reklama

Profesor Pafko: Za východní peníze v Česku nelze udržet západní péči

Pokud chceme, aby český občan dostal stejnou péči, jako v zemích na západ od nás, musíme srovnat příjmy do zdravotnictví v přepočtu na hrubý domácí produkt adekvátně takovým procentům, jaká jsou v těchto státech. V opačném případě je současná kvalita péče udržitelná odhadem už jen dva roky. V pořadu 360° Pavlíny Wolfové se na tom shodly dvě výrazné osobnosti českého lékařského stavu, profesoři Pavel Pafko a Luboš Petruželka.

reklama

„Základní problém je v tom, jestli český občan má dostat srovnatelnou zdravotní péči s občanem rakouským, německým, nebo s bulharským či rumunským,“ uvedl doslova profesor Pafko a vyjádřil potřebnou změnu i čísly. „Pokud chceme srovnatelnou péči, jakou poskytují zdravotní systémy na západ od nás, musíme dříve nebo později srovnat ty peníze. Diváci by si měli uvědomit, že české zdravotnictví dostává z hrubého domácího produktu asi 7,5 až 7,7 procenta, zatímco země na západ od nás dostávají mezi 9 až 11 procenty hrubého domácího produktu.“

Má české zdravotnictví rok, maximálně dva?

Podobně se vyjádřil i profesor Luboš Petruželka, podle kterého je ještě stále české zdravotnictví schopno za menší peníze poskytovat péči na úrovni jiných vyspělých států, což ale nebude trvat věčně. „Současný stav je neudržitelný a je nutno zvýšit financování lékařů,“ uvedl profesor Petruželka s tím, že i když budeme počítat s nutností vyrovnání situace po koronavirové krizi, tak udržet úroveň péče při stávajících objemech peněz do zdravotnictví lze podle něj ještě tak rok, nebo dva. Připomněl, že neustálý vývoj medicíny klade na všechny v oboru rostoucí nároky, se kterými je nutné držet tempo. „Dva roky budeme schopni podfinancovávat to zdravotnictví, než půjdeme níže,“ dodal ke kvalitě péče profesor Luboš Petružalka.

„Za polovinu obyvatel platí zdravotní pojištění stát. Teď pan premiér rozhodl, že konečně ten státní příspěvek na jednoho občana, tedy na polovinu našich obyvatel, stoupne o pět stovek. Je to dobré, ale není to částka, která by řešila celý problém,“ doplnil k tématu profesor Pavel Pafko.

Na celou debatu o stavu českého zdravotnictví se můžete podívat v přiloženém videu.

Tagy:
Sledujte ŽIVĚ Zprávy PLUS: Jak na olympijský „skandál“ pohlížejí Prymula a Beran?
Koronavirus

Sledujte ŽIVĚ Zprávy PLUS: Jak na olympijský „skandál“ pohlížejí Prymula a Beran?

Národní ostuda. Tak mnozí označují šest případů pozitivně testovaných členů posádky českého speciálu, který zamířil do Tokia. Prvním nakaženým se stal neočkovaný lékař Vlastimil Voráček a lidé ho označují za zdroj nákazy. Voráček se však hájí, že je vakcinace pouze dobrovolná. Jak na „český skandál“ v Tokiu pohlížejí epidemiologové Roman Prymula (za ANO) a Jiří Beran? Sledujte Zprávy PLUS ŽIVĚ v tomto článku nebo na CNN Prima NEWS.

Spolupracoval s Hapkou, hostoval u Čechomoru. Zemřel legendární valašský zpěvák

Ve věku 66 let v sobotu zemřel zpěvák, herec a výtvarník František Segrado. Smutnou zprávu oznámila režisérka a scenáristka Marta Santovjáková Gerlíková, která s hudebníkem natočila celovečerní rodinný film z Valašska Děda. Segrado byl označován za renesančního člověka, jako textař a zpěvák čtyři desítky let účinkoval v nejrůznějších hudebních skupinách, znám byl také svou účastí v projektech Petra Hapky a Michala Horáčka. Své první sólové album dokončil v téměř 60 letech.

Část Belgie zasáhly bleskové záplavy. Z ulic se staly řeky, záchranáři evakuovali domy

Belgická města Dinant a Namur v sobotu odpoledne a večer zasáhly bleskové záplavy vyvolané silnými bouřkami. Ulice se proměnily v řeky, voda strhávala zaparkovaná auta a vytrhávala asfalt. Záchranáři museli evakuovat blíže neurčený počet lidí. Následky na mnoha místech nadále komplikují dopravu, oběti na životech ani zraněné však belgická média ani v sobotu ráno nehlásila.

Rakovina kůže je také daň za časté opalování bez ochrany. Kdo je nejvíce ohrožený?

Rakovina kůže patří mezi časté onkologické onemocnění. Lidí s tímto typem karcinomu stále přibývá. Přitom prevence v podobě dostatečné ochrany před sluncem a pravidelných prohlídek kožních znamének je v tomto případě stěžejní. CNN Prima NEWS oslovila onkologa Radka Lakomého, který popsal, jak poznat rizikové znaménko a jaké jsou možnosti léčby v případě zhoubného melanomu.

Měli je utlouct čepicemi. V krvavé řeži u Hradce Králové ale Rakušané ztratili vše

Byla to největší a nejkrvavější bitva, k níž v českých zemích kdy došlo. V rozhodujícím boji prusko-rakouské války v červenci 1866 proti sobě stálo přes 430 tisíc mužů. Na území kolem 70 kilometrů čtverečních mezi Hradcem Králové a Hořicemi krvavou řež dodnes připomíná na 400 památníků, pomníčků, křížů nebo hrobů. A také muzeum války, které stojí za návštěvu.

reklama

Domácí zpravodajství

Tady se neočkujeme, lepší je slivovice, chlubí se v pohraniční vsi na Bruntálsku

Slušně řečeno, je to zapadákov. Neslušně, je to díra na samé výspě republiky, ale také ve Slezských Pavlovicích v okrese Bruntál mají názor na vakcínu proti COVID-19. „S tím běžte do pr**le, tady lidi očkování odmítají,“ nebere si servítky první občan, kterého oslovíme, pětatřicetiletý Radek Dojčar. Na covid prý platí hlavně slivovice, vakcínu odmítají i početní místní Romové.

reklama