projevy příliš neliší od řady dalších nemocí, lékaři volají po včasné diagnostice – ta může pacienty ochránit před vážnými zdravotními následky, nebo dokonce smrtí. Připomínají také, že se nemoc může objevit i u mladších pacientů, dokonce i u dětí. To byl případ i dnes 23letého Martina, který může žít poměrně běžný život díky hadičce v srdci.
Když se Martin začal v dětství častěji zadýchávat, zpočátku tomu nevěnoval pozornost ani on, ani jeho rodiče. Rychle však zpozorněli, když se tehdy nadějný sportovec musel každých sto metrů zastavit a nemohl vyjít ani schody. Začal kolotoč vyšetření, na jehož konci si vyslechl diagnózu, se kterou bojuje dosud.
ČTĚTE TAKÉ: Rakovinu lze odhalit i během jídla. Tři varovné příznaky, které není radno podceňovat
„Bylo mi zhruba osm let, když jsme mé potíže začali poprvé řešit s lékaři. Nejprve měli podezření na astma, ale brzy jsme se přesunuli na kardiologické oddělení. Skončil jsem tehdy v Dětské nemocnici v Brně a poprvé slyšel diagnózu plicní hypertenze,“ vzpomíná Martin.
Při zmodrání rtů zpozorněte
Tehdy mu vážnost nemoci nijak nedocházela, spíše mu vadilo, že musí trávit letní prázdniny v nemocnici. „Plicní hypertenze je nemoc, při které se zvyšuje krevní tlak v plicích. To vede k nadměrné námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje a může postupně selhat. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ uvedl Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze v materiálu, který má redakce k dispozici.
Diagnóza plicní hypertenze se podle studií týká až jednoho procenta populace a nejčastěji ji lékaři objeví jako komplikaci jiného onemocnění srdce a plic. Má ovšem také celou řadu jiných příčin. Za jejím vznikem mohou stát autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie. Při chorobě se pacientům často nedostatečně okysličuje krev, což se mimo jiné projevuje modrým zbarvením rtů.
Častým, ale již pozdním příznakem jsou podle něj otoky kotníků a nohou. Protože je onemocnění relativně vzácné, lékaři tuto možnost podle Jansy zvažují až mezi posledními.
„Léčba choroby v pokročilém stadiu je mnohem složitější, proto je důležité se k diagnóze dopracovat co nejdříve. Bohužel se stává, že pacienti se nejdříve léčí například na astma,“ vysvětluje Jansa. Pokud dušnost nelze odůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty. I proto byly aktualizovány doporučené postupy pro léčbu těžkého astmatu a pro praktické lékaře doporučené postupy pro chronickou tromboembolickou plicní nemoc.
Na život s hadičkou v srdci si zvykl
V dětské nemocnici lékaři Martinovi poprvé zavedli do srdce katetr z pumpy, která přímo do plicních cév dávkuje lék. Díky tomu se mohl poměrně rychle vrátit zpět do života.
„S hokejem byl samozřejmě konec, skončil jsem i s tenisem. Pár let trvalo, než jsem se dostal do stavu, kdy bych se cítil úplně normálně a mohl zase sportovat. Do školy jsem ale chodil bez omezení,“ vypráví.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ústavní soud poprvé rozhodne o eutanazii. Nechci se dočkat života na vozíku, říká Petr
Na život s hadičkou v srdci si Martin zvykl poměrně rychle. Stejně tak jeho rodiče, kteří se museli naučit správně míchat a dávkovat léky, bez kterých by se Martinův stav začal opět horšit.
„Jasně, že v dospívání to nebylo úplně příjemné, nemohl jsem dělat to, co ostatní, třeba jezdit na tábory nebo školy v přírodě. Rodiče se o mě báli, musel jsem být pod dohledem nebo museli jezdit se mnou,“ říká. Přes střední elektrotechnickou školu se později dostal až ke studiu filmařiny na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, a jak si sám uvědomuje, na jeho profesionální dráze měla podíl i nemoc.
„Bůh ví, co bych teď dělal, nebýt plicní hypertenze. Je ale pravda, že při různých hospitalizacích jsem hodně koukal na filmy, a i později mě to k nim táhlo, proto jsem začal dělat osvětlovače a později kameramana,“ líčí Martin. Jakmile se naučil dávkovat si léky, mohl se více osamostatnit.
Jak sám říká, nemoc jej v ničem neomezuje. „Mohu studovat, ale i sportovat nebo cestovat. V tuto chvíli je nemoc stabilizovaná, nijak se nezhoršuje a většinu času o ní ani nevím,“ říká.
Úmrtnost se výrazně snížila
V posledních letech díky fungujícímu systému referujících pracovišť pozorují lékaři nejen rostoucí počty diagnostikovaných pacientů s plicní hypertenzí u dospělých, ale objevují se i pacienti v adolescentním či dětském věku – stejně jako tomu bylo u Martina.
„V posledním roce jsme ve spolupráci s dětskými kardiology zahájili léčbu u několika dětí. Současná terapie, zejména ta včasná, skýtá velkou šanci na významné zlepšení obtíží a prognózy malých a velkých pacientů,“ říká Jansa.
Podotkl, že v posledních několika letech odstartovala řada slibných studií s moderními léčivými přípravky, které pomáhají snižovat tlak v plicích. „Pokroky děláme také v oblasti léčby plicní hypertenze po plicní embolii, kde se kromě chirurgické léčby nově významně uplatňuje miniinvazivní léčba katetrizační a farmakoterapie. Díky tomu jsme dokázali výrazně snížit úmrtnost na tuto nemoc, ale hlavně pacientům prodloužit kvalitní život,“ dodal lékař.
ČTĚTE TAKÉ: Martínkem to nekončí. Rodina „stamilionového“ chlapce díky solidaritě Čechů pomáhá druhým
Ve srovnání s dobou před 20 lety podle něj mají lékaři v rukou naprosto nevídané prostředky.
Se vzácnými formami plicní hypertenze se v Česku léčí přibližně tisíc pacientů, každý rok jich pak 150 až 200 přibude. Podle odhadu lékařů další stovky lidí o své nemoci vůbec neví. Včasná diagnóza podle expertů přináší pacientům s plicní hypertenzí delší a kvalitnější život.
„I v letošním roce symbolicky věnujeme dech pacientům, kteří touto chorobou trpí, a to výstupem na Vyšehrad. Snažíme se o jakoukoliv osvětu, která u případů plicní hypertenze pomůže ke včasné diagnóze a rychlejšímu zahájení léčby,“ sdělila Milena Kaftanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí.
Na nemoc také 5. května – u příležitosti Světového dne plicní hypertenze – upozorní modře nasvícené budovy v Praze (Tančící dům a budova FIVE), v Brně (budova Janáčkova divadla, Divadlo Husa na provázku a OC OMEGA) a v Olomouci (radnice na Horním náměstí). Modrou barvu pro nasvícení volí proto, že pacientům kvůli nemoci často modrají rty.
V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra pro léčbu plicní hypertenze: II. interní klinika – klinika kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika – kardiologická, FN Olomouc.
